„Zvíře raději necháme tady, kde ho budou chovatelé pozorovat. Bude pod veterinárním dohledem, než abychom riskovali, že druhý den se vypustí do přírody a tam pak zkolabuje,“ vysvětlil veterinář pražské zoo Roman Vodička důvod, proč zubřice Prga do Polska neodcestovala.
Nový domov v polské rezervaci tak najdou zatím pouze samec Prokop a samice Princezna. Dvouletá zvířata se tam časem připojí se ke stádu, ve kterém žijí i další zubři pocházející z Čech. Zhruba 800 kilometrů dlouhou cestu zubři absolvují do dnešního večera. V pátek ráno je bude ještě na místě kvůli nepřístupnému terénu čekat transport na vlecích tažených traktorem. Zvířata budou vyložena do ohrady v oblasti Bukowiec, kde budou mít k dispozici zhruba tři čtvrtě hektaru. „S takto velkým prostorem se ta zvířata nikdy nesetkala. Budou se s tím muset nějak poprat,“ poznamenal kurátor kopytníků Jan Marek.
V Zoo Praha má chov ve volné přírodě vyhubeného zubra evropského dlouhou tradici. Od roku 1954 se v ní narodilo přes 90 mláďat. Díky tomu mohla opakovaně poslat odchovaná mláďata do programů návratu do přírody. V aklimatizační ohradě parku už cestu ke svobodě našla dvě česká mláďata převezená v roce 2005, další transport se uskutečnil o rok později po úspěšném začlenění těchto dvou zvířat do volně se pohybujícího stáda. Zubři v něm žijí spolu s dalšími zhruba 150 kusy.
Miroslav Bobek, ředitel ZOO Praha:
„Smyslem projektu je posílit populaci volně žijících zubrů v Bieszczadech, oživit jejich krev. Je to součást mezinárodního úsilí.“
Loni žilo v pohoří Bukovské vrchy něco přes 300 zubrů. Vypuštěni tam byli do přírody poprvé v 60. letech minulého století. Vrátili se tam po dvou stoletích. Jde o potomky zubra původem z Kavkazu a samic chovaných v zoologických zahradách. Jinde v Polsku, v Bělověžském národním parku na severovýchodě země, žije největší stádo zubrů ve volné přírodě na světě, čítá okolo 460 zvířat.
Velikost stáda je důležitá kvůli dlouhodobému přežití druhu v přírodě. Naději mají jen stáda nad sto kusů, proto je zapotřebí na vhodných lokalitách stavy volně žijících zubrů doplňovat mláďaty odchovanými v zajetí.
Zubří populaci zachraňují zoologické zahrady
Zubr evropský byl ve volné přírodě vyhuben zhruba před sto lety kvůli rozsáhlému kácení lesů. Přežil jen díky umělému chovu v zoologických zahradách a jiných chovatelských zařízeních. Od roku 1932 existuje pro zubry mezinárodní plemenná kniha, vznikla jako první svého druhu na světě. Evropské zahrady koordinují chov od roku 1996. První pokusy o návrat zubrů do volné přírody se uskutečnily už v 50. letech minulého století. Začátkem tohoto století žilo v přírodě v místech původního výskytu už 31 stád, a to v Polsku, Bělorusku, Litvě, Ukrajině a v Rusku.
Zubr je největší volně žijící přežvýkavec v Evropě. Je příbuzný s americkým bizonem. V pražské zoo nyní žije sedm zubrů, chovný samec, tři samice a mláďata.
