Komu ti lidé vlastně slouží?

Nedávno Alexandr Mitrofanov v Právu napsal: "Když se vytvoří skupina lidí, kteří chtějí říci svůj názor veřejně, slýcháváme otázku: Kdo za nimi ve skutečnosti stojí?" Hájil ve svém článku skupinu veřejně známých občanů, která se podepsala pod výzvu Referendum 2007. Ano, je to tak. Skoro vždycky se v případě občanských iniciativ trapně hledá nějaký hybatel, který odkudsi diriguje a kupuje si nepohodlné názory. Nedomnívám se ovšem, že Erazimem Kohákem či Janem Kačerem, případně Táňou Fišerovou někdo manipuluje. Mají svůj názor. V tomto případě jiný než já, nicméně řečeno dle starého Voltaira: "Nesouhlasím s vámi skoro vášnivě, ale až do roztrhání těla budu hájit vaše právo svoje mínění vyslovit." Podle dřevního furiantství možno dodat: Mějte si svůj názor, já mám zase svůj!

Nicméně, abych si přihřál svoji polívčičku: ve stejné kauze mě na tomto portálu obvinila paní Monika Hoření z KSČM, že svým názorem, zcela opačným, než mají výše uvedení signatáři, sloužím zdejší politické elitě. Odhlédněme od toho, že nejsem odpůrcem referenda jako takového, jenom bych pečlivě vážil, kdy je použít. A případ Radar mezi takové situace dle mě nepatří. To už jako bychom referendovali o tom, kolik máme mít tanků. Otázky bezpečnosti by měly být, dle mého soudu, pečlivě odstřiženy od v mnohém velmi vachrlatého práva veřejného mínění rozhodovat.

Vraťme se ale k problému. Podle pana Mitrofanova jsou ti, kteří žádají referendum, označováni jako něčí „nastrčenci“. Podle paní Hoření já, v tomto případě s referendem nesouhlasící, přisluhuji mocenské elitě. A nyní si představme situaci obráceně. U moci je, dejme tomu, levicová politická reprezentace, a ta se chystá referendum o radaru vyhlásit. Signatáři petice Referendum 2007 to podporují. Já ne. Je za Kohákem, Fišerovou a Kačerem nějaký hybatel, spřízněný s okamžitou mocí? Kdo jím je? Že by sama vládní elita, které tyto osobnosti patolízalsky slouží? Kdyby to někdo vyslovil, myslel bych si o něm: „To je, věru, arciblbec!“ A komu bych svým nesouhlasem v takovém punktu přisluhoval já, byli-li by ti momentálně „nahoře“ pro referendum? Že by přímo Georgi Bushovi juniorovi, zdá se mi být poněkud přitažené za vlasy i pro argumentační artilerii českých komunistů.

Ono odpudivé „Komu ten člověk slouží?“ používali bolševičtí propagandisté zejména v 50. letech. Zdůvodňovali touto návodnou a kategorickou otázkou procesy například s Miladou Horákovou, pro niž nejvyšší trest žádaly dopisy i z mateřských škol, ale také o více než dvacet roků později, kdy jejich pokračovatelé organizovali lid k masivním vyjádřením nesouhlasu s Chartou 77, kterou lid ani nečetl a tudíž o ní nic nevěděl. A byl to řečnický dotaz, jenž užíval i Josef Goebbels v některých svých plamenných vystoupeních. Komu tito lidé slouží? No přece Židům! A hned víme, co jsou zač…

Je pozoruhodné, že tato „argumentační“ výzbroj se užívá i dávno po tom, co jsme začali žít ve svobodné zemi. A ještě pozoruhodnější a smutnější je, že na ni stále hodně lidí slyší. Má-li někdo jiný názor než já, musí určitě někomu sloužit nebo za ním někdo musí stát. Pozoruhodná důkazní síla, vskutku! Tento způsob argumentace a ještě víc její obecné přijímání svědčí o zdejší stálé přemíře lokajského kverulantství a nedostatku schopnosti svobodně existovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...