Sedmého srpna 2010 zaplavila voda na severu Čech 79 obcí. Při povodních zemřelo pět lidí, škody se vyšplhaly přes 8 miliard Kč. V Heřmanicích, přezdívaných severočeské Troubky, kraj doteď nezačal s opravou silnice. Pro místní jde přitom o nejdůležitější cestu. Obec je bezmocná, komunikace totiž patří kraji.
Jen škody na silnicích překročily dvě miliardy Kč. Kraj dostane na jejich opravu od státu jen půlku. „Z legislativního hlediska ani z hlediska přípravy vlastního projektu to urychlit nešlo,“ říká radní pro dopravu Libereckého kraje Martin Sepp.
Raspenava teprve dva roky po povodních začíná s opravami mostů a lávek. Celkem jich tu voda odnesla čtrnáct. Jedna z firem se ale odvolala proti výběrovému řízení a tahanice trvaly doteď. Už od jara se ale v Raspenavě staví nová školka. Tu původní taky odnesla velká voda. Školku tu otevřou nejdřív v prosinci. Děti tak ještě stráví skoro celé pololetí v provizorních prostorech.

- Opravy po povodních v Raspenavě zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3835/383475.jpg
- Povodně v Praze v roce 2002 zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3837/383648.jpg
- Povodně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3837/383644.jpg
- Záplavy na jihu Čech v roce 2002 - Písek zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3837/383640.jpg
Kvůli půjčkám po povodni se Praha zadlužila na desítky let
S mnohamiliardovými škodami se musela před 10 lety vypořádat i Praha. Téměř tisíciletá voda zničila soukromý i městský majetek za 27 miliard korun. Tolik peněz ale Praha ani městské části na obnovu neměly. A tak magistrát požádal o půjčku ve výši 4,8 miliardy korun. Zhruba polovina šla na obnovu infrastruktury a druhá na opravu metra. „Nejhorší situace byla ve stanici Florenc, přestup mezi trasou B a C přestal kvůli velké vodě fungovat,“ podotkl Jan Cibulka, vedoucí oddělení řízení provozu, DPP .
Petr Beran, ředitel odboru krizového řízení:
„Praha byla chráněna na stoletou vodu, což je ekonomicky nejvýhodnější. Neměli jsme zkušenosti s tím, že by přišla větší voda. Praha po této zkušenosti rozhodla, že bude pokračovat ve výstavbě mobilních stěn. Ale přehodnotila stanovisko, nyní už je chráněna na pětisetletou vodu a třicet centimetrů rezervy.“
Kraj Praha se kvůli povodni zadlužil na třicet let. S dluhem se musí stále vypořádávat i nejpostiženější městská část Praha 8. Právě její katastrální oblast Karlín zasáhla velká voda nejvíc. „Náklady na obnovu Karlína dosahovaly stovky milionů korun, tyto finance v našem rozpočtu chyběly. Na druhou stranu musím říci, že se nám s tím podařilo vypořádat velice dobře,“ řekl starosta Prahy 8 Jiří Janků. Radnice si od ostatních městských částí sehnala 140 milionů korun.
Zatímco Praha 8 věří, že dluh splatí příští rok, magistrát bude povodňové půjčky hradit do konce roku 2034. Zbývá doplatit čtyři a půl miliardy. Jediná možnost měst, jak se chránit před velkou vodou, je výstavba protipovodňových opatření. Praha investovala do tohoto systému čtyři miliardy korun. Jde o 17 a půl kilometru trvalých i přenosných bariér, kompletní protipovodňová ochrana Prahy by měla být dostavěna v příštím roce.

- Povodně v roce 2002 zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3767/376660.jpg
- Záplavy na jihu Čech v roce 2002 zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3837/383638.jpg
- Povodeň v Praze, 13.8.2002 autor: Xavier Rossi, zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3806/380573.jpg
- Záplavy v Záleznicích autor: Tomáš Krist, zdroj: Isifa/Lidové noviny http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3806/380578.jpg
Edice Zmizelá Praha připomíná historii pražských povodní
Historii záplav v hlavním městě mapuje kniha z edice Zmizelá Praha nazvaná Povodně a záplavy. Sestavila ji Pavla Státníková, hlavní kurátorka Muzea hlavního města Prahy. Kniha mapuje katastrofy způsobené rozvodněnou Vltavou od nejstarších dob po ničivé povodně v roce 2002. Dvousetstránkovou publikaci z nakladatelství Paseka doprovází přes 200 fotografií.
Z pražských povodní z let 1890, 1920 a 1940, kterým je vedle těch posledních z roku 2002 věnován v knize největší prostor, se zachovalo mnoho unikátních snímků, které dokumentují jak řádění vodního živlu v Praze, tak proměny hlavního města. Autorka knihy Pavla Státníková se podílela na mnoha výstavách, mimo jiné i na výstavě o historii pražských povodní na přelomu let 2001 a 2002. Badatelsky se zaměřuje zejména na pražskou ikonografii a historickou topografii v dobovém kontextu a na dějiny pražských povodní. V roce 2010 publikovala v edici Zmizelá Praha knihu Trhy a tržiště.

Studio ČT24: Rozhovor se starostou Nové Vsi Jaroslavem Müllerem
Studio ČT24: Rozhovor se starostou Nové Vsi Jaroslavem Müllerem
07.08.12