Praha – Dva mladí zubři Prokop a Princezna, které pražská zoologická zahrada dnes odpoledne vypravila do národního parku Bieszczady (Bukovské vrchy) na jihovýchodě Polska, už mají za sebou první desítky kilometrů v přívěsu nákladního auta. Samice Prga, která se měla cesty také zúčastnit, špatně reagovala na uspávací dávku při nakládání, proto ji chovatelé pro jistotu nechali v Praze.
Pražští zubři posílí stádo polského národního parku Bieszczady
„Zvíře raději necháme tady, kde ho budou chovatelé pozorovat. Bude pod veterinárním dohledem, než abychom riskovali, že druhý den se vypustí do přírody a tam pak zkolabuje,“ vysvětlil veterinář pražské zoo Roman Vodička důvod, proč zubřice Prga do Polska neodcestovala.
Nový domov v polské rezervaci tak najdou zatím pouze samec Prokop a samice Princezna. Dvouletá zvířata se tam časem připojí se ke stádu, ve kterém žijí i další zubři pocházející z Čech. Zhruba 800 kilometrů dlouhou cestu zubři absolvují do dnešního večera. V pátek ráno je bude ještě na místě kvůli nepřístupnému terénu čekat transport na vlecích tažených traktorem. Zvířata budou vyložena do ohrady v oblasti Bukowiec, kde budou mít k dispozici zhruba tři čtvrtě hektaru. „S takto velkým prostorem se ta zvířata nikdy nesetkala. Budou se s tím muset nějak poprat,“ poznamenal kurátor kopytníků Jan Marek.
Cesta pražských zubrů do Polska
V Zoo Praha má chov ve volné přírodě vyhubeného zubra evropského dlouhou tradici. Od roku 1954 se v ní narodilo přes 90 mláďat. Díky tomu mohla opakovaně poslat odchovaná mláďata do programů návratu do přírody. V aklimatizační ohradě parku už cestu ke svobodě našla dvě česká mláďata převezená v roce 2005, další transport se uskutečnil o rok později po úspěšném začlenění těchto dvou zvířat do volně se pohybujícího stáda. Zubři v něm žijí spolu s dalšími zhruba 150 kusy.
Miroslav Bobek, ředitel ZOO Praha:
„Smyslem projektu je posílit populaci volně žijících zubrů v Bieszczadech, oživit jejich krev. Je to součást mezinárodního úsilí.“
Loni žilo v pohoří Bukovské vrchy něco přes 300 zubrů. Vypuštěni tam byli do přírody poprvé v 60. letech minulého století. Vrátili se tam po dvou stoletích. Jde o potomky zubra původem z Kavkazu a samic chovaných v zoologických zahradách. Jinde v Polsku, v Bělověžském národním parku na severovýchodě země, žije největší stádo zubrů ve volné přírodě na světě, čítá okolo 460 zvířat.
Zubři z pražské zoo
Velikost stáda je důležitá kvůli dlouhodobému přežití druhu v přírodě. Naději mají jen stáda nad sto kusů, proto je zapotřebí na vhodných lokalitách stavy volně žijících zubrů doplňovat mláďaty odchovanými v zajetí.
Zubří populaci zachraňují zoologické zahrady
Zubr evropský byl ve volné přírodě vyhuben zhruba před sto lety kvůli rozsáhlému kácení lesů. Přežil jen díky umělému chovu v zoologických zahradách a jiných chovatelských zařízeních. Od roku 1932 existuje pro zubry mezinárodní plemenná kniha, vznikla jako první svého druhu na světě. Evropské zahrady koordinují chov od roku 1996. První pokusy o návrat zubrů do volné přírody se uskutečnily už v 50. letech minulého století. Začátkem tohoto století žilo v přírodě v místech původního výskytu už 31 stád, a to v Polsku, Bělorusku, Litvě, Ukrajině a v Rusku.
Zubr je největší volně žijící přežvýkavec v Evropě. Je příbuzný s americkým bizonem. V pražské zoo nyní žije sedm zubrů, chovný samec, tři samice a mláďata.
Reportáž Karla Rožánka (zdroj: ČT24)