Za týden se bude ve Vídni konat schůzka EU - USA na nejvyšší úrovni. Bude to patrně příležitost, jak světu znovu ukázat, že transatlantické partnerství je obnoveno. Že stíny roztržky mezi Bushovou administrativou a vládami velkého počtu evropských zemí jsou zapomenuty, i když nemůže být zapomenut důvod roztržky, irácká válka.
Washington a Evropská unie vyvíjejí dnes společně tlak na Írán, o kterém si shodně myslí, že by představoval hrozbu, kdyby jeho současné vedení mělo v rukou jadernou zbraň. Spojené státy přenechávají v této kauze dokonce „práci v terénu“, tedy průběžné jednání, vyjednávacímu týmu Evropské unie. Krom obvyklých neshod ve věcech obchodních tedy nikde nic, co by mezi EU a USA kalilo atmosféru.
Nic co by kalilo atmosféru?
Skoro by se dalo říci, že přece jen něco, jsou to ovšem věci, o kterých je trapné mluvit. Ale protože přece jen o nich nelze mlčet, řekla včera (12. 6.) komisařka pro zahraniční věci Evropské unie Benita Ferrero-Waldnerová toto: „Guantánamo by se mělo zavřít. Teď je příležitost to znovu připomenout“. Tou příležitostí myslila sebevraždu tří guantánamských vězňů, z nichž jeden, mimochodem, byl do tábora přivezen ještě jako nezletilý. Slova komisařky EU pro zahraniční záležitosti citovaly ihned New
York Times a spolu s nimi ještě výrok ministryně zahraničí současné předsednické země EU, Rakouska, Ursuly Plassnikové, podle níž je Guantánamo „anomálie a mělo by být co nejrychleji zavřeno“. New York Times podtrhuje, že i Tony Blair, který je v kritice Guantánama jinak velmi opatrný, se o něm rovněž vyjádřil jako o „anomálii“. I tak je to nedvojsmyslná kritika, protože slovem anomálie se, jak známo, označují jevy nepatřící do dnešní doby. Ke světovým osobnostem, které žádaly uzavření tábora v Guantánamu, patří i Kofi Annan. A Kofi Annan mluví za mezinárodní společenství.
Na tiskové konferenci uspořádané spolu s dánským premiérem Foghem Rassmusenem byl americký prezident George W. Bush znovu nucen osobně ospravedlňovat fakt, že vězení v Guantánamu, nepodléhající žádné právní normě, dosud existuje. „Rádi bychom to tam ukončili, rádi bychom Guantánamo vyprázdnili, ale kdybychom některé vězně vypustili na svobodu, způsobili by Američanům a jiným lidem kdekoli ve světě mnoho zla,“ řekl Bush.
V těchto dnech americkému prezidentu připomínají jak spřátelení státníci, tak tisk, že jde především o to, skoncovat s nelegální situací, kterou vláda Spojených států vytvořila a kterou protahuje přes protesty, jež dostává ze všech stran. Nejde o to, otevřít brány Guantánama, ale o to, postavit obviněné - některé po 4 letech výslechů - před soud. Zatím byly tři stovky z přibližně devíti set vězňů, kteří od r. 2002 prošli Guantánamem, vráceny do zemí svého původu. Před „vojenské komise“ bylo dodnes postaveno pouze deset z 460 osob dosud zadržovaných v táboře, který byl zřízen krátce po vojenské operaci v Afghánistánu v r. 2001. Vojenské komise jsou zvláštní vojenské soudy vytvořené Pentagonem, avšak jejich existence nevedla zatím ani k jednomu rozsudku a Nejvyšší soud Spojených států má teprve rozhodnout o tom, zda bylo jejich vytvoření v souladu s americkou ústavou.
„Nikdo, kdo je držen v táboře na kubánském pobřeží nemá přístup k žádnému obhájci. Neplatí tam ženevské konvence. Neplatí tam Ústava Spojených států. Co se tedy bude dít, pokud je tam někdo omylem?“ ptá se už před čtyřmi lety (!), 8. července 2002, Newsweek v záhlaví článku „Guantánamská justice“. Americkému týdeníku odpověděl snad jen čas.
„Seznam Bushových spojenců, kteří žádali uzavření tábora je dlouhý, počínaje německou kancléřkou Angelou Merkelovou a konče nejvyšším britským státním návladním Lordem Goldsmithem,“ - říká radio France Inter. – „Před měsícem vydaly proti věznění osob na Guantánamu prohlášení Spojené národy,“ připomíná ještě.
Výzva Evropského parlamentu
Když jsem se v psaní tohoto článku dostal až sem, zaslechl jsem zprávu, že Evropský parlament právě požádal Rakousko, jež předsedá EU, aby na summitu EU - USA vyzvalo jménem EU prezidenta Bushe k uzavření guantánamské věznice. Rakouská ministryně zahraničí Plassniková řekla, že se to stane. Téhož dne, 13.6., přijal Evropský parlament ještě dokument, v němž říká, že v případě obvinění musí být každý souzen ve spravedlivém a veřejném procesu vedeném nezávislým a nestranným soudem. Hans-Gert Pöttering z německé CDU, šéf poslaneckého klubu Evropské lidové strany, výzvu EP zdůvodnil slovy „Guantánamo symbolizuje bezpráví“.
Hlas požadující, aby vláda Spojených států uplatnila na osoby vězněné na Guantánamu nějakou právní normu v EU sílí a dostává stále víc podobu politického aktu. Ukazuje se znovu, že dobré partnerské vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií nemohou dlouho spočívat na mlčení o chybách. Prostě proto, že by nebyly dobré.
