Europoslanec Ježek: Poslanci by proces britské odluky od EU mohli změkčit

Britskou vládu ve čtvrtek zaskočilo rozhodnutí vrchního soudu, podle kterého bude premiérka ke spuštění procesu odchodu země z Unie potřebovat souhlas parlamentu. Podle europoslance Petra Ježka (nestr. za ANO) by poslanci na rozdíl od vlády rádi zachovali více vazeb na EU. Celý proces odluky by se tak mohl změkčit, uvedl v pořadu Devadesátka.

Překvapila mě jednoznačnost rozhodnutí vrchního soudu. Ten výrok byl jasný a svědčí o tom, že vláda Theresy Mayové pokračuje ve svých krocích, které nemá úplně ujasněné a které nemají úplně oporu v britském právním řádu.

Podívejme se, co nastalo poté, kdy bylo referendum. Nastala rezignace premiéra, kandidátů na premiéra, útěk od zodpovědnosti a bylo zjevné, že s brexitem v podstatě nikdo nepočítal a kdo s ním počítal, tak to bylo možná z jiných než věcných důvodů. Protože pak se ukázalo, že všechny ty výroky ministrů odpovědných za brexit okamžitě ti, kdo ví něco o mezinárodním právu, během několika minut nebo hodin rozcupují jako v rozporu s právem, realitou, nebo obojím. 

40 minut
90' ČT24: Kdy odejde Velká Británie z Evropské unie?
Zdroj: ČT24

Co když i nejvyšší soud řekne, že vše je na parlamentu?

Parlament bude muset přijmout zákon, na jehož základě Velká Británie použije článek 50 Lisabonské smlouvy a začne ten proces.

Jak se britská vláda snaží brexit provést rychle a v takzvané tvrdé formě, to znamená odluka co největší, bez vstupů a vazeb na vnitřní trh EU, bez volného pohybu osob a tak dále, tak v parlamentu jsou ty nálady úplně jiné. Tam by poslanci ve své většině rádi zachovali vazby, přístup na vnitřní trh a podobně. Takže ten proces se změkčí, jestli zpomalí, to nevím, do určité míry možná také. 

Vše se tvoří kolem toho, jakou formu ten brexit bude mít. Je podstatné, jak ty podmínky budou vypadat. Já už jsem někde žertem říkal, ještě před rozhodnutím soudu, že Británie by měla vypsat své druhé referendum, jestli chce zůstat ve vnitřním trhu, nebo odejít.
Petr Ježek
europoslanec (nestr. za ANO)

Jakou roli podle vás hraje čas?

Čas hraje velkou roli a bude ho málo. Protože pavučina těch vztahů mezi Británií a zbytkem EU je tak obrovská, že rozplést ji a nahradit ji jinými fungujícími dohodami, je obrovsky náročné. Když vystupovalo z EU Grónsko, které mimochodem zůstávalo součástí Dánska a má asi 56 tisíc obyvatel a žádné problémy kromě rybolovu, tak to trvalo dva roky. A tehdy ty vztahy v Unii byly oproti současné legislativě daleko užší a jednodušší.

Takže problémy se začnou teprve ukazovat a myslím si, že Británie je velmi vydána na milost a nemilost ostatním členským státům, protože pokud do dvou let od spuštění článku 50 nebude dohoda, tak pak lze tu lhůtu prodloužit jedině jednohlasně. Každý jednotlivý stát v EU, který méně dováží z Unie a posílá tam více svých lidí, potom drží Británii v šachu. A Británie může být v situaci, kdy odejde bez jakékoli dohody a začíná od nuly se všemi negativními dopady.

Máte obavu, že mohou přijít další exity?

Paradoxně naopak, protože podle průzkumu veřejného mínění v zemích, kde ta podpora EU byla velmi vlažná a kde se uvažovalo o vystoupení, Nizozemsko, Švédsko, tak tam se čísla pro setrvání výrazně zlepšila právě po brexitu. Je to podle mě dáno tím, že bylo vidět, co vlastně takové referendum spustí za sekvenci kroků, které jsou neřízené, bylo to úplně absurdní divadlo. A to jsme se ještě nedostali k věcným diskusím, kdy se všechny ty problémy objeví ve své nahotě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...