Blitva je opravdu k jídlu

Když se potřebujeme domluvit s jinými Slovany, většinou spoléháme na příbuznost jazyků. Kde s ní nevystačíme, pomůže kdeco – ruce, mimika, případně jazyk neslovanský. Moje bulharská babička při konverzaci s tou českou vytvářela svéráznou směsici z bulharštiny, ruštiny, několika českých slov a myslím srbštiny. Krásně si rozuměly!

Historicky se slovanské jazyky rozdělily několikrát, některé během století zanikly. Nyní rozlišujeme jižní (dnes bosenština, bulharština, černohorština, chorvatština, makedonština, slovinština, srbština), východní (dnes běloruština, ruština, ukrajinština) a západní (dnes čeština, lužická srbština, polština, slovenština). Počet kodifikovaných slovanských jazyků současnosti je i výsledkem politického vývoje posledních dvaceti let. Myslím, že se už jedná o nejpočetnější větev jazyků indoevropských.

Mnoho existujících hraničních dialektů přísnější hranice zamlžují, ale norma je norma a každý spisovný jazyk má svá pravidla, která jej odlišují od ostatních. Objevování rozdílů na vlastní ucho a oko je zajímavé, někdy lechtivé a často veselé. Moji plus-mínus vrstevníci si jistě vzpomenou ze školy na ruský ЖИВОТ, tedy žaludek a na КРАСНЫЙ, který může a nemusí být krásný, ale červený či rudý je určitě.

Vydejme se na jihovýchod. Při průjezdu Slovinskem čteme cedule – VRH není vrh čímkoli, ale vrch, MERITVE HITROSTI nejsou testy IQ, nýbrž měření rychlosti. ZAHOD je západ a NEVAREN ODSEK neudržovaný úsek. Za okny aut bývá OTROK V AVTU (dítě v autě).

Přejedete hranice a jste v Chorvatsku. Můžete tam posedět v SLASTIČARNICI (cukrárně) U VRTU (v parku nebo zahradě), třeba si tam dáte BEZALKOHOLNA PIĆA (nealko nápoje), ale jistě ne NAPOJ (žrádlo pro prasata). V restauraci bývá velmi chutnou přílohou BLITVA (mangold, bývá upravený jako listový špenát, má jemnější chuť a často je v nabídce i rozmíchaný s brambory.) Chcete-li si ji koupit čerstvou, nehledejte ji NA TRGU (na náměstí), ale U TRGOVINI (v obchodě) nebo U TRŽNICI (na trhu i v tržnici.)

Pozor na ubytování – STAN je byt a názvy měsíců jsou matoucí, takže doporučuji používat označení pořadí – 1.měsíc, 5. měsíc, 8. měsíc apod. Chorvaté to běžně dělají a cizinci se vyhnou nedorozumění. Posuďte sami - v chorvatštině jdou měsíce po sobě takto: 1. siječanj, 2. veljača, 3. ožujak, 4. travanj, 5. svibanj, 6. lipanj, 7. srpanj (!), 8. kolovoz, 9. rujan, 10. listopad (!), 11. studeni, 12. prosinac.

AUTOPRAONA/AUTOPRAONICA není automatická pračka či prádelna, ale automyčka. PITOMI je ochočený, PITOM dobytek, BALIT je slintat, HULAHOPKE silonové půnčocháče. Když hezky poděkujete, tak v Chorvatsku vlastně po našem chválíte – HVALA je díky/děkuji.

V Bulharsku jsou Češi oblíbení už dlouho, ovšem i po tolika letech vám občas někdo bude chtít ukázat, jak vám rozumí, polským „Prosze pana/pani“ v domnění, že vás oslovuje česky. Gramaticky se bulharština podstatně liší od ostatních slovanských jazyků tím, že jména kromě zájmen téměř neskloňuje a jejich vztahy ve větě poznáte podle předložek nebo slovosledu. Moc ošidných slov tu není, ovšem hodně Bulharů zná dobře vtip o Čechovi, který při plavání v moři začal křičet: „Topím se!“ a plavčík na břehu jen poznamenal: „No to je toho, proto tu přece jsi!“ ТОПИМ СЕ (nářečně, spisovně ТОПЯ СЕ) znamená máčet se, nořit se do tekutiny. Takže v nouzi raději volejte o pomoc (ПОМОЩ, čti pomošt.) ПОЗОР je v bulharštině hanba, ostuda. Uslyšíte-li tam něco jako „flaška“, jedná se o to, čemu česky říkáme fleška, flash disc, júesbíčko, USB (láhev je ШИШЕ i БУТИЛКА). СТОЛ znamená židlestůl se řekne МАСА.

Legračně zní naprosto nevinné slovo ЧОРАПКИ, protože se vyslovuje skoro jako „čurapky“. Znamená punčošky (ponožky a punčochy se řekne ЧОРAПИ.) A nepohoršujte se, když někdo o něčem či o někom prohlásí, že МЪРДА, tj. že se pohybuje, je to slovo naprosto neutrální. Zato když uslyšíte nadávku skutečně sprostou, jistě ji poznáte – používá se v ní slovanstvem všeobecně známé slovo.

Malá poznámka k mimickému vyjádření souhlasu a nesouhlasu: Bulhaři (a Turci) ho mají opačné než ostatní Evropané, ovšem když česky odpovídáme ANO, přikyvujeme, kdežto Bulhaři při NE odkyvují, tedy pohyb hlavy je spíše nahoru a dozadu, ne dopředu a dolů. Uznávám, že to je velmi těžko poznatelný rozdíl.

Šťastnou cestu! A věřím, že stejně někde v zavazadlech budete mít aspoň malý slovníček, protože někdy nám ani podobnost jazyků ani gesta nepomůžou.

  • Slovianski jazik autor: ČT24, zdroj: /steen.free.fr/slovianski/ http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1444/144336.jpg
  • Výloha s nápisem v azbuce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1258/125786.jpg
  • Vendryně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1399/139858.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...