Brno - Přesně před sto lety spustili v Oslavanech u Brna vůbec první velkou elektrárnu na Moravě. Dříve klíčový zdroj elektřiny pro moravskou metropoli je už ale dvacet let mimo provoz a postupně se z něj stává zbořeniště.
Elektrárna v Oslavanech byla kdysi chloubou moravské energetiky. Dnes ji připomínají jen vymlácená okna, rozkradené železné součástky a všudypřítomný nepořádek. Jednaosmdesátiletý Jan Kyselák dodnes na práci v oslavanské elektrárně vzpomíná. Strávil zde třicet let svého života. „Když se po těch letech potkáme se spolupracovníky, náš rozhovor obvykle končí slovy – zlatá elektrárna. Tam bylo skutečně dobře,“ říká Jan Kyselák.
V letech 1913 až 1930 byla tepelná elektrárna v Oslavanech nejmodernější jihomoravskou elektrárnou, která se zasloužila i o postupnou elektrifikaci kraje. Palivem bylo méně kvalitní uhlí z blízkých dolů. „V té době to byla nová myšlenka, postavit elektrárnu nikoli v místě spotřeby elektřiny, ale v místě zdroje surovin,“ připomíná archivář E.ON Ondřej Šretr. „Oslavanům to tehdy přineslo průmyslový boom. V té době totiž ještě nebyly městem. Staly se jím až díky zvýšení počtu obyvatel kvůli elektrárně a dolu,“ dodává místostarosta Oslavan Svatopluk Staněk.
Během osmdesáti let provozu prošla Oslavanská elektrárna několika modernizacemi a svůj výkon postupně více než zdesetinásobila - na 115 MW. „Když byla v roce 1985 zprovozňována nedaleko stojící elektrárna v Dukovanech, tak bylo jasné, že produkce elektřiny v Oslavanech dřív nebo později skončí. K tomu došlo 30. května 1993,“ uzavírá historii elektrárny Ondřej Šretr.
V současné době je majitelem areálu bývalé elektrárny firma Palivotrans. Její jednatel Jiří Biskup tady chce výrobu páry i elektřiny částečně obnovit. Čeká ale, dokud stát na své náklady neodstraní starou ekologickou zátěž, což může trvat i několik let.
