Pardubice – Automatické mlýny od architekta Gočára, výrazná industriální stavba Pardubic, již rok stojí ladem a hledají svůj nový účel. Jako prostor kulturních akcí je využívá tamní občanské sdružení a i do budoucna by se stavba anglosaského střihu mohla proměnit v tzv. kulturfabrik. O jejím odkoupení ovšem magistrát města stále nerozhodl.
Gočárovy mlýny v Pardubicích domlely. Změní se v kulturní fabriku?
Automatické turbínové mlýny se stavěly v letech 1910 až 1925 pro bratry Egona a Karla Winternitze podle projektu uznávaného architekta Josefa Gočára. Hranol se silem vychází z anglosaské tradice, charakterizuje ho režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Již za první republiky objekt propojil také prampouch – zděný oblouk – a některé části ozdobila atika připomínající hradní cimbuří. V 60. letech levé křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba, která se snaží respektovat původní stavbu. V areálu jsou ještě další stavby (vrátnice, trafostanice), které ale do Gočárova architektonického konceptu už nezapadají.
Výroba v mlýnech definitivně skončila po více než 100 letech loni na jaře. Areál ovšem zcela neosiřel, místní občanské sdružení Mlýny městu v něm pořádá odborné i kulturní akce. „Naším cílem je vést veřejnou diskusi o tom, jaké jsou cesty pro zapojení areálu do struktury a života města a jakým způsobem zamezit reálné hrozbě vzniku chátrajícího opuštěného průmyslového areálu,“ uvádí sdružení na svých stránkách.
Využití dnes? Místo mouky se v mlýnech mele kultura
V létě a na podzim tak v areálu na břehu řeky Chrudimky proběhly dva ročníky festivalu Automatické kulturní mlýny. „Lidé byli zvyklí, že tady ten mlýn je a mele, takže pro ně to byl šok, že se mlýnská výroba zastavuje. Aktivity, které jsme organizovali v těchto atypických industriálních prostorách, měly náboj a atmosféru,“ uvádí programový ředitel Divadla 29 Zdeněk Závodný.
Kultuře by přitom mohly mlýny bratří Winternitzů sloužit i nadále. Jednou z variant jejich dalšího využití je přeměna výrazného pardubického industriálu v tzv. kulturfabrik, známý koncept uměleckých prostor v průmyslových areálech, který iniciativa Mlýny městu již nyní naplňuje. „Je zde velký potenciál s objektem pracovat a různě ho dostavovat tak, aby architektura zůstala netknutá. Citelně do něj zasahovat tak, jako to dělají všude ve světě, to znamená formou skla a lehké oceli,“ dodává k možné revitalizaci mlýnů architekt Aleš Klose.
Rekonstrukci areálu usnadňuje i skutečnost, že mlýny letos v květnu získaly statut národní kulturní památky. „Tím, že se národní kulturní památkou staly, je tady i možnost v tomto plánovacím období Evropské unie zažádat o dotaci,“ doplňuje primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková. V cestě za proměnou mlýna v kulturní prostor ale stojí vlastnické otázky – město by totiž mlýny nejprve muselo koupit.
Kolik stojí Gočár? Podle radnice 17 milionů
Gočárovu stavbu v současnosti vlastní společnost Good Mills. Magistrátu ji nabízela za 40 milionů korun. Pardubice ovšem disponují vlastním posudkem, který snížil jeho cenu na 17 milionů. Nový odhad si podle primátorky nechal udělat i majitel a v ceně se zhruba shodují. O tom, jestli se automatické mlýny podaří oživit a zrekonstruovat v režii města, musí rozhodnout zastupitelé, jednání o winternitzském areálu proběhne v září.
Místopředseda představenstva společnosti Good Mills Jiří Charvát přitom už před dvěma měsíci upozornil, že firma jedná se třemi až čtyřmi možnými kupci, kteří projevují vážnější zájem. Město navíc nutně nemusí areál koupit; může se stát jen partnerem investora. Pokud se rozhodne nevstoupit do žádného projektu, může aspoň územní studií určit stavební aktivity, které by měl budoucí investor dodržet. Stávající vyjádření příslušných úředníků ale nasvědčují tomu, že je v zájmu pardubického magistrátu mlýny získat do svého vlastnictví.
„Stavbu architekta Gočára vnímáme jako jednu z nejvýznamnějších staveb průmyslového dědictví 20. století,“ uvádí Štěpán Vacík z odboru hlavního architekta na pardubickém magistrátu. „Jistota, že mlýny zůstanou otevřeny veřejnosti a nebudou z nich loftové byty, se vstupem soukromého investora nemůže být vysoká,“ doplňuje primátorka Fraňková.
Podle některých odborníků jsou obavy z proměny mlýnů v lofty plané. Areál se totiž rozkládá u nábřeží nedaleko historického centra a je špatně dopravně přístupný. Kdyby se tam měly stavět byty, mohla by obyvatele rušit vedle stojící pekárna, která má noční i denní provoz.
Reportáž z automatických mlýnů je součástí prázdninového seriálu ČT24, ve kterém reportéři Událostí v regionech mapují opuštěné lokality či objekty po celém Česku.