Chvatěruby (Mělnicko) – Část Vltavy ve Chvatěrubech, kde měly lodě při plavbě po řece nejvíce potíží, je už splavná celoročně. Ředitelství vodních cest (ŘVC) dnes dokončilo úpravu nejproblematičtějšího místa Vltavy mezi Prahou a Mělníkem. Plavební sezona se tak prodlouží o 120 dnů, jak uvedl mluvčí ŘVC Václav Straka.
Chvatěrubská úžina nesplňovala parametry takzvané vodní cesty, řeka tam nebyla splavná třetinu roku. Problém nepředstavovala nízká hladina, ale naopak hladina vysoká. „Když jede loď po proudu a je velká rychlost proudění vody, je problém bezpečně manévrovat, aby nedošlo k nárazu do břehu,“ přiblížil Jan Bukovský z ŘVC. Navíc se v úžině nemohly míjet dvě lodě.
Tomu je ale konec. Po úpravách 2,7 kilometru dlouhého úseku mezi plavební komorou Dolánky a železničním mostem v Kralupech nad Vltavou se sníží počet dní, kdy nelze úsek proplout, ze 120 dní na dvacet. ŘVC nechalo úžinu rozšířit, prohloubit a upravit zatáčku. „Vylepšilo se to o sto procent, dnes se v úžině mohou lodě potkávat i předjíždět,“ pochvaloval si kapitán lodi Nepomuk Mário Juhas.
Lodě nyní mohou plout mezi Prahou a Mělníkem bez přerušení až do průtoku 450 metrů krychlových za sekundu. Původně byla plavební úžina kvůli svým parametrům nesplavná již při průtoku 250 metrů krychlových za sekundu. „Výrazně tak omezovala splavnost Vltavy, protože z bezpečnostních důvodů se při tomto průtoku zastavila plavba na celém úseku od Prahy po Mělník,“ vysvětlil Straka. Úpravou se také snížila rychlost proudu, to se projeví na zvýšení bezpečnosti plavby zejména pro rekreační a sportovní amatérskou plavbu.
Práce trvaly dva roky a přišly na 351 milionů Kč, z nichž téměř 300 milionů Kč je z Operačního programu Doprava z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Plavební úžinou proplulo před úpravou ročně přes 1 100 nákladních, osobních i rekreačních plavidel. Číslo se teď může zvýšit až o patnáct procent.
Úprava úžiny Chvatěruby má význam i z hlediska protipovodňové ochrany. Při průtocích o výši pětileté vody bude nyní hladina řeky o 29 cm níže. „Pro okolní obyvatele to bude mnohdy znamenat rozdíl mezi zaplavenou a nezaplavenou nemovitostí,“ doplnil mluvčí.
Stavba zničila dosavadní biotopy, tedy tůně a hráze, kácelo se na poloostrově Kocanda. ŘVC proto nechalo vysadit 280 stromů a 150 keřů. Vzniklo také kolem 6 000 metrů čtverečních nových tůní.
