Komunističtější než KSČ? Ale kdepak!

Katedrála, neboli "hlavní kostel biskupa v sídle biskupství", též "chrám biskupské nebo arcibiskupské rezidence, vybavený určitými církevními výsadami" (tolik naučné slovníky k heslu "katedrála"), nepochybně je sakrálním objektem určeným pro výkon náboženského kultu a tedy spravovaným i náležejícím církevní instituci. Ovšem Svatovítská katedrála, zcizená v r. 1954 "předvojem dělnické třídy", ta je podle exkomunistických soudců rozlezlých v Nejvyšším soudu "majetkem všeho československého lidu", neboli majetkem státu.

Už samo jmenování bývalých komunistů na soudcovské posty v Nejvyšším soudu výmluvně svědčí o kvalitě naší demokracie, která ani za 20 let od odstranění komunistické diktatury nebyla schopna či ochotna komunisticky vyškoleným soudcům zabránit v mrzačení demokratického právního řádu. Je to vizitka „demokratického“ cítění prezidentů, kteří bolševické lokaje do soudních postů najmenovali, i „apolitičnosti“ vedení soudů, jež si tyto kryptokomunisty v soudcovských talárech pěstují. A to i přesto, že právnické fakulty za dvě desetiletí výuky v nekomunistickém duchu vychovaly stovky absolventů, kteří je dávno mohli nahradit.

A že se v Nejvyšším soudu právo a spravedlnost znovu komunisticky ohýbá, to dokládá nejen verdikt exkomunistického soudce Františka Ištvánka o tom, že katedrála sv. Víta není církevním majetkem, neboť se za prezidentování soudruha Zápotockého stala „majetkem všeho československého lidu“, ale nejčerstvěji i rozhodnutí Ištvánkových kolegů Pácala, Hrabce a Novotné, kteří vystavili Ištvánkovi ve sporu o katedrálu glejt nepodjatosti. Bývalý vojenský prokurátor a člen KSČ soudce Jiří Pácal Ištvánkovu bezúhonnost zdůvodnil tím, že Ištvánek „připojil vyjádření, že mu nejsou známy důvody, pro které by mohl být vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, že se nepodílel na jakémkoli způsobu utlačování některých politických, sociálních a náboženských skupin občanů a ani jinou v zákoně uvedenou formou zločiny spáchané v letech 1948-1989 neprosazoval jako funkcionář, organizátor či podněcovatel v politické či ideologické oblasti.“

Ruka ruku myje, říká se, a ruce bývalých komunistů to v Nejvyšším soudu názorně aktualizovaly. Proč nezasáhla předsedkyně NS Iva Brožová? Proč nevyužila soudcovské rady, která je jejím poradním orgánem a připustila, aby o (ne)podjatosti jednoho exkomunisty rozhodoval jiný exkomunista?

Jakoukoliv spojitost člena strany, která nastolila „zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný“ režim, přičemž potírala, utlačovala a okrádala církve, s rozhodováním o odcizené Svatovítské katedrále Pácalova trojka popřela. Z exkomunisty Ištvánka udělala bezúhonného milého kolegáčka, který si už určitě na nic špatného z bolševické justice nepamatuje a nikoho nepreferuje, zvláště ne komunisty a jejich loupeže církevního majetku. Jmenovaná trojice soudců Nejvyššího soudu je patrně neomylná a soudruh Ištvánek zřejmě nikdy nebyl vyškolen v marx-leninském pojetí práva, nikdy tomuto právu nesliboval věrnost, nikdy v jeho duchu neškolil komunistické soudce, nevykonával třídní spravedlnost, ba ani nerozhodoval dle litery tzv. socialistické zákonnosti. Zkrátka, jako kdyby v komunismu nestudoval, nepromoval, nesoudil, neškolil, a dokonce ani neškodil, a snad ani nežil, ten učiněný andílek Ištvánek.

Za Zápotockého časů, kdy se kradlo podle bolševických zákonů, v nichž byl vyškolen i soudruh Ištvánek, kupodivu právě na Svatovítskou katedrálu a přilehlé objekty žádný zákon nezbyl. Stála vedle sídla tehdejšího komunistického prezidenta, tak jaképak fraky s vlastnictvím Metropolitní kapituly! Vedoucí pražského stavebního odboru pražského národního výboru jednoduše dostal stranický úkol a škrtem pera z „Katolického metropolitního kostela sv. Víta“, udělal položku „chráněné oblasti Hradu“ a tedy i onen „majetek všeho československého lidu“. To, že se tehdejší režim neobtěžoval dát zcizení národní církevní památky ani formu vyvlastňovacího zákona, dokládá nad slunce jasněji nezákonnost celého aktu komunistické svévole. Emeritní člen KSČ Ištvánek ovšem ani po třiapadesáti letech nezaspal a politováníhodný, leč pochopitelný omyl svých partajních předků úslužně napravil: majetek všeho československého lidu - toť přece majetek státní! Tímto rozhodnutím liliově čistý sloup zákonnosti František Ištvánek krádež svých někdejších soudruhů pietně posvětil a vyzdvihl na piedestal nejvyšší. Soudy nižšího stupně jsou jeho verdiktem vázány coby zákonem a nemohou si už troufnout přiznat vlastnictví katedrály církvi, jak to od r. 1992 dvakrát zpozdile učinily.

Podjatý samozřejmě soudce Ištvánek není, jak by mohl, to by museli být podjatí i ti, co u něj podjatost neshledali. A to se přece v našem dokonale spravedlivém demokratickém státě nestává. Leda na politickou objednávku hradních pánů a spřáteleného podhradí, jež si z pronájmu domů přilehlých ke katedrále mastí kapsu. Církev za své budovy spořádaně platí nájem správě Hradu a tak je to podle soudruha Ištvánka také správné.

  • Soud autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/332/33114.jpg
  • Katedrála sv. Víta autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/390/38931.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...