Návštěva z Ameriky v dobových souvislostech

Měl jsem tu začátkem července prázdninovou návštěvu dvou mladých lidí z Ameriky. Oba už překročili třicítku a oba se zabývají počítači a internetem. On jejich technickou, ona jejich praktickou aplikací. Oba také mluví velmi obstojně česky, jak se to naučili do svých sedmi, respektive osmi let v této zemi, odkud pak z rozhodnutí svých rodičů byli přemístěni za oceán.

Je dosti pochopitelné, že se o tyto dva mladé lidi zajímám, neboť jsou to moje vnoučata. Mluvil jsem tedy s nimi hodně o jejich životech a názorech. Rychle jsem zavrhl myšlenku, kterou se mnozí takto postižení rodiče a prarodiče utěšují, že když tito v cizině žijící potomci mluví česky, tak jsou Čechy. To není, bohužel, pravda, neboť stále platí, že národ je tvořen společenstvím lidí, kteří sdílejí nejen společný jazyk, ale i společné území s jeho historií a kulturou a také mají společnou vůli být národem. V případě mých vnoučat alespoň dvě z těchto podmínek chybějí, hlavně tu vůli být Čechy nemají, protože se považují za Američany. Politiku si zhušťují pouze do hlavních jmen a tak je pro vnuka důležitý Bush a McCain a nikoliv Klaus nebo Topolánek, pro vnučku zase Al Gore či Obama a nikoliv Švejnar nebo Paroubek. Dokonce jsem zjistil, že jména našich politiků jim téměř nic neříkají. A také se velmi podivovali, že naše vztahy s Amerikou jsou teď charakterizovány nějakým radarem, o němž oni neměli ani tušení.

Přesto se v nich obou tady probudila jakási povědomá zjihlost nad tím, že jejich pravlast je prostoupena něčím, po čem v jejich dnešní domovské Arizoně není ani stopy - tedy právě tou staletou historií a kulturou, která se nejvýrazněji manifestuje v pražské architektuře. Zde i můj technicky zaměřený vnuk pronesl s jistou hrdostí větu: „Já jsem si teprve uvědomil, jak je ta Praha krásná.“ Ano, řekl skutečně slovo „krásná“ a zřejmě si dobře uvědomoval „hezká“. Napadlo mě, že jeho dosavadní poznání krásy v místech, kde žije, spočívá převážně ve skutečně nádherné přírodě amerického jihozápadu a pak také v obdivu k motocyklu Harley, jímž z hlavního města Phoenixu za tou přírodou vyjíždí. Historickou architekturu však v Americe vidět téměř není, i když některé pěkné stavby okolo Atlanty ve státě Georgia z doby Scarlett O´Harové už také překročily půldruhého století.

Rozhovory s mými mladými Američany mi do slova a do písmene potvrdily to, co právě ve dnech jejich pražského pobytu napsal britský týdeník The Economist. Totiž že ve Spojených státech vládne nyní značná rozmrzelost, únava z práce a pocit nejistoty v oblasti, která je pro životy všech Američanů rozhodující - to jest v oblasti finanční a bytové. Neboť jejich mysli jsou nabity pojmy dolar, auto, computer, internet a především bydlení, to jest raději dům se zahradou a bazénem než nějaké apartmá. A teď prostě mají poněkud špatnou náladu, neboť nedovedou pochopit, proč už neplatí to, o čem byli tak pevně přesvědčeni, že dolar zůstane vždy dolarem a cena za barel benzinu (oni říkají „gaz“) nepřekročí stovku.

Přitom přiznávají, že ani dnes jim po hmotné stránce téměř nic nechybí. Změnu si víc přeje samozřejmě moje vždy poněkud neurčitě doleva rozevlátá vnučka, a bude proto volit Obamu, kdežto její bratr dost typicky po staroamerikánsku se sklonem k rasismu všechno zlé v Americe přičítá předchozí údajně bezhlavé Clintonově administrativě a představa černého prezidenta v Bílém domě je pro něj přímo úděsná. Bushovu proválečnou politiku schvaluje, ovšem když jsem se ho zeptal, zdali by v duchu této politiky ochotně narukoval do Iráku, tak se mi vysmál - to by přece musel být v armádě, což ho v životě ani nenapadlo.

Vnoučata odejela a průzkumy hlásí, že Obamův náskok nad McCainem stoupl na devět procent. Neúspěšný propagátor radaru v Brdech, ale v amerických poměrech dobře orientovaný Tomáš Klvaňa píše v Lidových novinách, že Obamu bude zřejmě volit i část americké pravice, jednak proto, že tento muž má mimořádné charisma, ale také proto, že si dobře uvědomuje konec americké dominance jakožto jediné skutečné světové velmoci po skončení studené války.

Není to podle Klvani běžná situace, ale Obama jakožto neběžný politik vzbuzuje i u části pravičáků naději, že by si s tím uměl poradit. V té souvislosti stojí za zamyšlení i to, co sdělil český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář, jinak příznivec vybudování amerického radaru v Čechách. Odvolává se na to, co mu řekl bývalý národněbezpečnostní poradce prezidenta Clintona Antony Lake: „Obama je velmi pragmatický člověk. Bude trvat na tom, aby protiraketový systém prokázal, že je skutečně efektivní a v takovém případě od něj neustoupí. Což si vyžádá další testy a zdokonalování.“  Přidáme-li k tomu i Obamův výrok v Berlíně, že Evropa je pro Spojené státy nejpřirozenějším partnerem, pak by se v případě jeho vítězství mohly i naše zatím příliš emocionální diskuse o radaru dostat do racionálnějších a multilaterálnějších forem.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                

  • Praha autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/36/3514.jpg
  • Barack Obama autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/331/33032.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...