Brusel – Po více než 16 hodinách padla mezi Aténami a Bruselem dohoda. Řecko tak bude moci začít jednat o třetím záchranném programu. Lídři eurozóny se po celonočním jednání jednomyslně shodli, Řecko může jednat o pomoci z Evropského stabilizačního mechanismu, předpokladem jsou reformy, uvedl šéf Evropské rady Donald Tusk. Dohoda podle řeckého premiéra Alexise Tsiprase obsahuje růstový balíček v hodnotě 35 miliard eur, restrukturalizaci dluhu a zajistí stabilitu země, podmínky jsou ale tvrdé.
Řecko a Brusel se dohodly: Záchranný balíček výměnou za tvrdé reformy
„Řecko má opět důvěru svých evropských partnerů,“ uvedl Tusk s tím, že obě strany se teď budou snažit dokončit zbývající jednání co nejrychleji. Dodal také, že lídři států platících eurem v principu souhlasili se začátkem jednání o novém programu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) pro Řecko. „Jinými slovy to znamená pokračující podporu pro Řecko. Je ale potřeba dodržet přísné podmínky,“ poznamenal Tusk. Předseda summitů EU ovšem připomněl potřebu potvrdit formálně rozhodnutí v několika parlamentech členských zemí eurozóny včetně toho řeckého.
Noční dohoda podle Tuska umožní Řecku vyhnout se sociálním, hospodářským a politickým důsledkům, které by přinesl opačný výsledek dnešního nočního jednání. Tusk ocenil konstruktivní pozici Řecka, která podle něj umožnila obnovit důvěru partnerů eurozóny. Ministři financí podle něj také co nejrychleji dohodnou, jak Řecku pomoci s jeho krátkodobými finančními potřebami.
Řecké banky zůstanou prozatím i přes dohodu země s eurozónou uzavřené. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný činitel řeckého ministerstva financí a odmítl říci, kdy se znovu otevřou. Mluvčí ECB vedle toho potvrdil, že limit nouzového financování řeckých bank zůstal beze změny.
GALERIE
videogallery_546227
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker po jednání prohlásil, že je s výsledky jednání spokojen. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem zase zdůraznil, že se všichni snažili „dostat Řecko zpátky na palubu“, ale řecký parlament musí nyní velmi rychle přijmout řadu reforem. „Tím také vnese důvěru v celý proces i mezi členskými státy,“ poznamenal šéf euroskupiny. Závěry jednání také podle něj obsahují řadu konkrétních věcí a reforem, v nichž musí jít Řekové dál, než původně navrhovali minulý čtvrtek.
- Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem připustil, že na omezenou dobu by se záruky za pomoc Řecku mohly týkat všech ostatních zemí EU, tedy i Česka. "U nás by to byly nejvýše jednotky miliard eur. Ale podstatné je to, že pokud se pojede podle té dohody tak, jak byla navržena, tak to budou peníze jištěné – to znamená, že o ně nemůžeme přijít," vysvětluje Jiří Skuhrovec, ekonom Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Konkrétními detaily, jak řešit krátkodobé řecké financování, se už dnes odpoledne má začít zabývat pravidelné jednání euroskupiny. Ministři financí celé EU se scházejí v úterý. „Až národní parlamenty rozhodnou, začnou ministři financí řešit, jak je možné překlenout financování do doby, kdy program začne plně fungovat a kdy začne fungovat i Evropský stabilizační fond,“ dodala německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že výhody této dohody podle ní převažují nad nevýhodami a že všechny požadavky budou uspokojeny.
Vůbec nejdelší summit, který začal v neděli v 16 hodin, byl několikrát přerušen, aby vznikl prostor pro jednání v menší skupině. Během toho se s Tuskem opakovaně separátně sešli řecký premiér Alexis Tsipras, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande.
Už několik minut před Tuskem informoval o dohodě také belgický premiér Charles Michel. Základem diskuse lídrů EU byly čtyři stránky textu, výsledek dvou dlouhých víkendových jednacích dnů ministrů financí 19 zemí eurozóny. Pokud se potvrdí informace diplomatů ze skoro sedmnáctihodinového jednání, budou muset Atény už do středy přijmout v parlamentu první balík reformních opatření, týkajících se například daní či penzí.
GALERIE
videogallery_546252
Spornými body do poslední chvíle zřejmě byl německý požadavek, aby Řecko převedlo 50 miliard eur aktiv jako záruky do speciálního fondu. Atény také měly, alespoň podle vyjádření informovaných diplomatů, do posledních chvil výhrady k míře zapojení Mezinárodního měnového fondu do třetího záchranného programu.
- "Připomíná mi to spíš podmínky kapitulace po prohrané válce. Řecku bylo v zásadě řečeno – buď se stanete protektorátem eurozóny, nebo budete z eurozóny odejiti a přinutíme vás přijmout drachmu," uvedl Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů.
