Jsme štědřejší, než si myslíme

Krize nekrize, letošní Tříkrálová sbírka překonala všechny rekordy. Sbíralo se v Česku už po dvanácté a (až na rok 2006) vybraná částka pokaždé vzrostla. Začátek byl v roce 2000 na „ubohých“ čtyřech a půl milionech korun, ale to byl teprve první experiment v režii Arcidiecézní charity Olomouc. Už za rok se ve všech osmi českých diecézích vybralo přes 23 milionů a rokem 2005 se výnos sbírky přehoupl přes 50 milionů korun. A letos poprvé byla pokořena sedmdesátimilionová hranice! Zdá se, že křesťanský cit pro pomoc ještě z tuzemců zcela nevyprchal. Není zahrnutí Česka mezi nejateističtější státy trochu předčasné?

Moderní tradici dobročinnosti založil u nás už v r. 1919 olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan. Tehdy vznikla Katolická charita, která v době první republiky sdružovala několik set zdravotních ústavů a vykonávala ošetřovatelskou službu v chudých rodinách. Po únorovém puči v roce 1948 komunisté odebrali charitě sociální a zdravotní působnost a zabavili její zdravotní a sociální zařízení, takže jedinou činností, která jí zůstala, byla omezená produkce náboženského tisku a péče o přestárlé duchovní. Brzy po sametovém převratu byla činnost charity obnovena. Myšlenka pomoci potřebným je aktuální v každé době a začátkem devadesátých let nebyla nouze o cílové skupiny ani u nás.  Od roku 1995 působí Česká katolická charita (ČKCH) také v zahraničí – včetně nejznámějšího projektu „Adopce na dálku“.

ČKCH je vedle obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni a humanitární organizace Adra jedním ze tří hlavních poskytovatelů pomoci obětem živelných katastrof v ČR i ve světě. Porovnáme-li veřejné sbírky těchto tří organizací například pro oběti loňského zemětřesení na Haiti, zaujímá ČKCH s částkou více než 62 milionů korun první místo před Člověkem v tísni (54 milionů) a Adrou (22 milionů Kč). Téměř 32 milionů pro Haiti vloni vybrala charita jen v  kostelích.

Tříkráloví koledníci se ovšem z kostelů rozběhli po vlastech českých i moravských a od lidu obecného přinesli rekordních 72 milionů. „Z vlny solidarity a podpory, kterou Tříkrálová sbírka u veřejnosti probouzí, se až tají dech,“ říká ředitel ČKCH Oldřich Haičman. Otevřených peněženek bylo po finančně náročných vánočních svátcích dost i mezi nevěřícími, v nichž poetické dětské postavičky v bílých řízách a s papírovými korunami zřejmě vzbuzovaly důvěru, že dary nebudou ani propity ani neproletí hracími automaty, nýbrž dojdou svého bohulibého účelu. V Praze se vyskytla i skupinka dospělých koledníků, která koledovala třeba na Úřadu vlády a na jiných ústředních institucích. Tři králové zde měli v doprovodu i hasiče, aby vedle vinšování a vytrubování mohli bezpečně vykuřovat kadidlem. Ale stálo to za to, do jedné kasičky prý vybrali v průměru 15 tisíc korun. 

Celostátně vybrané peníze jsou v tuzemsku určeny hlavně na výstavbu a vybavení Mateřských center, Domovů pro matky s dětmi, hospiců a Domovů pro seniory, na provoz ošetřovatelské a pečovatelské služby a na osobní asistenty pro lidi s postižením či dlouhodobým onemocněním. Do zahraničí míří prostředky na humanitární a rozvojovou pomoc např. na Balkáně, na Ukrajině, v Moldávii a Gruzii, či v jihovýchodní Asii; ČKCH působí také ve střední Africe a v některých jihoamerických státech.  

Charita a filantropie coby křesťanské dědictví jsou součástí obecné západní kultury. Móda filantropie se v poslední době rozmáhá i mezi domácími boháči. Je to ale hlavně podpora soukromých nadací a financování projektů, nesoucích jména svých zakladatelů. K výzvě amerických miliardářů Billa Gatese a Warena Buffetta věnovat na charitu až 99 procent svého majetku mají čeští dobrodinci zatím daleko. Majitel ostravských uhelných dolů Zdeněk Bakala už prý ale uvažuje alespoň o polovině. „Dát polovinu majetku nepovažuji jen za gesto, ale za opravdový čin. Chápu jejich rozhodnutí a pravděpodobně se rozhodnu obdobně,“ říká o svých zámořských vzorech.

Ačkoliv je v USA ročně rozdáno na 350 miliard dolarů, většina pochází z darů lidí, kteří vydělají méně než 100 tisíc dolarů ročně. „Nejsou to tedy bohatí, kdo dávají nejvíc,“ konstatuje prezident slavné americké nadace Carnegie Corporation a nedávný host Fóra 2000 Vartan Gregorian. Také by se podle něj neměla směšovat charita jako pomoc chudým a filantropie jako podpora umění, galerií a univerzit. „Když sháníte peníze třeba na nějakou veřejně prospěšnou instituci, nejde o charitu, nýbrž o investici,“ upřesňuje.

Česká katolická charita má v tomto rozlišování jasno. Miliardami na filantropii nedisponuje, zato každá stokoruna putuje na pomoc nejchudším a nejpotřebnějším. Obrovské rozdíly mezi dárci viděl podle evangelia sv. Marka také Ježíš Kristus: "Sedl si naproti chrámové pokladnici a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. A mnozí bohatí dávali mnoho. Přišla také jedna vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák. Zavolal své učedníky a řekl jim: Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. Všichni totiž dali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku; dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa."

  • Sbírka pod vánočním stromem autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2197/219699.jpg
  • Tříkrálový průvod autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2223/222231.jpg
  • Korunky si koledníci vyráběli s učitelkami ve škole autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2223/222239.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...