Svět podle Zdeňka Velíška (144)

Evropské unii vyčítají politici i občané členských států Unie "deficit demokratičnosti". Ta výčitka zazní tu a tam i z úst těch, kdo vědí a popřípadě i říkají, že existence EU je jejich zemi prospěšná, že bez členství v EU by jejich země byla bezbrannější. Proč se ale pěstuje pouze legenda o deficitu demokratických mechanismů v Unii a nedodává se k tomu, že demokracii i její mechanismy už jsme dávno měli Unii vnutit my? My všichni a naši zástupci!

Jít volit a vědět proč

Posunout praktikování demokracie z národní na evropskou úroveň je už pěknou řádku let nezbytným předpokladem adaptace Evropanů a jejich Unie na nároky globalizovaného světa. Že se tak dodnes v plné míře nestalo, že Unie má „deficit demokratičnosti“ nebo se to o ní traduje, to už samo o sobě zřetelně handicapuje Evropu i její jednotlivé členské státy v mezinárodní soutěži. Je nejvyšší čas, aby se této skutečnosti přizpůsobily jak evropské instituce, tak naše myšlení.

Domácí, nacionalisticky zaměření politici tyhle pravdy nehlásají, pokud zrovna nemají vykročeno do Evropského parlamentu. Nehlásají je patrně proto, že nechtějí ztratit svůj uměle udržovaný „svrchovaný“ vliv na naše životy a náš zájem o ně samotné. Proč by měli říkat, že stejně důležité rozhodování, na jaké demokracie v minulém století dávala právo národním politikům, musí svěřit demokracie 21. století politikům evropského celku? A že se jí k tomu ovšem musí dát patřičný nástroj. Například nový základní dokument (tedy ústava), a když ne ta, tak reformní smlouva! (Tedy Lisabonská nebo nějaká jiná.)

Po sérii otázek pro politiky ještě série otázek pro voliče. Kdo z těch českých občanů, kteří se rozhodují, zda vůbec jít, či nejít volit poslance do EP, ví, co všechno ovlivní svým hlasem v Evropských volbách nebo tím, že se hlasování zřekne? Myslí si většina, že jde hlavně o to, poslat do EP takové zástupce, kteří budou umět hájit Česko a získat pro ně ze členství v EU největší prospěch? Nebo chce mít český volič v EP poslance, kteří tam budou umět hájit právě ten jeho politický názor, tedy názor levicový nebo pravicový, ať už v duchu české, či evropské tradice?

Evropské volby jsou volby pro Evropu

Existuje ale ještě třetí důvod, proč jít k evropským volbám: Můžeme se tímto aktem pokusit zvolit do EP takové osoby, či přímo osobnosti, kterým půjde hlavně o to, aby z EU udělaly silný, respektovaný a přitom originální konstruovaný útvar. Ať už čistě nadnárodního, nebo jen mezivládního charakteru; na tom zase tak moc nesejde, když se jedná o to uhájit pro nás všechny, pro celé evropské společenství, adekvátní místo a potřebnou bezpečnost v globalizovaném světě a když to, co k tomu potřebujeme, je vytvořit pevnou, kompaktní, modelovou, mnohočlennou a mnohotvárnou strukturu, která si dokáže zjednat autoritu ve vlastních řadách i ve světové aréně a stane se předním aktérem světové politiky.

Otázka je, zda a kolik takových osobností, které by se toho chtěly ujmout a byly tohoto schopné, najdeme na českých kandidátkách a kolik bude nás, voličů, kteří si od evropských voleb budeme nejvíc slibovat směřování Evropského parlamentu i ostatních řídících institucí Evropské unie právě k těmto cílům.

Nově zpracovaná verze článku pro právě vycházející květnové číslo měsíčníku Evropské noviny.

  • Eurovolby 2009 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/862/86186.jpg
  • Volby do Evropského parlamentu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/808/80798.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...