Praha – Vláda a kraje se stále nedokázaly shodnout na platnosti memoranda, které má regionům zaručovat účelové dotace na zajišťování místní železniční dopravy. Vláda chtěla podporu krajům nejprve zcela ukončit, nakonec se v červenci rozhodla, že svůj příspěvek sníží z 2,6 miliardy na rovné 2 miliardy. Podle ministerstva financí je to možné, protože memorandum není právně závazné. Kraje tvrdí opak a hrozí soudem. Ačkoli dosud zástupci regionů hovořili o soudu jako o nejzazší možnosti, nyní se zdá, že je to nejpravděpodobnější možnost.
Soud o peníze na vlaky je na spadnutí
Kraje musely od roku 2005 samy krýt tzv. prokázanou ztrátu železničních dopravců z provozu osobních a spěšných vlaků. Podle regionálních politiků se změnou financování železnice ale nešlo ruku v ruce zvýšení peněz, které kraje dostávají z daní – výsledkem byl velký nedostatek v roce 2009, kdy České dráhy dramaticky zvýšily své požadavky, protože už nemohly krýt ztrátu regionálních vlaků ziskem z provozu nákladní dopravy. Výsledkem bylo memorandum, které kraje podepsaly s vládou Jana Fischera, podle kterého bude stát do roku 2019 přispívat na objednávku regionální železniční dopravy 2,649 miliardy ročně.
Teď kraje chtějí, aby kraj naplnil to, co jeho představitelé předloni slíbili. „Jsme přesvědčeni o tom, že memorandum, které podepsal premiér Fischer, je závazné,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec.
Reportáž Lucie Müllerové (zdroj: ČT24)
Ačkoli ministři o memorandu vědí, chtějí ze slíbených peněz ušetřit alespoň 600 milionů. Ministerstvo financí to zdůvodňuje potřebou snížit schodek rozpočtu. „Návrh státního rozpočtu u této položky vychází primárně z nutnosti striktní fiskální konsolidace a z právního názoru, že toto memorandum je neplatné,“ sdělil náměstek ministra financí Jan Gregor.
KDO V PŘÍŠTÍM ROCE ZAPLATÍ VLAKY?
Osobní vlaky: kraje (možná s příspěvkem státu)
Spěšné vlaky: kraje (možná s příspěvkem státu)
Rychlíky: stát
Expresy (a Euronight): stát/dopravci (na lince Praha–Ostrava)
Intercity (a Supercity): dopravci
Eurocity: stát (kde ho zavazují mezinárodní smlouvy)/dopravci
Základem peněz, ze kterých se platí provoz vlaků (poplatky za využití kolejí, pohonné hmoty, resp. elektřina, odpisy, mzdy personálu apod.), jsou zisky z prodeje jízdenek. Stát a kraje platí tzv. prokázanou ztrátu, jejíž výši upravují smlouvy uzavřené s dopravci. Na některých trasách (např. Praha–Ostrava) jsou zisky z jízdenek tak vysoké, že příspěvky nejsou potřeba. Stát ale v tom případě dopravu neobjednává, například tak nemůže dopravcům nakázat, kde mají zastavovat.
Nečekaného zastánce našli hejtmani i ve vládě. Ministr dopravy Pavel Dobeš v minulém týdnu přišel s žádostí o zvýšení peněz pro svůj resort i pro regiony. „Určitě bude chtít kompromis, aby vláda své rozhodnutí částečně přehodnotila a navýšila rozpočet krajům na obsluhu regionálních vlaků,“ tlumočil úmysl ministra mluvčí jeho úřadu Martin Novák. Peníze na dopravu by měly ministerstvu také pomoci s objednávkou rychlíků. Chybí na ně 200 milionů korun a hrozí, že některé dálkové spoje přestanou jezdit.
Protože je možné, že dojde na soud mezi kraji a vládou o příspěvek na provoz regionálních vlaků – a regiony tak část slíbených peněz v dohledné době nedostanou –, připravuje se na některých místech redukce místní železniční dopravy. Jiné kraje ale napřesrok nechají jezdit vlaky v podobném rozsahu jako letos. „Nedokážu si představit, že bychom teď – v září – řešili něco, co má být od 1. ledna příštího roku, a řešili to dobře. Pokusíme se v tom případě najít vnitřní úspory, což znamená omezit investice, překlenout příští rok a hledat případné změny až od roku 2013,“ shrnul nouzový plán svého kraje plzeňský hejtman Chovanec. Podobné úmysly má například také Liberecký kraj. I jeho představitelé ale upozornili, že bude-li třeba dát více peněz na vlaky, zbude podstatně méně na investice.