Nálet na Dobřany: Navigátoři si spletli Škodovku s psychiatrickou léčebnou

Dobřany – Cílem spojeneckých náletů na Němci okupovanou Evropu nebyly jen vojenské objekty, ale i továrny, zejména zbrojovky - důvodem bylo oslabení nepřítele. Prvořadým zájmem na československém území byla plzeňská Škodovka, tu se pokoušeli Spojenci bombardovat už od roku 1940, nicméně nejblíže tomu byli v roce 1943. Navigátoři se však spletli a na Škodovku tak nedopadla skoro žádná puma. Místo toho byly vybombardovány Dobřany na Plzeňsku, které tehdy ležely v odtrženém území Sudet. Stalo se tak před 70 lety, v noci ze 16. na 17. dubna 1943. Tragédie si vyžádala přes 200 obětí.

Bombardovací ofenzíva britského letectva na jaře 1943 měla za cíl především německá průmyslová centra v Porýní, ale i některá města na okupovaných územích, mezi nimi i Plzeň se svojí obří zbrojovkou. Plánovaný nálet na Škodovy závody, které pro německou armádu ročně dodávaly tisíce děl, tanků a granátů, byl dalším v řadě neúspěšných pokusů, ty předchozí zmařilo počasí. 

Za nezdarem z dubna 1943 byl omyl značkařů, kteří nasměrovali bombardéry na Dobřany ležící asi deset kilometrů jižně od Plzně. Na městečko s rozlehlým komplexem psychiatrické léčebny, které bylo po okupaci v roce 1939 přejmenováno na Wiesengrund, dopadlo více než 600 tun bomb. Zahynulo 100 pacientů ústavu, 60 německých vojáků a 35 civilistů. Ze zhruba 750 domů zůstalo bez úhony pouhých 200. 

Jako pravděpodobná příčina pochybení se uvádí německá masivní protiletecká obrana a chyby v navigaci. Piloty také zřejmě zmátl jeden z naváděcích letounů, který byl nad Plzní zasažen a patrně ve snaze o nouzové přistání se dostal nad Dobřany, kde se zřítil nedaleko nádraží. Letoun Lancaster, jehož sedmičlenná britsko-kanadská posádka zahynula, se stal prvním sestřeleným spojeneckým letadlem nad českým územím. 

Další naváděcí stroje pak shodily své osvětlovací bomby v blízkosti Dobřan, které se tak staly cílem bombardérů. Zasažena byla především jihovýchodní část města, kde leží psychiatrická léčebna, jejíž areál připomínal tovární budovy. 

Německé úřady poté tento chybný útok britských bombardérů využily ve své protispojenecké propagandě a dokonce o útoku natočily dokumentární film. 

Plzeň chtěli zničit již od roku 1940, nakonec padla až v dubnu 1945

O bombardování Plzně, hlavně tamní Škodovky, se Britové na naléhání československé exilové vlády pokusili již v říjnu 1940. Nálet však zmařilo počasí, stejně jako pokusy z října a listopadu téhož roku, v říjnu 1941 a v dubnu 1942. Teprve při náletu z 13. na 14. května 1943 se podařilo zasáhnout Škodovku. Většina pum ale dopadla vedle a chod továrny nebyl narušen. 

Úspěšné byly ale až spojenecké nálety z let 1944 a 1945. Američané poprvé vážněji zasáhli Škodovku v říjnu 1944. Zbrojovka však byla paradoxně zničena až na samém konci války. Poslední velký letecký útok 8. letecké armády USA ve druhé světové válce z 25. dubna 1945 zlikvidoval zhruba dvě třetiny objektů Škodovky, letiště i elektrárny a zahynulo asi 70 osob. Tomu předcházely nálety z poloviny dubna, při nichž zahynulo zhruba 700 civilistů a které zničily nádraží, ale i čtvrti Doubravka a Slovany.

2 minuty
Reportáž Davida Růžičky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Porucha narušila dodávky tepla v Praze 10

Kvůli netěsnosti na potrubí bylo ve středu dopoledne asi 5500 domácností v Praze 10 bez dodávek tepla a teplé vody. Kolem poledne se podařilo poruchu opravit a zhruba polovina domácností už teplo a teplou vodu má. Dodávky do zbývajících míst mají být obnoveny do 20:00.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kejda už asi natéká do znojemské nádrže, uvádí Povodí Moravy

Naředěná kejda v Dyji z protržené jímky na farmě u Podmyčí už podle Povodí Moravy asi natéká do znojemské nádrže, která zásobuje pitnou vodou Znojmo a okolí. Stále ale platí, že vodu ve Znojmě lze bez obav pít, uvedla firma Vodárenská akciová společnost (VAS). Amoniak postupně vyprchává, překročení limitů je nyní zhruba dvojnásobné. I v nádrži se ale znečištění velmi naředí, je v ní zhruba 2,5 milionu metrů krychlových vody, informovala mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
10:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Dobrušce na Rychnovsku unikly tisíce kubíků digestátu, do potoků se nedostaly

Z bioplynové stanice v Dobrušce na Rychnovsku uniklo několik tisíc metrů krychlových tekutého hnojiva. Hasiči postavili provizorní hráze z hlíny a povodňových pytlů, aby se takzvaný digestát z kravského hnoje a zbytků krmiv nedostal do povrchových vod, oznámila mluvčí hasičů Zuzana Strouhalová. Společnost ZD Dobruška na odčerpání uniklého hnojiva nasadila asi dvacet fekálních cisteren. Životní prostředí by podle podniku nemělo být ohroženo.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

Projektů na podporu samostatnosti lidí s mentálním handicapem přibývá

Lidem s mentálním handicapem, kteří se chtějí osamostatnit, slouží od začátku roku nové tréninkové byty v Hradci Králové. V nich se pod dohledem sociálních pracovníků připravují na samostatné bydlení. Nové komunitní bydlení pro dospělé s duševním a mentálním onemocněním, které jim pomůže se začleněním do života, otevřeli také ve Skotnici v Moravskoslezském kraji.
před 19 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...