Blitva je opravdu k jídlu

Když se potřebujeme domluvit s jinými Slovany, většinou spoléháme na příbuznost jazyků. Kde s ní nevystačíme, pomůže kdeco – ruce, mimika, případně jazyk neslovanský. Moje bulharská babička při konverzaci s tou českou vytvářela svéráznou směsici z bulharštiny, ruštiny, několika českých slov a myslím srbštiny. Krásně si rozuměly!

Historicky se slovanské jazyky rozdělily několikrát, některé během století zanikly. Nyní rozlišujeme jižní (dnes bosenština, bulharština, černohorština, chorvatština, makedonština, slovinština, srbština), východní (dnes běloruština, ruština, ukrajinština) a západní (dnes čeština, lužická srbština, polština, slovenština). Počet kodifikovaných slovanských jazyků současnosti je i výsledkem politického vývoje posledních dvaceti let. Myslím, že se už jedná o nejpočetnější větev jazyků indoevropských.

Mnoho existujících hraničních dialektů přísnější hranice zamlžují, ale norma je norma a každý spisovný jazyk má svá pravidla, která jej odlišují od ostatních. Objevování rozdílů na vlastní ucho a oko je zajímavé, někdy lechtivé a často veselé. Moji plus-mínus vrstevníci si jistě vzpomenou ze školy na ruský ЖИВОТ, tedy žaludek a na КРАСНЫЙ, který může a nemusí být krásný, ale červený či rudý je určitě.

Vydejme se na jihovýchod. Při průjezdu Slovinskem čteme cedule – VRH není vrh čímkoli, ale vrch, MERITVE HITROSTI nejsou testy IQ, nýbrž měření rychlosti. ZAHOD je západ a NEVAREN ODSEK neudržovaný úsek. Za okny aut bývá OTROK V AVTU (dítě v autě).

Přejedete hranice a jste v Chorvatsku. Můžete tam posedět v SLASTIČARNICI (cukrárně) U VRTU (v parku nebo zahradě), třeba si tam dáte BEZALKOHOLNA PIĆA (nealko nápoje), ale jistě ne NAPOJ (žrádlo pro prasata). V restauraci bývá velmi chutnou přílohou BLITVA (mangold, bývá upravený jako listový špenát, má jemnější chuť a často je v nabídce i rozmíchaný s brambory.) Chcete-li si ji koupit čerstvou, nehledejte ji NA TRGU (na náměstí), ale U TRGOVINI (v obchodě) nebo U TRŽNICI (na trhu i v tržnici.)

Pozor na ubytování – STAN je byt a názvy měsíců jsou matoucí, takže doporučuji používat označení pořadí – 1.měsíc, 5. měsíc, 8. měsíc apod. Chorvaté to běžně dělají a cizinci se vyhnou nedorozumění. Posuďte sami - v chorvatštině jdou měsíce po sobě takto: 1. siječanj, 2. veljača, 3. ožujak, 4. travanj, 5. svibanj, 6. lipanj, 7. srpanj (!), 8. kolovoz, 9. rujan, 10. listopad (!), 11. studeni, 12. prosinac.

AUTOPRAONA/AUTOPRAONICA není automatická pračka či prádelna, ale automyčka. PITOMI je ochočený, PITOM dobytek, BALIT je slintat, HULAHOPKE silonové půnčocháče. Když hezky poděkujete, tak v Chorvatsku vlastně po našem chválíte – HVALA je díky/děkuji.

V Bulharsku jsou Češi oblíbení už dlouho, ovšem i po tolika letech vám občas někdo bude chtít ukázat, jak vám rozumí, polským „Prosze pana/pani“ v domnění, že vás oslovuje česky. Gramaticky se bulharština podstatně liší od ostatních slovanských jazyků tím, že jména kromě zájmen téměř neskloňuje a jejich vztahy ve větě poznáte podle předložek nebo slovosledu. Moc ošidných slov tu není, ovšem hodně Bulharů zná dobře vtip o Čechovi, který při plavání v moři začal křičet: „Topím se!“ a plavčík na břehu jen poznamenal: „No to je toho, proto tu přece jsi!“ ТОПИМ СЕ (nářečně, spisovně ТОПЯ СЕ) znamená máčet se, nořit se do tekutiny. Takže v nouzi raději volejte o pomoc (ПОМОЩ, čti pomošt.) ПОЗОР je v bulharštině hanba, ostuda. Uslyšíte-li tam něco jako „flaška“, jedná se o to, čemu česky říkáme fleška, flash disc, júesbíčko, USB (láhev je ШИШЕ i БУТИЛКА). СТОЛ znamená židlestůl se řekne МАСА.

Legračně zní naprosto nevinné slovo ЧОРАПКИ, protože se vyslovuje skoro jako „čurapky“. Znamená punčošky (ponožky a punčochy se řekne ЧОРAПИ.) A nepohoršujte se, když někdo o něčem či o někom prohlásí, že МЪРДА, tj. že se pohybuje, je to slovo naprosto neutrální. Zato když uslyšíte nadávku skutečně sprostou, jistě ji poznáte – používá se v ní slovanstvem všeobecně známé slovo.

Malá poznámka k mimickému vyjádření souhlasu a nesouhlasu: Bulhaři (a Turci) ho mají opačné než ostatní Evropané, ovšem když česky odpovídáme ANO, přikyvujeme, kdežto Bulhaři při NE odkyvují, tedy pohyb hlavy je spíše nahoru a dozadu, ne dopředu a dolů. Uznávám, že to je velmi těžko poznatelný rozdíl.

Šťastnou cestu! A věřím, že stejně někde v zavazadlech budete mít aspoň malý slovníček, protože někdy nám ani podobnost jazyků ani gesta nepomůžou.

  • Slovianski jazik autor: ČT24, zdroj: /steen.free.fr/slovianski/ http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1444/144336.jpg
  • Výloha s nápisem v azbuce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1258/125786.jpg
  • Vendryně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1399/139858.jpg
Vydáno pod