Uloupené Kosovo? Uloupená soudnost

Když se v Česku začne parta intelektuálů bavit v hospodě o minulosti, především pak o totalitě, hádka přijde do dvou hodin, když o radaru, tak do hodiny, ale v případě zahraniční politiky, především Balkánu nebo Iráku, začne po dosednutí, třeba nasucho. Proto se ani nedivím hysterii kolem dokumentu Uloupené Kosovo, který pro Českou televizi natočil Václav Dvořák. Hysterii zbytečné, ale četli jste to o té hospodě.

V Brněnském deníku a nejen v něm zazněl názor, že Česká televize cenzuruje, protože dokument dosud neuveřejnila. Jako by v zemi s „tisíci médii" šlo cenzurovat, jako by fakt, že médium dílo promýšlí a hledá pro něj správnou formu, byla cenzura. Navíc to není pravda: dokument do vysílání půjde. Bude to ale jindy a za jiných podmínek. To není cenzura, ale dramaturgie. Běžná všude v Evropě u témat z krizových oblastí.

Dokument V. Dvořáka totiž není běžným dokumentem. Viděl jsem stovky dokumentů BBC, francouzských i ruských televizí, a nikde si autor neporadil s mnohoznačností dějin bývalé Jugoslávie tak jednoznačně a jednostranně jako v případě Uloupeného Kosova. Standard dokumentu se u veřejné služby neměří jinak než u zprávy: musí být zastoupeny všechny strany sporu, nesmí se zamlčovat fakta, účelově zobrazovat jen utrpení jednoho národa. Dějiny Jugoslávie jsou dějinami paralelních pravd a dějin. Smrt potkala všechny zúčastněné strany a národy stejně jako vyhánění, a každý z oněch národů sebe vidí jako oběť, má svou pravdu, své vidění války a usmíření. Válku vždy bere jako agresi a nespravedlnost, svou vinu nevidí.

Je jedno, zda navštívíte Kosovo, Srbsko, Bosnu, Chorvatsko, Černou Horu nebo Makedonii. Jsou to země s často vypjatým národním cítěním, plné uprchlíků i novodobých emigrantů, obětí, ale i zbraní pod postelí. Jsou to země lidí plných pocitů křivdy, občas touhy po pomstě, často ale i naděje, že konečně vládne mír. Všude navíc najdete lidi, kteří by si zasloužili být souzeni za válečné zločiny, válka jim vyhovovala.

Historie jednoho národa ryze jeho očima bude ideologií, ne pravdou.

Celou dobu, kdy jsem dokument sledoval, jsem si říkal, zda má český divák právo na náročnější diskusi o dějinách bývalé Jugoslávie nebo má dostat jen ideologické prvoplánové dílo, které se snaží navodit dojem, že Srbové jsou hlavními oběťmi a ještě jim sebrali Kosovo. Co si o takové objektivitě veřejné televize v ČR pomyslí příbuzní mrtvých od Srebrenice nebo svědci ostřelování Sarajeva? Co si pomyslí vyhnaní Chorvati ze severního Srbska nebo Bosňáci, co přišli o příbuzné a domov a nyní žijí rozeseti po Evropě plni nočních můr? Je jasné, že ti, co žijí v Kosovské Mitrovici, nemohou za zvěrstva války v Bosně nebo Chorvatsku, ale když spatříte víc dokumentů mapujících posledních třicet let dění v Kosovu a vůbec celé Jugoslávii, už vám nebude onen širší kontext připadat nepatřičný. Po smrti Tita se rodila nálada, která vedla k válkám.

Srbsko prošlo těžkým dějinným údobím a lze mu jen přát, aby tragédie odešla do pekel. Nebylo ale v tom utrpení samo. Proto zajímavý, ale jednostranný dokument „Uloupené Kosovo" potřebuje na obrazovce ČT kontext, co se v bývalé Jugoslávii stalo, jak to vidí i jiné národy. Televize veřejné služby musí nabídnout úplnější pohled, konfrontovat Dvořákův opus s jinými dokumenty, připravit k nim debatu odborníků. A to se děje, jen takové vysílání má v demokratické zemi smysl, není tendenční a účelové.

Touha po objektivitě a celistvé pravdivosti není cenzurou, nenechme si uloupit soudnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...