Jeseníky – Lesy České republiky začaly tento týden kácet borovici kleč na jesenických vrcholech Šerák a Keprník. Lesníci vysadili kosodřevinu v těchto horských partiích před asi 150 lety jako ochranu před půdní erozí a lavinami. Ochránci přírody však zjistili, že uměle vysázené borovice pomalu vytlačují vzácné rostliny a živočichy, a žádali odstranění až poloviny keřů. Lesníci plošné kácení odmítají a přišli s kompromisním pokusným řešením – vymýtí jen část porostu a budou společně s ochránci přírody několik let pozorovat, jaký to bude mít vliv na ekosystém.
Vybrané teritorium přírodní rezervace Šerák-Keprník budou rušit motorové pily lesních dělníků asi dva týdny. Pak budou hřebeny holé jako před staletími, kdy se na tamních stráních pásly krávy a koně.
Lesy ČR: Půdní eroze stále hrozí
K zalesňování nejvyšších poloh Jeseníků vedla lesníky snaha o obnovu přirozené horní hranice lesa, kterou snížila pastva skotu, regulování odtoku vody a ochranu proti erozi a vzniku lavin. Zalesňování provedli postupně v letech 1874 až 1928. Dnes pokrývají borovicové kleče 13 procent území nad horní hranicí lesa o celkové ploše více než 140 hektarů. Podle lesníků splnily účel a v Jeseníkách zdomácněly. „Kleče mají na hřebenech Jeseníků ideální podmínky,“ uvedl lesník Lubomír Novotný. Tomáš Pospíšil z šumperské pobočky Lesů České republiky zdůraznil, že půdní eroze na hřebenech Jeseníků stále hrozí. „V lokalitách, kde je největší riziko, na kleči, která stabilizuje prostředí, trváme,“ řekl Pospíšil.
Ochránci přírody: Kleč vytlačuje vzácné rostliny
Podle ochránců přírody je naopak mnoho dalších míst, kde je nutné dřevinu úplně vymýtit, například na Vysoké holi, kolem Petrových kamenů nebo Tabulových skal pod vrcholem Pradědu. V devadesátých letech minulého století se jim podařilo prosadit kácení kleče ve Velkém kotli. A krajině to podle nich velmi prospělo.
„Začaly tam sjíždět menší laviny a začala se obnovovat mizející vegetace,“ uvedl Jindřich Chlapek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Laviny i půdní eroze totiž podle přírodovědců mnohým rostlinám prospívají. Laviny například narušují náletové porosty a zajišťují tak dostatek prostoru pro vzácné rostliny. Kvůli kleči se ve vrcholových pásmech také drží více sněhu, snižuje se tím působení mrazu a větru, což některým vysokohorským rostlinám, třeba jestřábníku alpskému, také nesvědčí. „Kosodřevina vytěsňuje druhy živočichů a rostlin, které musíme chránit,“ potvrdil Chlapek. Jesenické vrcholy jsou v Česku unikátní například výskytem motýla okáče horského nebo květiny hořce tečkovaného.
Jak dopadne pokus v jedné z nejcennějších lokalit Jeseníku kolem Šeráku a Keprníku, zhodnotí odborníci až za několik let. Jestli bude ještě předtím kácení kleče někde pokračovat, není jasné. Záleží na tom, jestli se ochránci přírody dohodnou se správci lesů.