„Dohoda je těžká, dokázali jsme ale zabránit tomu, aby se státní aktiva přesunula do zahraničí. Zabránili jsme plánům na finanční zadušení a na zhroucení bankovního systému,“ řekl Tsipras po nočním jednání s představiteli eurozóny. „V této těžké bitvě jsme dokázali získat restrukturalizaci dluhů,“ řekl. Je prý přesvědčen, že zemi se podaří vymanit z recese a vrátit se k růstu. Existence dohody podle něj investorům ukázala, že hrozba odchodu Atén z eurozóny se stala minulostí.
Dohoda je uzavřena. Co ale bude teď?
Řecko dosáhlo restrukturalizace dluhu a střednědobého financování v podobě růstového balíčku v hodnotě 35 miliard eur (949 miliard korun), ale:
- Podle předsedy jednání ministrů financí zemí eurozóny Jeroena Dijsselbloema musí parlament v Aténách v první řadě velmi rychle přijmout řadu reforem. Jejich schválení se podle německé kancléřky Angely Merkelové čeká už tuto středu.
- Až poté, co Atény přijmou balíček reforem, začnou se svými vlastními parlamentními procedurami další země eurozóny.
- A až pak se sejde euroskupina a vedení ESM, které rozhodnou o formálním zahájení rozhovorů s Aténami o celkově už třetím záchranném programu.
- Řecko ale bude potřebovat peníze dříve, než budou dokončena složitá jednání o dalším programu z ESM. Pomoci by v této věci mohla, kromě dalších variant, také krátkodobá půjčka ze staršího evropského nástroje známého jako Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Z něj v minulosti dostaly půjčky například Portugalsko a Irsko.
- Za půjčky z EFSM ale ručí všechny státy evropské osmadvacítky v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do evropského rozpočtu. Česko by tak ručilo za 1,13 procenta výše případné půjčky, půjčovat přímo nic nebude.
„Dnes se nerozhodlo o žádné půjčce Řecku. Dnes jsme jen dali Řecku obrovské množství domácích úkolů. A jestli se Řecko uchází o další peníze, musí splnit tyto mimořádně závažné domácí úlohy,“ okomentoval situaci slovenský premiér Robert Fico s tím, že bude považovat za malý zázrak, když to řecká vláda a parlament zvládnou v krátkém čase splnit.
S tím, že splnění podmínek bude pro Řecko velmi náročné, souhlasí i britský premiér David Cameron. „Jsme potěšeni, že bylo dosaženo dohody. Před námi je ale stále plno práce,“ uvedla Cameronova mluvčí.
Tsiprase čeká další boj i doma
Jak upozornili evropští lídři, dohoda musí projít ještě parlamenty zemí eurozóny, tedy i tím řeckým. Tam ale Tsipras příliš velkou podporu nemá a podle všeho může nastat nová politická krize. Kompromisní dohoda ohledně řecké dluhové krize obsahuje totiž ještě přísnější reformy, než jaké Řekové nedávno odmítli v referendu, a řecká vláda tak bude mít problém takovou dohodu doma prosadit.
Řecké dluhy a věřitelé
Premiér Tsipras se musel při prosazování reforem a dalších požadavků věřitelů sblížit s politickou opozicí, a to za cenu neshod ve své radikální levicové straně Syriza. „Za jiných okolností, pokud by byla situace normální, kdyby nebyly žádné kapitálové kontroly a bankovní potíže, tak bych rozhodně řekl, že je třeba vypsat volby,“ řekl řecký ministr práce a sociální solidarity Panos Skurletis. To ale podle něj za současné situace není možné, protože nyní je třeba zemi stabilizovat. K dohodě o nové finanční pomoci Skurletis řekl, že to není to, co vláda chce. Uvedl také, že není možné kritizovat ty, pro které je těžké s ujednáním souhlasit. Zároveň ale řekl, že ti poslanci, kteří se postaví proti, by měli odstoupit.
Skurletis nyní vidí jen dva scénáře, jak v případě vládní nejednoty podmínky programu schválit. První možností je podle něj podpora opozice, tou druhou vláda národní jednoty. Opoziční proevropská liberální strana To Potami již dala na vědomí, že sice nemá zájem vytvořit společný kabinet se Syrizou, je ale v zájmu Řecka připravena dohodu v parlamentu podpořit.
"Je to prodloužení řeckého příběhu, doufám, že ne agonie. Evropa má zcela určitě nejpevněji otěže v rukou od doby vypuknutí řecké krize. Nikdy neměla silnější vliv na to, jakým způsobem se řecká ekonomika může vyvinout, jako právě po dnešní noci. Ten vliv evropských států na Řecko je v současné době největší, jakou za dobu krize byl," uvedl ekonom Petr Zahradník.