V Obrnicích jdou k zemi první dva neobydlené panelové domy

Obrnice – Dva panelové domy začali bourat v Obrnicích na Mostecku na sídlišti Nová výstavba. Radnice je získala bezúplatným převodem v situaci, kdy hrozila i jejich dražba. Obávala se totiž, aby do nich spekulanti s byty nanastěhovali problémové obyvatele. Malá obec musela na demolici za pět milionů ušetřit.

Panelák se musí rozebírat postupně po částech, jako by to byla stavebnice – i když místo šikovných dětských prstů ho rozebírá velký bagr. V domě nesmí zůstat nic kromě zdí a schodiště. A hned o kus dál čeká na demolici i další dům - dělníci tam dokončují poslední přípravy a vyklízejí ho. Jedním z pracovníků na stavbě je i pan František, který v Obrnicích sám kdysi žil a říká, že dnes je mu ze stavu domů do pláče. Budovy stavebníci zbourají do konce roku, demolici má na starost mostecká společnost Mapeco.

Důvodem k demolici domů byl jejich velmi špatný technický stav a časté nájezdy zlodějů a vandalů, azyl v domech hledali i bezdomovci. Kromě toho se ale obec brání i přílivu nových obyvatel. Starostka Obrnic Drahomíra Miklošová (ODS) k tomu uvedla: „Zalekli jsme se, že by tyto panelové domy získala nějaká společnost nebo realitní kancelář, která by vůbec nebrala ohled na již stávající skladbu obyvatel a mohlo by to způsobit naší obci ještě daleko větší problémy, než které máme v současné době. (…) Obávali jsme se, aby obec nedopadla třeba jako sídliště Chanov,“ dodává starostka Obrnic. 

Obyvatelé Obrnic 

V Obrnicích žije dva a půl tisíce obyvatel, zhruba každý třetí je Rom. Vedení radnice přiznává, že soužití z počátku byl problém. Pak ale sociálně slabé zaměstnali, udělali společný klub pro děti a další projekty.

Starostka Drahomíra Miklošová k tomu řekla: „Já razím myšlenku, že je potřeba lidi zabydlet na jednom místě, aby našli vztah k místu, aby se stalo jejich domovem, a nejenom přestupní stanicí.“ Protože pokud lidé v obci bydlí nestabilně, nemají k ní žádný vztah a odráží se to pak i na jejich přístupu k majetku, k sousedským vztahům,„ vysvětluje svůj přístup starostka. “Ale pokud se tady zabydlí, jejich děti chodí do školky, následně do školy, oni tady třeba i získají zaměstnání, tak to potom berou i trošičku jinak než ti, kteří nám tady procházejí jakoby v novodobém kočovnictví." A právě ve snaze vydobytý klid ochránit se radnice bojí nově příchozích - proto obec získala šest paneláků, dva opravila, tři postupně zdemoluje. 

Starostka Obrnic Drahomíra Miklošová loni ve Štrasburku převzala ocenění za inovativní obecní či městské projekty podporující romskou integraci, zaměřené proti diskriminaci Romů či zvyšující povědomí o romské kultuře i právech. Miklošová v Obrnicích suverénně vyhrála nedávné volby. Její ODS získala 53 procent hlasů a v zastupitelstvu obsadila devět z patnácti křesel. Starostka poskočila z třetího místa kandidátky na první. Proto přehodnotila své původní rozhodnutí z pozice starostky odejít. 

Demolice paneláků v Bečově

Jen pár kilometrů od Obrnic leží Bečov. Na tamním sídlišti už tři paneláky zbourali. Na jejich místě teď staví park. Právě bečovský příklad byl inspirací i pro Obrnice. Demolice v Běčově byla podle tamní starostky jediné řešení, protože vyšla levněji než případná oprava panelových domů. Na rozdíl od Obrnic ale v Bečově nebourali paneláky v obavách z případných nově příchozích obyvatel, šlo jen o jejich stav: „Nepůsobilo to hezky na estetiku obce a rozpočet nám nedovolil opravu,“ vysvětlila starostka Bečova Jitka Sadovská (SNK ED). Podle ní byty ve zbouraných domech Bečovu nechybí, i teď má obec ještě spousty volných bytů a podle starostky uvažuje, jestli nenechá zbourat ještě další dům, který je taky ve špatném stavu. „Mysleli jsme původně, že bychom z něj udělali pečovatelský dům, ale bohužel zatím dotace na to nemáme a rozpočet je tak strašně malý, že na to zatím nedosáhneme,“ uzavřela starostka Jitka Sadovská. 

Panelová sídliště na vesnicích vznikala na Mostecku v 70. letech 20. století. Do bytů se stěhovali lidé, kteří museli ze svých domovů odejít kvůli postupující těžbě uhlí. Dnes je zájem o bydlení ve vesnických panelácích malý.

Demolice paneláku v Obrnicích (zdroj: ČT24)

První panelák zbouraný z estetických důvodů - v listopadu 2011 v Havlíčkově Brodě

V listopadu 2011 srovnal demoliční bagr se zemí čtyřpodlažní panelový dům v Havlíčkově Brodě. Budova v polovině své životnosti zmizela z města z urbanistických důvodů, tedy jen kvůli estetice. Radnice rozhodla o demolici, aby uvolnila historickou Havlíčkovu uličku. Šlo tehdy o první panelový dům v republice, který se boural z architektonických a estetických důvodů. „To brutální postavení domu napříč této uličky je příčinou, proč už víc než 20 let mluvíme o odstranění tohoto domu,“ dodal v listopadu 2011 radní Havlíčkova Brodu Libor Honzárek.

Demolice budovy s 18 byty stála radnici 2,8 milionu korun. Hlavní stavbyvedoucí Karel Dupal z firmy ŽSD Modřice tehdy k demolici uvedl: „Specifika je spíš v umístění toho domu než v jeho velikosti.“ Panelový dům z roku 1982 se nacházel blízko památného Havlíčkova domu. Zabíral místo mezi dvěma náměstími, historickým Havlíčkovým a Smetanovým.

Stavbaři museli při bourání dávat pozor na sousední domy a na podloží v okolí – obávali se, aby nenarazili na zapomenuté sklepy. Zajímavostí je i to, že 90 procent materiálu ze zdemolovaného domu se dá recyklovat - kusy panelů se rozdrtí a pak se tento materiál znovu použije na stavbách, zejména dopravních.

Smetanovo náměstí s panelovou zástavbu vzniklo v Havlíčkově Brodě v 70. letech 20. století v místě někdejšího koňského trhu, kde byly staré domy plošně zbourány. O odstranění problematického paneláku u Havlíčkova domu se na radnici debatovalo několik let. Uvolněný pozemek zůstal od demolice nezastavěný. 

Historie a současnost panelových domů

S panelovými domy experimentovala firma Baťa už v roce 1940. Skutečný start ale přišel až po únoru 1948. První panelák vyrostl v bývalém Československu v pražských Ďáblicích v roce 1953. Nájemníci se do něj nastěhovali o 2 roky později. Jako typický panelák ještě nevypadá, nechyběla mu ani omítka. Rozmach klasických paneláků ale přišel záhy. „Už typ G57, který vznikl ve Zlíně v roce 1957, naplno přiznával panelovou technologii, tedy včetně spárování,“ říká Zdeněk Lukeš, historik architektury. Boom pak trval až do konce 80. let. Ještě v roce 2011 byl v Česku milion a čtvrt panelákových bytů, jen 36 procent z nich mělo za sebou rekonstrukci. Ta jediná nájemníky uchrání před vysokými účty za teplo, které uniká hlavně spárami mezi betonovými bloky.