Hasiči vyloučili úmyslné zapálení Libušína. Podle znaleckého posudku požár způsobil špatně zkonstruovaný systém komína. Ten prošel před šesti lety i s kamny rekonstrukcí, při níž muzeum nechalo elektrická kamna ve společenské místnosti předělat na topení pevným palivem. „Zásadním nedostatkem bylo, že došlo ke vzniku vzduchové kapsy, v níž se kumulovalo teplo a dlouhodobě působilo přímo na dřevěné konstrukční prvky stěny místnosti,“ popsal mluvčí zlínských hasičů Libor Netopil. Bylo tedy jen otázkou času, kdy dojde k požáru.
Problém neodhalila první revize po rekonstrukci ani žádná z dalších pravidelných revizí a o hrozícím nebezpečí tak zřejmě nikdo nevěděl. „Jak znám ten objekt, myslím si, že nebylo v našich možnostech laicky odhalit toto pochybení. My jako majitel jsme své povinnosti nezanedbali. Neměli jsme šanci odhalit, že práce nebo revizní zprávy nebyly dobře udělané,“ uvedl ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.
Vyšetřování ničivého požáru se díky posudku posouvá zase o krok dál. Kdo ve skutečnosti může za to, že vzácná památka lehla popelem, bude dál zjišťovat policie. Kompletní závěry vyšetřování lze očekávat v horizontu několika týdnů.
Znalecký posudek vyloučil úmyslné zapálení Libušína
Zbytky Libušína čeká rekonstrukce
Historická chata Libušín na beskydských Pustevnách vyhořela v noci z 2. na 3. března letošního roku. S požárem bojovalo 70 hasičů, zachránit se podařilo jen část památného objektu. Oheň zničil zejména pravou část Libušína, nejvíce poškodil umělecky hodnotnou jídelnu. Levá část, tzv. Stará Pustevna, je na tom o poznání lépe.
Trosky Libušína nyní stavbaři zastřešují, provizorní střecha má ochránit alespoň to málo, co z cenné památky zbylo. Valašské muzeum v přírodě, které Libušín spravuje, plánuje do budoucna jeho rekonstrukci. Část nákladů by měla pokrýt pojistka, zbytek výtěžek z veřejné sbírky, na jejíž konto už lidé poslali téměř šest a půl milionu korun.
Příspěvky na opravu je možné posílat na účet 107-6978880207/0100. Více o sbírce, stejně jako aktuální stav sbírkového konta, najdete zde.
Podle prvních odhadů způsobily plameny škodu minimálně 80 milionů korun, podle historiků je ztráta nevyčíslitelná. Libušín, který sloužil jako restaurace, patřil do souboru beskydských secesních lidových staveb a symbolů Pusteven. Objekt z roku 1899 byl pojmenován po bájné kněžně Libuši. Zvenčí nesl typické znaky architektury Dušana Jurkoviče: vyřezávané dřevěné prvky a výraznou barevnost. Interiéry Libušína zdobily motivy z valašských i slovanských pověstí. Maloval je akademický malíř Karel Štapfer podle návrhů Mikoláše Alše. K unikátům patřily i tři secesní lustry, příborník, skleník či hodiny. Podle odborníků patří Libušín k nejcennějším dílům, která architekt Jurkovič navrhl.
