Historicky se slovanské jazyky rozdělily několikrát, některé během století zanikly. Nyní rozlišujeme jižní (dnes bosenština, bulharština, černohorština, chorvatština, makedonština, slovinština, srbština), východní (dnes běloruština, ruština, ukrajinština) a západní (dnes čeština, lužická srbština, polština, slovenština). Počet kodifikovaných slovanských jazyků současnosti je i výsledkem politického vývoje posledních dvaceti let. Myslím, že se už jedná o nejpočetnější větev jazyků indoevropských.
Mnoho existujících hraničních dialektů přísnější hranice zamlžují, ale norma je norma a každý spisovný jazyk má svá pravidla, která jej odlišují od ostatních. Objevování rozdílů na vlastní ucho a oko je zajímavé, někdy lechtivé a často veselé. Moji plus-mínus vrstevníci si jistě vzpomenou ze školy na ruský ЖИВОТ, tedy žaludek a na КРАСНЫЙ, který může a nemusí být krásný, ale červený či rudý je určitě.
Vydejme se na jihovýchod. Při průjezdu Slovinskem čteme cedule – VRH není vrh čímkoli, ale vrch, MERITVE HITROSTI nejsou testy IQ, nýbrž měření rychlosti. ZAHOD je západ a NEVAREN ODSEK neudržovaný úsek. Za okny aut bývá OTROK V AVTU (dítě v autě).
Přejedete hranice a jste v Chorvatsku. Můžete tam posedět v SLASTIČARNICI (cukrárně) U VRTU (v parku nebo zahradě), třeba si tam dáte BEZALKOHOLNA PIĆA (nealko nápoje), ale jistě ne NAPOJ (žrádlo pro prasata). V restauraci bývá velmi chutnou přílohou BLITVA (mangold, bývá upravený jako listový špenát, má jemnější chuť a často je v nabídce i rozmíchaný s brambory.) Chcete-li si ji koupit čerstvou, nehledejte ji NA TRGU (na náměstí), ale U TRGOVINI (v obchodě) nebo U TRŽNICI (na trhu i v tržnici.)
Pozor na ubytování – STAN je byt a názvy měsíců jsou matoucí, takže doporučuji používat označení pořadí – 1.měsíc, 5. měsíc, 8. měsíc apod. Chorvaté to běžně dělají a cizinci se vyhnou nedorozumění. Posuďte sami - v chorvatštině jdou měsíce po sobě takto: 1. siječanj, 2. veljača, 3. ožujak, 4. travanj, 5. svibanj, 6. lipanj, 7. srpanj (!), 8. kolovoz, 9. rujan, 10. listopad (!), 11. studeni, 12. prosinac.
AUTOPRAONA/AUTOPRAONICA není automatická pračka či prádelna, ale automyčka. PITOMI je ochočený, PITOM dobytek, BALIT je slintat, HULAHOPKE silonové půnčocháče. Když hezky poděkujete, tak v Chorvatsku vlastně po našem chválíte – HVALA je díky/děkuji.
V Bulharsku jsou Češi oblíbení už dlouho, ovšem i po tolika letech vám občas někdo bude chtít ukázat, jak vám rozumí, polským „Prosze pana/pani“ v domnění, že vás oslovuje česky. Gramaticky se bulharština podstatně liší od ostatních slovanských jazyků tím, že jména kromě zájmen téměř neskloňuje a jejich vztahy ve větě poznáte podle předložek nebo slovosledu. Moc ošidných slov tu není, ovšem hodně Bulharů zná dobře vtip o Čechovi, který při plavání v moři začal křičet: „Topím se!“ a plavčík na břehu jen poznamenal: „No to je toho, proto tu přece jsi!“ ТОПИМ СЕ (nářečně, spisovně ТОПЯ СЕ) znamená máčet se, nořit se do tekutiny. Takže v nouzi raději volejte o pomoc (ПОМОЩ, čti pomošt.) ПОЗОР je v bulharštině hanba, ostuda. Uslyšíte-li tam něco jako „flaška“, jedná se o to, čemu česky říkáme fleška, flash disc, júesbíčko, USB (láhev je ШИШЕ i БУТИЛКА). СТОЛ znamená židle, stůl se řekne МАСА.
Legračně zní naprosto nevinné slovo ЧОРАПКИ, protože se vyslovuje skoro jako „čurapky“. Znamená punčošky (ponožky a punčochy se řekne ЧОРAПИ.) A nepohoršujte se, když někdo o něčem či o někom prohlásí, že МЪРДА, tj. že se pohybuje, je to slovo naprosto neutrální. Zato když uslyšíte nadávku skutečně sprostou, jistě ji poznáte – používá se v ní slovanstvem všeobecně známé slovo.
Malá poznámka k mimickému vyjádření souhlasu a nesouhlasu: Bulhaři (a Turci) ho mají opačné než ostatní Evropané, ovšem když česky odpovídáme ANO, přikyvujeme, kdežto Bulhaři při NE odkyvují, tedy pohyb hlavy je spíše nahoru a dozadu, ne dopředu a dolů. Uznávám, že to je velmi těžko poznatelný rozdíl.
Šťastnou cestu! A věřím, že stejně někde v zavazadlech budete mít aspoň malý slovníček, protože někdy nám ani podobnost jazyků ani gesta nepomůžou.
- Slovianski jazik autor: ČT24, zdroj: /steen.free.fr/slovianski/ http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1444/144336.jpg
- Výloha s nápisem v azbuce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1258/125786.jpg
- Vendryně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1399/139858.jpg
