Jak to bylo v Lidicích?

10. června uplynulo už 68 let od vyhlazení středočeské obce Lidice, vyvraždění všech 192 jejích mužských obyvatel a odvlečení 196 žen do koncentračního tábora Ravensbrück. Ze 105 lidických dětí bylo 88 usmrceno v plynových komorách a jen zbylá menšina přežila válku na takzvaném převychování v německých rodinách. Šlo tedy bezesporu o jednu z největších tragédií českých dějin 20. století.

Nejsem si však jist, že všichni dnešní Češi vědí přesně, proč právě Lidice se staly obětí nacistické msty za atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha, od něhož tehdy uplynuly teprve dva týdny, kdy se gestapo marně snažilo dopadnout pachatele. S atentátem tedy Lidice aspoň časově souvisely, ale přece jen jejich nešťastný osud měl poněkud jiné příčiny, než tomu bylo v menší obci Ležáky na Chrudimsku, která byla podobně vyvražděna a vypálena až o další dva týdny později. Historické bádání však v případě Ležáků nehovoří o nějakém vykonstruovaném obvinění jako u Lidic, ale o tom, že z Ležáků vysílala radiostanice parašutistické skupiny Silver A. V Lidicích žádná taková přímá odbojová činnost neexistovala a k atentátu na Heydricha mohlo velmi vzdáleně být vztahováno jen to, že už v roce 1939 odtud uprchli synové tamějších rodin Horáků a Stříbrných. V Lidicích se tušilo, že oba mladí muži slouží v československé zahraniční armádě, do rodné obce však o sobě nepodávali žádné zprávy a ani dnes po tolika letech není známo nic o tom, že by s atentátem měli něco společného. Faktem však je, že když po událostech, které tu vzápětí vylíčím, padlo na Lidice jisté podezření, posílila i tato okolnost podezření kladenského gestapa, že atentátníci pocházeli právě odtud.

Ale vezměme věci po pořádku podle publikace nazvané „Lidice“, vydané brzy po válce na základě výsledků rychlého vyšetřování vedeného nekomunistickým pracovníkem Odboru pro politické zpravodajství ministerstva vnitra Josefem Bartíkem. Celá ta dodnes nevyvrácená historie zní přibližně takto:

Dne 3. června 1942, šest dní po atentátu, byla v ředitelské kanceláři v továrně na baterie značky Palaba ve Slaném roztřiďována pošta pro celý podnik. Toho dne připadl tento úkol na seniora firmy Jaroslava Pálu – továrníka a starostu města Slaného. Přitom se mu dostal do rukou dopis adresovaný sice podniku, ale s poznámkou, že je určen dělnici Anně Marusczákové. Pála dopis zřejmě neoprávněně otevřel a přečetl v něm tento text:

„Drahá Aničko, promiň, že Ti píši tak pozdě a snad mne pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv, nashledanou tento týden a pak se již neuvidíme. Milan“

Tolik tedy text dopisu, který v ovzduší nacistického teroru vyhlášeného hned po atentátu mohl v panu Továrníkovi vzbudit podezření, že by zde nějaká spojitost s atentátem mohla být. Přesto musíme uvažovat i o tom, zdali následné odevzdání dopisu české policii nebylo unáhlené a nesvědčí o Pálově zbabělosti. Podobně se musíme pozastavit i nad chováním našich četníků, kteří nedokázali v té době nemocnou adresátku dopisu varovat, aby se ukryla před zatčením, a rovnou předali celou záležitost kladenskému gestapu. Tím se rozběhl nacistický furor a právě výpověď Aničky Marusczákové nasměrovala pozornost k Lidicím. Neprozřetelně a také mylně totiž řekla, že onoho Milana, který se ve skutečnosti jmenoval Václav Říha a kryl svým dopisem i krycím jménem jen svou manželskou nevěru, považovala za jednoho ze zmizelých mladých lidických mužů – tedy Josefa Horáka.

Kladenské gestapo to ihned oznámilo své pražské ústředně a ta pak ve své šílené potřebě najít atentátníky uvěřila tomu, že – jak se pak pravilo v úřední zprávě – „byly zjištěny nezvratné důkazy, že obyvatelstvo Lidic poskytovalo pomoc a podporu okruhu pachatelů. Příslušné důkazy byly zjištěny bez pomoci místního obyvatelstva, třebaže na věc bylo dotazováno.“ Toto i další text, například o nálezu zbraní a munice, bylo zřejmě obvinění vykonstruované, neboť couvnout se v celé věci už nedalo. Pražští gestapáci byli totiž tak horliví, že dosud nedoloženou lidickou účast na atentátu oznámili ihned do Berlína a sám Hitler prý vydal onen krutý rozkaz, jak má být s Lidicemi naloženo.

O nacistické nenávisti k českému národu není dnes už třeba dlouho hovořit, stojí však stále za zamyšlení, zdali na lidické tragédii neměli také dost rozhodující podíl i zmínění Češi – počínaje továrníkem Pálou přes nerozhodné a nepříliš statečné české četníky až k oné Aničce Marusczákové, která svým milostným dobrodružstvím, ale zejména zbytečnou a mylnou odpovědí upnula pozornost k nešťastné středočeské obci, která pak za celý ten řetěz chyb byla potrestána bezhlavou německou krutostí.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Vypálení Lidic autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/260/25982.jpg
  • Památník Lidice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1719/171885.jpg
  • Vypálení Lidic zdroj: www.druhasvetovavalka.nazory.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/260/25981.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...