Revoluce v metru: Z Gottwaldovy Vyšehrad a z Moskevské Anděl

Praha – Pouhých 15 let bylo pražskému metru, když padl komunistický režim. Změna režimu ale nepoznamenala jen společnost jako takovou, ale i metro. Už na začátku roku 1990 si lidé začali zvykat na nové názvy dvanácti (resp. třinácti) stanic. Příčin bylo více – měnily se názvy ulic, podle kterých byly pojmenovány i stanice metra, v některých případech byly názvy nepřesné, vesměs ale šlo zkrátka o politikum.

Pražské metro letos oslavilo čtyřicítku. Názvy některých stanic včetně těch, které byly součástí prvních otevíraných úseků, jsou však podstatně novější. Po změně režimu v roce 1989 bylo z různých důvodů vnímáno jako závadné dvanáct názvů (Sokolovská dvakrát, protože figurovala na trasách C i B). Rozhodujícím datem bylo 21. února 1990, kdy byly schváleny nejenom změny pojmenování stanic, ale také ulic a náměstí.

Metro – orientační plán platný k roku 1988 (po otevření III.B)
Zdroj: ČT24/Archiv DPP

Přejmenované stanice podle úseků metra:

I.C

  • Sokolovská – Florenc
  • Gottwaldova – Vyšehrad
  • Mládežnická – Pankrác

II.C

  • Primátora Vacka – Roztyly
  • Budovatelů – Chodov
  • Družby - Opatov
  • Kosmonautů - Háje

III.C

  • Fučíkova – Nádraží Holešovice

I.A

  • Leninova – Dejvická

I.B

  • Sokolovská – Florenc
  • Moskevská – Anděl

III.B

  • Švermova – Jinonice
  • Dukelská – Nové Butovice

Stanice Gottwaldova, Leninova, Primátora Vacka, Švermova a Fučíkova byly spojeny s významnými představiteli komunistického hnutí a režimu. Leninova se navíc nejmenovala přímo po Leninovi, ale spíše po ulici, která dostala nový název Evropská. A tak se přejmenovala i stanice na Dejvickou. Název Gottwaldova obdobným způsobem souvisel s pojmenováním mostu Klementa Gottwalda, ze kterého se stal Nuselský most, zatímco stanice dostala místopisný název Vyšehrad.

Stanice Primátora Vacka, Švermova a Fučíkova potom doplatily nejenom na politický podtext, ale také na to, že z názvů cestující nepoznal, ve které části Prahy je. Staly se z nich proto Roztyly, Jinonice a Nádraží Holešovice podle čtvrtí či bývalých osad, kde vznikly.

I názvy některých dalších stanic dávaly najevo, že metro vznikalo na přelomu 60. a 70. let i později nejenom jako nezbytná dopravní stavba, ale i jako politické dílo. I když se nejmenovaly po komunistických osobnostech, na místopis ve prospěch politicky angažovaných názvů rezignovalo městské vedení při určování názvů pro celý úsek II.C, kde vedle Primátora Vacka vznikly ještě stanice Budovatelů, Družby a Kosmonautů. Po politických změnách dostaly nová jména Chodov, Opatov a Háje. Stejným způsobem změnila název Mládežnická na Pankrác. Přejmenována byla i stanice Sokolovská, kde původně končily trasy C a B. Stejnojmenná ulice je sice v Karlíně nadále, vystupuje se na ni ale i z dalších dvou stanic.

Konečně dostala nový název i stanice Moskevská. Ta dostala původní pojmenování proto, že ji navrhli sovětští architekti a inženýři. Obdobným způsobem vznikla v Moskvě stanice Pražskaja. Zatímco však ta stále v síti moskevského metra zůstává, pražská stanice Moskevská dnes nese název Anděl podle křižovatky pojmenované po starém smíchovském domu U Zlatého anděla.

Některé další stanice by vlna přejmenování byla také postihla, avšak „závadný“ název nakonec nedostaly. U Hradčanské by přitom plánovaný název Obránců Míru nebyl místopisně problematický, tento název nesla dnešní ulice Milady Horákové, pod kterou stanice leží. Plánované názvy Hakenova, Zápotockého a Rudé armády nakonec nedostaly ani stanice Invalidovna, Českomoravská a Kobylisy, které dopravní podnik zprovoznil až po revoluci.