Janské Lázně - Televizní vysílač na Černé hoře v Krkonoších sice stále slouží svému účelu, díky digitalizaci ho ale pomalu opouštějí pracovníci i technika.
Vysílač na Černé hoře opustili lidé i technika
Vysílač na Černé hoře opustili lidé i technika (zdroj: ČT24)
Vysílač na Černé hoře vyrostl v roce 1978 ve výšce skoro 1 300 metrů nad mořem. Lidé si ho občas pletou s Ještědem. A není divu - celý projekt měli na starosti polští odborníci a podle krajinného ekologa Pavla Klimeše si Ještěd za inspiraci určitě vzali. „Architektonicky se stavba vydařila,“ hodnotí vysílač Klimeš. Kvůli tvůrcům dostala stavba název Televizní vysílač československo-polského přátelství.
Budovu nezná nikdo lépe než Jiří Šritr. Zaměstnanec Českých radiokomunikací tu pracuje od samotného vzniku vysílače. „Někdy tu jsem i pět dní sám… Barák se hýbe, skřípe, někdy je to na palici,“ směje se. Když na vysílači není kromě něj nikdo jiný, raději nevyužije ani výtah, kterým se dá vyjet do pátého patra. Jehlan má celkem sedm podlaží, až na vrchol se ale musí po žebříku.
Největší změnou v historii vysílače se stala digitalizace v srpnu 2009. Zatímco analogová technologie zabrala spoustu místa, té moderní stačí minimum. Ubylo i pracovníků. „Dvacet čtyři hodin denně tu musel někdo sledovat monitory s vysíláním. Dnes je prostor monitorován a sváděn na pracoviště dispečera v Praze na Strahově,“ popisuje Šritr.
Černohorský vysílač neslouží jen k televiznímu vysílání. Využívají ho mobilní operátoři, policisté, vojáci či Rádio Černá hora.
Reportáže mapující opuštěná místa můžete během prázdnin také vidět každý všední den v Událostech v regionech, které začínají na ČT24 v 18:00 hodin. Níže uvedený seznam článků představuje jen malý výběr z již odvysílaných reportáží.