Nebohá katedrála

Říká se právem, že západní křesťanská civilizace končí směrem na východ tam, kde stojí poslední katedrála. Na katedrálách můžeme obdivovat úplně všechno: umění a konstrukční důmysl jejich stavitelů, dokonalost kameníků i úžasnou schopnost iniciátorů stavby hledat po celé Evropě a pak vskutku najít ty nejlepší řemeslníky ze všech. Dodnes se od té doby nenarodil nikdo, kdo by se jim všem mohl rovnat.

Přece však je na katedrálách obdivuhodné něco mnohem většího. Ukazují s tak průzračnou srozumitelností, jak je to jen vůbec možné, jak pevná a jasná byla hierarchie hodnot lidí té doby a jak úžasný prostředek v ní měli. Byl tak mocný, že se mohly stavět katedrály. Hodnoty i jejich hierarchie se pak od té doby už jen mlžily, drolily, překrucovaly, falšovaly, bortily a kazily, až to dospělo tam, že se chce po Obvodním soudu pro Prahu 1, aby rozhodnul, komu patří katedrála sv. Víta. Hrozné a ponižující na tom je, že taková otázka mohla být kdy vůbec vážně vznesena a že tento problém nepatří mezi ty, když už musel vzniknout, na jehož řešení není zapotřebí více než tří vteřin.


Karel IV. pevně věděl, že není neomezeným suverénem, že nad ním stojí ještě autorita Boží. Respektoval též autoritu církve, která prohlásila Víta za svatého. Vít byl synem zámožného pohana ze Sicílie, přijal v mládí křesťanskou víru a byl proto pronásledován. Utíkal a kolem roku 306 se dostal až do Říma, kde byl žalářován a umučen. Je to příběh tolikrát žitý prvními křesťany, mezi nimi i Ježíšovými učedníky. Tělo umučeného Víta bylo přeneseno do St. Denis. Sv. Václav dostal rameno sv. Víta darem od císaře Jindřicha (v té době Václav samozřejmě ještě nebyl světcem) a přinesl jej do Prahy, kde k poctě sv. Víta založil chrám. Sv. Vít byl v očích Václavových hoden takovéto pocty proto, že ho za svatého prohlásila církev a ta ho svatým prohlásila proto, že se Vít nechal raději zabít, než by se odřekl svého nejvyššího Pána a nejvyššího Pána celé církve, Ježíše Krista. Karel IV. pak získal pro chrám celé zbylé tělo sv.Víta. Viděl hierarchii hodnot přesně stejně a měl ji v sobě zakotvenou stejně pevně jako sv. Václav. Chrám sv. Víta, jako ostatně každý kostel, je „budova z užívání profánního svěcením nebo žehnáním církevním vyňatá a k službě Boží, především ke konání oběti mše svaté určená.”

Jakmile někdo nechce, neumí nebo mu jeho špatná výchova brání vidět celou onu hierarchii nemateriálních hodnot, z níž jediné mohlo vzejít něco tak úžasného, namířeného k nebi, jako je chrám sv. Víta, a sestoupí do roviny materiální, zůstane v její prázdnotě trčet. Katedrála sv. Víta je mu rázem stavbou sice krásnou, ale jinak stejného řádu, jako je třeba Karlův most, Slapská přehrada nebo rozhledna na Ještědu. To všechno jsou vskutku stavby velmi užitečné, dá se tam vybírat vstupné, tržit za výrobu elektřiny nebo vydělávat na turistech. A samozřejmě je možné je případně prodat nebo se o ně soudit, kdyby se našel někdo, kdo by mohl zpochybnit vlastnická práva zapsaná v katastru nemovitostí. Ale co dál? Copak si máme nechat namluvit, že dál a výš už nic není?

Moc mě mrzí, že se katolická církev nechala stáhnout do této materiální roviny, která jí přece musí být bytostně cizí. Jako evangelíka by se mě soudní spor o katedrálu zdánlivě nemusel týkat, mohl bych dokonce být škodolibě na straně státu. Ale nejsem a nebudu. Katedrála sv.Víta pochází z doby předreformační. Ale hlavně: ztělesňuje tu hierarchii hodnot naší křesťanské civilizace, kterou máme všichni společnou. Pokud ji nebudeme bránit se stejnou urputností a věrně jako kdysi sv. Vít, pak nejen z katedrály, ale z nás ze všech se stane majetek státu, jak se to už v nedávné minulosti jednou stalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...