Brno - Národní kulturní památka. Takovým označením se mohl pyšnit areál bývalého textilního podniku Vlněna v centru Brna. Komplex, ve kterém se už před lety zastavily tkací stroje, a od té doby chátrá, chtěl před několika lety jeho majitel zbourat. Na jeho místě měly vyrůst moderní budovy s byty a obchody. S tím nesouhlasili památkáři a zaslali ministerstvu kultury podnět na zpamátnění objektu. To návrh zamítlo a posvětilo tak demolici historických domů.
Vlněna se může zbourat, rozhodlo ministerstvo
Protože se neorenesanční palác na rohu ulic Dornych a Přízova nedočkal statusu kulturní památky, může ho investor zbourat. Zatím se zdá, že na tento krok se nechystá. Nový majitel totiž tvrdí, že chce navzdory rozhodnutí ministerstva historický objekt alespoň částečně zachovat. „Budoucí projekt v areálu Vlněny bude sestávat z rezidenčních a kancelářských prostor. Některé ze stávajících budov zůstanou zachovány a následně budou zrekonstruovány,“ přiblížil budoucnost Vlněny ředitel společnosti CTP Remon Vos, která areál vlastní.
Kdy přesně by se měla chátrající průmyslová budova začít měnit na moderní komplex, není zatím jasné. „S první fází projektu bychom ale rádi začali do roka,“ uvedl Vos.
GALERIE
Vizualizace projektu v areálu Vlněny autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno
Rozlehlý areál vznikl už v polovině devatenáctého století. Jako první v místě sídlila rodina Bochnerů von Stražisko. Komplex se proslavil zejména za první republiky, kdy v něm fungovaly textilní továrny průmyslníků Stiassneho a Neumarka. Po druhé světové válce byly továrny znárodněny a sloučeny do podniku Vlněna. Textilní výroba v místě definitivně skončila v roce 1997.
Jeden z pozdějších majitelů chtěl budovy úplně zbourat. To se nelíbilo památkářům. Požádali proto o zpamátnění objektu. Ministerstvo kultury návrh zamítlo. „V případě tohoto renesančního paláce se ministerstvo kultury rozhodlo přiklonit ke stanovisku jihomoravského krajského úřadu a magistrátu a budovu za kulturní památku neprohlásit,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Markéta Ševčíková.
Památkáři jsou rozhodnutím zklamaní. Podle nich přijde město o unikátní doklad života v průmyslovém Brně v devatenáctém století. „Jde o velmi cennou architektonickou památku. Je to jedna z nejranějších novorenesančních staveb v Brně,“ dodal Aleš Homola z brněnského památkového ústavu.
Nevyužitých brownfieldů je v Brně hned několik
Vlněna není jediným místem v Brně, které ztratilo svůj původní účel a chátrá. Takzvaných brownfields, tedy pustnoucích areálů, jsou ve městě ještě desítky. Na některých investoři plánují do několika let postavit domy či kanceláře, řada jich však zůstává pouze domovem krys či bezdomovců.
Například budovy Zbrojovky v brněnské městské části Zábrdovice, kde se v minulosti vyráběly zbraně, před lety získaly nového majitele. Ten chtěl dvaadvacet hektarů zejících prázdnotou proměnit na luxusní rušnou městskou čtvrť. Plány už jsou dávno hotové. Začátek stavby se však stále odsouvá. Ambiciózní projekt zastavila nepříznivá situace na trhu. Lepší osud čekal průmyslové budovy nedaleko Vlněny. Dnes je z nich nákupní galerie Vaňkovka.
GALERIE
videogallery_257910
Brownfields
Jsou plochy o minimální rozloze větší než půl hektaru, které se nachází uvnitř urbanizovaného území a ztratily svoji původní funkci. Často se jedná například o bývalé průmyslové či armádní areály, které jsou zcela opuštěné nebo využívané jen v minimálním rozsahu.
„V první vlně, kdy začaly developerské aktivity v Brně, šli investoři do míst, kde nemuseli investovat do nákladných sanací, dekontaminací industriálních areálů či plošného bourání. Raději stavěli na předměstích na zelené louce,“ vysvětlil množství brownfieldů v Brně šéfredaktor architektonického časopisu ERA21 Osamu Okamura. Podle něj by mělo vedení města investorům vycházet maximálně vstříc a například přispět na sanace, aby se developerské projekty opět přesunuly do centra města.