Britskou vládu ve čtvrtek zaskočilo rozhodnutí vrchního soudu, podle kterého bude premiérka ke spuštění procesu odchodu země z Unie potřebovat souhlas parlamentu. Podle europoslance Petra Ježka (nestr. za ANO) by poslanci na rozdíl od vlády rádi zachovali více vazeb na EU. Celý proces odluky by se tak mohl změkčit, uvedl v pořadu Devadesátka.
Překvapila mě jednoznačnost rozhodnutí vrchního soudu. Ten výrok byl jasný a svědčí o tom, že vláda Theresy Mayové pokračuje ve svých krocích, které nemá úplně ujasněné a které nemají úplně oporu v britském právním řádu.
Podívejme se, co nastalo poté, kdy bylo referendum. Nastala rezignace premiéra, kandidátů na premiéra, útěk od zodpovědnosti a bylo zjevné, že s brexitem v podstatě nikdo nepočítal a kdo s ním počítal, tak to bylo možná z jiných než věcných důvodů. Protože pak se ukázalo, že všechny ty výroky ministrů odpovědných za brexit okamžitě ti, kdo ví něco o mezinárodním právu, během několika minut nebo hodin rozcupují jako v rozporu s právem, realitou, nebo obojím.
Co když i nejvyšší soud řekne, že vše je na parlamentu?
Parlament bude muset přijmout zákon, na jehož základě Velká Británie použije článek 50 Lisabonské smlouvy a začne ten proces.
Jak se britská vláda snaží brexit provést rychle a v takzvané tvrdé formě, to znamená odluka co největší, bez vstupů a vazeb na vnitřní trh EU, bez volného pohybu osob a tak dále, tak v parlamentu jsou ty nálady úplně jiné. Tam by poslanci ve své většině rádi zachovali vazby, přístup na vnitřní trh a podobně. Takže ten proces se změkčí, jestli zpomalí, to nevím, do určité míry možná také.
Jakou roli podle vás hraje čas?
Čas hraje velkou roli a bude ho málo. Protože pavučina těch vztahů mezi Británií a zbytkem EU je tak obrovská, že rozplést ji a nahradit ji jinými fungujícími dohodami, je obrovsky náročné. Když vystupovalo z EU Grónsko, které mimochodem zůstávalo součástí Dánska a má asi 56 tisíc obyvatel a žádné problémy kromě rybolovu, tak to trvalo dva roky. A tehdy ty vztahy v Unii byly oproti současné legislativě daleko užší a jednodušší.
Takže problémy se začnou teprve ukazovat a myslím si, že Británie je velmi vydána na milost a nemilost ostatním členským státům, protože pokud do dvou let od spuštění článku 50 nebude dohoda, tak pak lze tu lhůtu prodloužit jedině jednohlasně. Každý jednotlivý stát v EU, který méně dováží z Unie a posílá tam více svých lidí, potom drží Británii v šachu. A Británie může být v situaci, kdy odejde bez jakékoli dohody a začíná od nuly se všemi negativními dopady.
Máte obavu, že mohou přijít další exity?
Paradoxně naopak, protože podle průzkumu veřejného mínění v zemích, kde ta podpora EU byla velmi vlažná a kde se uvažovalo o vystoupení, Nizozemsko, Švédsko, tak tam se čísla pro setrvání výrazně zlepšila právě po brexitu. Je to podle mě dáno tím, že bylo vidět, co vlastně takové referendum spustí za sekvenci kroků, které jsou neřízené, bylo to úplně absurdní divadlo. A to jsme se ještě nedostali k věcným diskusím, kdy se všechny ty problémy objeví ve své nahotě.
