Nálet na Dobřany: Navigátoři si spletli Škodovku s psychiatrickou léčebnou

Dobřany – Cílem spojeneckých náletů na Němci okupovanou Evropu nebyly jen vojenské objekty, ale i továrny, zejména zbrojovky - důvodem bylo oslabení nepřítele. Prvořadým zájmem na československém území byla plzeňská Škodovka, tu se pokoušeli Spojenci bombardovat už od roku 1940, nicméně nejblíže tomu byli v roce 1943. Navigátoři se však spletli a na Škodovku tak nedopadla skoro žádná puma. Místo toho byly vybombardovány Dobřany na Plzeňsku, které tehdy ležely v odtrženém území Sudet. Stalo se tak před 70 lety, v noci ze 16. na 17. dubna 1943. Tragédie si vyžádala přes 200 obětí.

Bombardovací ofenzíva britského letectva na jaře 1943 měla za cíl především německá průmyslová centra v Porýní, ale i některá města na okupovaných územích, mezi nimi i Plzeň se svojí obří zbrojovkou. Plánovaný nálet na Škodovy závody, které pro německou armádu ročně dodávaly tisíce děl, tanků a granátů, byl dalším v řadě neúspěšných pokusů, ty předchozí zmařilo počasí. 

Za nezdarem z dubna 1943 byl omyl značkařů, kteří nasměrovali bombardéry na Dobřany ležící asi deset kilometrů jižně od Plzně. Na městečko s rozlehlým komplexem psychiatrické léčebny, které bylo po okupaci v roce 1939 přejmenováno na Wiesengrund, dopadlo více než 600 tun bomb. Zahynulo 100 pacientů ústavu, 60 německých vojáků a 35 civilistů. Ze zhruba 750 domů zůstalo bez úhony pouhých 200. 

Jako pravděpodobná příčina pochybení se uvádí německá masivní protiletecká obrana a chyby v navigaci. Piloty také zřejmě zmátl jeden z naváděcích letounů, který byl nad Plzní zasažen a patrně ve snaze o nouzové přistání se dostal nad Dobřany, kde se zřítil nedaleko nádraží. Letoun Lancaster, jehož sedmičlenná britsko-kanadská posádka zahynula, se stal prvním sestřeleným spojeneckým letadlem nad českým územím. 

Další naváděcí stroje pak shodily své osvětlovací bomby v blízkosti Dobřan, které se tak staly cílem bombardérů. Zasažena byla především jihovýchodní část města, kde leží psychiatrická léčebna, jejíž areál připomínal tovární budovy. 

Německé úřady poté tento chybný útok britských bombardérů využily ve své protispojenecké propagandě a dokonce o útoku natočily dokumentární film. 

Plzeň chtěli zničit již od roku 1940, nakonec padla až v dubnu 1945

O bombardování Plzně, hlavně tamní Škodovky, se Britové na naléhání československé exilové vlády pokusili již v říjnu 1940. Nálet však zmařilo počasí, stejně jako pokusy z října a listopadu téhož roku, v říjnu 1941 a v dubnu 1942. Teprve při náletu z 13. na 14. května 1943 se podařilo zasáhnout Škodovku. Většina pum ale dopadla vedle a chod továrny nebyl narušen. 

Úspěšné byly ale až spojenecké nálety z let 1944 a 1945. Američané poprvé vážněji zasáhli Škodovku v říjnu 1944. Zbrojovka však byla paradoxně zničena až na samém konci války. Poslední velký letecký útok 8. letecké armády USA ve druhé světové válce z 25. dubna 1945 zlikvidoval zhruba dvě třetiny objektů Škodovky, letiště i elektrárny a zahynulo asi 70 osob. Tomu předcházely nálety z poloviny dubna, při nichž zahynulo zhruba 700 civilistů a které zničily nádraží, ale i čtvrti Doubravka a Slovany.

Nahrávám video
Reportáž Davida Růžičky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 11 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...