Část obyvatel Slatiňan na Chrudimsku protestuje proti záměru národního hřebčína umístit poblíž stájí silo s čističkou obilí. Lidé se obávají nadměrného zatížení prachem a hlukem. Příspěvková organizace ministerstva zemědělství se hájí tím, že se jedná o modernizaci stávajícího zařízení, která ušetří peníze za obilí nyní často znehodnocené plísněmi a škůdci.
Proti silu pro národní hřebčín ve Slatiňanech protestují místní. Bojí se prachu a hluku
2 minuty
Události v regionech: Spor o silo pro slatiňanský hřebčín
Starokladrubský kůň je jedinou českou živou národní kulturní památkou. Zatímco bělouše chová hřebčín v Kladrubech nad Labem, vraníky ve Slatiňanech. Pro uskladnění jejich krmiva hodlá postavit šest sil s čističkou obilí o délce čtyřicet a výšce jedenáct metrů.
Není to bez problémů. Středisko rostlinné výroby slatiňanského hřebčína je obklopeno rodinnými domy, od sila by to k těm nejbližším bylo jen několik metrů.
„Příjmový koš, což je to nejprašnější místo linky, umístí přesně na hranu pozemku, kde v sousedství žijí rodiny s malými dětmi,“ okomentovala záměr obyvatelka Slatiňan Klára Sýkorová. Kromě dopadu na zdraví se místní obávají i znehodnocení ceny nemovitostí.
Stavební řízení na silo pozastavily požadavky na doplnění projektu
Národní hřebčín teď obilí skladuje v historických budovách na půdách nad stájemi. „Je tady poměrně náročná manuální práce, navíc tady jsou různí brouci jako třeba pilous,“ přiblížila zootechnička hřebčína Kateřina Neumannová.
Podle hřebčína projekt znamená modernizaci stávající posklizňové linky, která bude ke svému okolí ohleduplnější.
„Třeba jsme dokumentaci doplnili o opláštění ze strany k rodinným domům, abychom zamezili vzniku prašnosti,“ uvedl náměstek ředitele národního hřebčína Martin Lacina.
Místním to ale nestačí. Stavební řízení na silo je tak kvůli požadavkům o doplnění dokumentace do konce roku přerušeno.
