Šumava – Za posledních deset let opustily některé šumavské obce stovky lidí, zanikla pracovní místa a opadl zájem podnikatelů. Podle radnic za to může i fakt, že mají pozemky na území národního parku a nemůžou na nich hospodařit úplně podle svého. Situace začíná být alarmující hlavně pro obce na Klatovsku, které jsou na samé hranici s Národním parkem Šumava a mají na jeho území část svých pozemků. Problém se týká i šumavských měst, jako jsou Sušice nebo Kašperské Hory.
Některé šumavské obce se vylidňují
Za posledních deset odešla z Kašperských Hor více než stovka obyvatel. Město má část lesů na území Národního parku Šumava. Jenže ten lesnické práce omezil a lidé tak přišli o práci. Starostka Kašperských Hor Alena Balounová (Sdružení nezávislých kandidátů OS Nové Kašperské Hory) informovala, že situace se odráží také na počtu dětí ve škole.
Stejný problém má šumavská obec Hartmanice. I tady je nedostatek pracovních míst a lidé odcházejí pryč. „Je nedostatek lidí ochotných poskytovat služby turistům, ale zase tu nejsou příležitosti pro manuální práci,“ říká starosta Hartmanic Jiří Jukl. Z Hartmanic odešlo za posledních dvacet let asi 200 obyvatel.
Reportáž Davida Havleny (zdroj: ČT24)
Vůbec největší úbytek pak mají obce Domoraz a Nezdice na Šumavě. Tady odešly dvě pětiny obyvatel. Problém by mohl částečně řešit zákon o NP Šumava. Návrh Plzeňského kraje totiž dává obcím na výběr, zda chtějí být součástí parku. Právnička Krajského úřadu Plzeňského kraje Sylva Frantová se nechala slyšet, že pokud obce nebudou chtít, aby jejich majetky nebyly zařazeny do prvních zón národního parku, pak tam zařazeny nebudou.
Jenže návrh zákona už od září leží v Poslanecké sněmovně. „Pokud mám správné informace, tak zatím nebyl zařazen na žádnou schůzi k projednání,“ dodal náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Starostové šumavských obcí tvrdí, že dokud se situace nestabilizuje a národní park nebude mít jasný řád, bude vylidňování pokračovat.