Dnes se šroubovalo ve výšce asi 150 metrů, už stojí víc než polovina stožáru. Je ale potřeba s maximální přesností pomocí hydraulických pump nejprve srovnat jeho svislost. Každé z devíti kotevních lan je napnuté, jako by neslo hmotnost kolem třinácti tun, na všechny teď nalepili velmi přesné měřicí přístroje. „Měříme napětí a já hlásím, jestli už jsou v tolerancích, nebo ne,“ uvedl statik Michael Nečas.
Reportáž Radovana Daňka
Stožár vysoký asi jako čtyři petřínské rozhledny se u nás nestavěl skoro třicet let. I pro projektanta a celý tým statiků je to velká výzva. „Kotvený stožár je první po revoluci a je vlastně čtvrtý nejvyšší v republice,“ prohlásil autor projektu, statik Vladimír Janata, a Vlastimil Hanuš z Centra pro výzkum globální změny klimatu Akademie věd ČR doplnil: „Tak vysoká je ta stanice proto, abychom dokázali vyloučit místní vlivy a měřili opravdu látky dálkového transportu.“
Atmosférická stanice za 45 milionů korun se staví z evropských peněz a bude jediná v Česku. Vědcům má sloužit především pro zjišťování koncentrace skleníkových plynů a zkoumání změn klimatu. „Je důležité spíš napřed naměřit a pochopit než se pouštět do debat, které si mohou dovolit politici, ale my ne,“ dodal Vlastimil Hanuš.
Do konečné výšky 250 metrů má stožár atmosférické stanice vyrůst do konce listopadu. Měřicí přístroje na něj začnou montovat v příštím roce.
