Svět podle Zdeňka Velíška (45)

Za týden se bude ve Vídni konat schůzka EU - USA na nejvyšší úrovni. Bude to patrně příležitost, jak světu znovu ukázat, že transatlantické partnerství je obnoveno. Že stíny roztržky mezi Bushovou administrativou a vládami velkého počtu evropských zemí jsou zapomenuty, i když nemůže být zapomenut důvod roztržky, irácká válka.

Washington a Evropská unie vyvíjejí dnes společně tlak na Írán, o kterém si shodně myslí, že by představoval hrozbu, kdyby jeho současné vedení mělo v rukou jadernou zbraň. Spojené státy přenechávají v této kauze dokonce „práci v terénu“, tedy průběžné jednání, vyjednávacímu týmu Evropské unie. Krom obvyklých neshod ve věcech obchodních tedy nikde nic, co by mezi EU a USA kalilo atmosféru.

Nic co by kalilo atmosféru?

Skoro by se dalo říci, že přece jen něco, jsou to ovšem věci, o kterých je trapné mluvit. Ale protože přece jen o nich nelze mlčet, řekla včera (12. 6.) komisařka pro zahraniční věci Evropské unie Benita Ferrero-Waldnerová toto: „Guantánamo by se mělo zavřít. Teď je příležitost to znovu připomenout“. Tou příležitostí myslila sebevraždu tří guantánamských vězňů, z nichž jeden, mimochodem, byl do tábora přivezen ještě jako nezletilý. Slova komisařky EU pro zahraniční záležitosti citovaly ihned New
York Times
a spolu s nimi ještě výrok ministryně zahraničí současné předsednické země EU, Rakouska, Ursuly Plassnikové, podle níž je Guantánamo „anomálie a mělo by být co nejrychleji zavřeno“. New York Times podtrhuje, že i Tony Blair, který je v kritice Guantánama jinak velmi opatrný, se o něm rovněž vyjádřil jako o „anomálii“. I tak je to nedvojsmyslná kritika, protože slovem anomálie se, jak známo, označují jevy nepatřící do dnešní doby. Ke světovým osobnostem, které žádaly uzavření tábora v Guantánamu, patří i Kofi Annan. A Kofi Annan mluví za mezinárodní společenství.

Na tiskové konferenci uspořádané spolu s dánským premiérem Foghem Rassmusenem byl americký prezident George W. Bush znovu nucen osobně ospravedlňovat fakt, že vězení v Guantánamu, nepodléhající žádné právní normě, dosud existuje. „Rádi bychom to tam ukončili, rádi bychom Guantánamo vyprázdnili, ale kdybychom některé vězně vypustili na svobodu, způsobili by Američanům a jiným lidem kdekoli ve světě mnoho zla,“ řekl Bush.

V těchto dnech americkému prezidentu připomínají jak spřátelení státníci, tak tisk, že jde především o to, skoncovat s nelegální situací, kterou vláda Spojených států vytvořila a kterou protahuje přes protesty, jež dostává ze všech stran. Nejde o to, otevřít brány Guantánama, ale o to, postavit obviněné - některé po 4 letech výslechů - před soud. Zatím byly tři stovky z přibližně devíti set vězňů, kteří od r. 2002 prošli Guantánamem, vráceny do zemí svého původu. Před „vojenské komise“ bylo dodnes postaveno pouze deset z 460 osob dosud zadržovaných v táboře, který byl zřízen krátce po vojenské operaci v Afghánistánu v r. 2001. Vojenské komise jsou zvláštní vojenské soudy vytvořené Pentagonem, avšak jejich existence nevedla zatím ani k jednomu rozsudku a Nejvyšší soud Spojených států má teprve rozhodnout o tom, zda bylo jejich vytvoření v souladu s americkou ústavou.

„Nikdo, kdo je držen v táboře na kubánském pobřeží nemá přístup k žádnému obhájci. Neplatí tam ženevské konvence. Neplatí tam Ústava Spojených států. Co se tedy bude dít, pokud je tam někdo omylem?“ ptá se už před čtyřmi lety (!), 8. července 2002, Newsweek v záhlaví článku „Guantánamská justice“. Americkému týdeníku odpověděl snad jen čas.

„Seznam Bushových spojenců, kteří žádali uzavření tábora je dlouhý, počínaje německou kancléřkou Angelou Merkelovou a konče nejvyšším britským státním návladním Lordem Goldsmithem,“ - říká radio France Inter. – „Před měsícem vydaly proti věznění osob na Guantánamu prohlášení Spojené národy,“ připomíná ještě.

Výzva Evropského parlamentu

Když jsem se v psaní tohoto článku dostal až sem, zaslechl jsem zprávu, že Evropský parlament právě požádal Rakousko, jež předsedá EU, aby na summitu EU - USA vyzvalo jménem EU prezidenta Bushe k uzavření guantánamské věznice. Rakouská ministryně zahraničí Plassniková řekla, že se to stane. Téhož dne, 13.6., přijal Evropský parlament ještě dokument, v němž říká, že v případě obvinění musí být každý souzen ve spravedlivém a veřejném procesu vedeném nezávislým a nestranným soudem. Hans-Gert Pöttering z německé CDU, šéf poslaneckého klubu Evropské lidové strany, výzvu EP zdůvodnil slovy „Guantánamo symbolizuje bezpráví“.

Hlas požadující, aby vláda Spojených států uplatnila na osoby vězněné na Guantánamu nějakou právní normu v EU sílí a dostává stále víc podobu politického aktu. Ukazuje se znovu, že dobré partnerské vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií nemohou dlouho spočívat na mlčení o chybách. Prostě proto, že by nebyly dobré.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...