Nové Heřminovy – Vedení Nových Heřminov, která odmítá připravovanou stavbu přehrady, podává ústavní stížnost proti zanesení vodního díla do Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Je to poslední šance, jak uchránit před nechtěnou stavbou územní plán obce, pro kterou jsou závazné záměry nadřízeného úřadu.
Obec neuspěla s návrhem na zrušení části územního plánu Moravskoslezského kraje týkající se stavby přehrady v Nových Heřminovech a přeložky silnice, která má být také zčásti zaplavena. Návrh zamítl loni v únoru krajský soud v Ostravě, kasační stížnost podaná Nejvyššímu správnímu soudu dopadla stejně. Soud to odůvodnil pasivitou obce v době projednávání krajského územního plánu v roce 2010.
Starosta: Využijeme všech zákonných prostředků
Zastupitelé Nových Heřminov odmítají likvidaci části vesnice ve prospěch přehrady, která podle nich není nejlepší ani jedinou variantou protipovodňové ochrany. S tím souhlasí i mnozí ekologové. K odmítnutí jakýchkoliv kroků souvisejících s výstavbou vodního díla je opravňuje výsledek referenda z roku 2008, ve kterém se většina obyvatel vyslovila proti této stavbě. Proto nechtějí zahrnout vládou schválený záměr do územního plánu obce. Nejpozději do roku 2020 ho ale musí podle zákona sladit s tím krajským, ve kterém už přehrada je. „Obec s výstavbou přehrady nesouhlasí, proto hodláme využít všech zákonných prostředků včetně ústavní stížnosti,“ uvedl starosta Radek Sijka. Advokátka Petra Vráblíková dodala, že obec se brání potlačování práva na samosprávu, což je ústavní princip.
Povodí Odry se překážek ze strany obce neobává
Povodí Odry, které stavbu přehrady připravuje, se neobává překážek ze strany obce ani dalšího soudu. „Myslím si, že nedojde ani k žádnému zdržení. Ústavní soud není instituce, která by přezkoumávala rozhodnutí nižších soudů, takže si myslím, že stížnost odmítne,“ řekl mluvčí Povodí Odry Čestmír Vlček. Ten už dříve také uvedl, že stavbu nezastaví ani neupravený územní plán vesnice. „Bylo by sice ideální, kdyby přehrada v územním plánu obce byla, stavět ale budeme moci i tak,“ řekl. Rozhodující totiž bude řízení na stavebním úřadu.
Povodí Odry už vykoupilo 90 procent pozemků a nemovitostí, kterých se stavba dotkne. Podle harmonogramu schváleného vládou by měly být všechny pozemky vykoupené do konce roku 2016, kdy by mělo být vydáno také stavební povolení. Stavba by podle ministra zemědělství Martina Jurečky mohla začít v roce 2018.
Obyvatelé srovnávají svou situaci s lidmi z Jiřetína
Přehrada Nové Heřminovy na řece Opavě je první od roku 1989, která se má v Česku stavět. Slezská Harta na Bruntálsku byla poslední, která se začala budovat za socialismu v roce 1987. Dokončena byla o deset let později. Zasáhla do existence několika obcí, z Karlovce zůstal nad vodou jen kostel. Situace lidí z Nových Heřminov tak nemá v současné době srovnání. Tamní lidé ji aktuálně srovnávají s lidmi z Jiřetína. Podobně jako oni mají obavy, co s nimi bude. Vodní dílo, byť jeho menší varianta, bude významným zásahem do života obyvatel obce i jejího okolí. Ke zbourání je určeno celkem 56 objektů, z toho 24 určených k bydlení. První demolice byla v roce 2013.
Dílčí částí záměru stavby protipovodňových opatření v Nových Heřminovech je stavba přeložky silnice, která spojuje Krnov a Bruntál. I ta má být částečně pod vodou. Ředitelství silnic a dálnic už stavbu připravuje, žádost o její posouzení projednává Krajský úřad Moravskoslezského kraje. „Úřad stanovil podmínky, za kterých bude možné stavbu uskutečnit. Obec Nové Heřminovy je účastníkem řízení,“ informovala mluvčí hejtmanství Petra Špornová.
Přehradní boom za komunismu
Největší boom přehrad zažila republika za vlády komunistů v padesátých a šedesátých letech. Postavili jich desítky, často za cenu devastace mnoha vesnic. Například stavbě vodní nádrže Švihov na Sázavě, která začala roku 1965, muselo ustoupit celé městečko Dolní Karlovice i se zámkem, gotickým kostelem a synagogou. Stavělo se i v sedmdesátých letech, i když méně. Velkým zásahem do životního prostředí byla například soustava nádrží Nové Mlýny na řece Dyji na jižní Moravě, která byla dostavěna roku 1988. Hlavním cílem mělo být vybudování zavlažovacích kanálů pro zemědělství, ze kterého pak sešlo. Zaniklou vesnici Mušov připomíná jen kostel, který stojí na miniaturním ostrůvku.
