My děti z generace DINKS

V posledních letech se stalo už zažitým pravidlem dávat generaci lidí, narozeným v rámci řekněme desetiletí, souhrnné označení. Tak tu máme třeba Husákovy děti nebo Havlovy děti, které v rámci každé skupiny spojuje nejen název, ale i typické vlastnosti, jež jsou jim připisovány. Ale co my, kteří jsme první dny svého života začali psát někdy během 80. let, na Husákovy silné ročníky jsme tedy moc mladí, a na Havlovy první skutečné české kapitalisty zase moc staří? Patříme vůbec někam? Máme něco, co nás spojuje? Síla ročníku to určitě nebude. Ale jedna společná vlastnost by se přeci jen našla: v práci si neváháme říct o nemalé platy a vydělané peníze neinvestujeme do dětí ani rodinného zázemí. Místo toho je velmi rádi promrháváme na cestách do vzdálených krajin, investujeme do jazykového vzdělání, a když náhodou zbude čas, propíjíme je v putykách s kamarády. Jsme zkrátka generace DINKS.

Je mi šestadvacet. Mám práci, ve které jsem vcelku spokojená, a abych náhodou nebyla večer doma sama, když sem tam kamarádi zradí, pořídila jsem si před dvěma lety taky manžela. Vždycky, když přijedeme na Moravu domů k rodičům nebo se rozhodneme navštívit starou nemocnou tetu, hned mezi dveřmi začne navštěvovaná „stará“ garda významně pomrkávat a opatrně se ptá, jestli mi může nalít víno, nebo si dám raději vodu. Protože i dva roky po svatbě odpovídám, že bych raději víno, začínám z opatrných otázek zjišťovat, že se rodina obává, zda můj muž nemá třebas po prodělaných spalničkách v dětství problémy s plodností. Odvětím-li, že NEMÁ a já jsem taky úplně V POŘÁDKU, a řeknu, že víno můžu, protože zatím rodinu neplánujeme, obrátí tazatel většinou oči v sloup. Pakliže jde o moji maminku, začne ještě hlasitě spílat: „Já v tvém věku jsem tě už měla a brácha byl na cestě! A podívej se na babičku, ta měla děti ještě dřív! Vzpomeň si, jak jste se s ní nablbli, když jste byli malí. Když budeš ty děti pořád odkládat, budeš jednou stará babička a vnoučata si s tebou nic neužijí!“

Vnoučata – to je fakt teď moje největší starost, odfrknu si v duchu pohrdavě a uklidním se tím, že na mámu po padesátce doléhá pocit vyhoření a chtěla by se zase o někoho starat. Jenže pak si vzpomenu na mladšího bratra, jak na Silvestra neochotně plnil sázku, kterou se mnou v rozjařenosti uzavřel před třemi lety, když jsme s mužem doma oznámili zasnoubení. Tehdy si bratřík myslel, že ji má v kapse: víc jak dva roky po svatbě budu já určitě těhotná anebo ještě líp – bude už okolo pobíhat malý človíček, který mu bude říkat „strejdo“. Svůj velký omyl bratr poznal o silvestrovské půlnoci, když běhal po návsi naší vísky v minus 15 stupních v negližé a řval: „Být to na vás dvou, tak lidstvo úplně vymře!“ To první byla součást sázky, na to druhé přišel sám.

A tak večer sedím doma, popíjím vínko a přemýšlím, čím to je, že se z nás stali DINKOVÉ, kteří netouží po dítěti, přestože už by si ho mohli dovolit. Můžou za to naši rodiče, jež do nás donekonečna vtloukají touhu poznávat dálky, které oni sami vinou železné opony v mládí a nízkých příjmů ve stáří nikdy nepoznají? Inu podíl viny na tom určitě mají. Třeba ten, že každou debatu končí frází: „Ty seš ještě mladá a nerozumíš tomu!“ A tak se chtě nechtě našinec z generace DINKS cítí i s vysokoškolským diplomem v kapse jako prepubertální fracek, který o životě vlastně nic neví.

A tak tu sedím a píšu tohle zamyšlení o dětech z generace DINKS. A doufám, že ho zpeněžím a přesně v duchu naší generace přemýšlím, jak přimět šéfredaktora, aby se tentokrát plácnul přes kapsu víc než posledně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...