Rej tajemníků a česká výjimka

Nekončící série žabomyších vládních bitev (zpravidla mezi TOP 09 a zbytkem koalice) pokračuje sporem o státního tajemníka pro EU. Když vláda proti vůli TOP 09 prosadila zřízení funkce unijního tajemníka, rozlítil se Karel Schwarzenberg natolik, že pohrozil vládě koaličním smírčím řízením. Když nepochodil s názorem, že šlo o „porušení koaliční smlouvy“, vtipně si jmenoval svého vlastního (už druhého, úplně stejně se nazývajícího) státního tajemníka pro EU. Jak připustil, za jmenováním tohoto (truc)tajemníka byl vtíravý pocit, že by „zadními dvířky“ mohlo vzniknout nové ministerstvo pro evropské záležitosti.

Takovou instituci jsme ovšem už měli, jmenovala se Útvar pro evropské záležitosti na úřadu vlády, a v jejím čele se od ledna 2007 do července 2010 vystřídali tři ministři bez portfeje (Alexandr Vondra, Štefan Füle a Juraj Chmel). Ministerstvo pro evropské záležitosti v současnosti má devět států EU, ale nikde není kolem evropských záležitostí taková hysterie jako u nás. Zatímco premiér Petr Nečas je přesvědčen, že koordinovat evropskou politiku musí útvar podřízený šéfovi kabinetu - už kvůli tomu, že ve vládě se připravují také témata, jež nejsou v působnosti „zamini“ (ekonomická, zemědělská apod.), Schwarzenberg tvrdí, že nevidí „jediný rozumný důvod“, proč by on „měl postupovat pravomoci ministerstva zahraničí úřadu vlády“. Podle programového prohlášení vlády za koordinaci zahraniční politiky zodpovídá premiér, říká Nečas. „Koaliční smlouva jasně říká, že koordinátorem evropské politiky je předseda vlády a má k tomu k dispozici vlastní aparát. Nemůže tedy docházet ke křížení kompetencí,“ dodává premiér. Nicméně podle Schwarzenberga jmenování dalšího tajemníka prý nebyl „žádný šprajc“. Jeho státní tajemník jej bude zastupovat navenek – v Bruselu i v zahraničí, kdežto státní tajemník vlády bude doma pouze chystat interní podklady z různých rezortů. Tím by měl být rej tajemníků vysvětlen, zbývá jen otázka, jaké názory bude státní tajemník ministra v Bruselu prezentovat, když mu vládní státní tajemník naservíruje podklady, které knížeti nebudou po chuti. 

Chaos kolem dohadování o zahraničních kompetencích je pouze pokračováním starších sporů o koncepci české zahraniční politiky. Už s jejím prvním návrhem Schwarzenberg ve vládě narazil. Kritikou nešetřil premiér Nečas ani ministr obrany Vondra. Tón celého dokumentu byl podle nich „příliš proevropský“ a nevyvážený ve vztahu země k EU a NATO. Připojil se i prezident Klaus, jemuž v textu chyběla zmínka o „evidentní krizi evropské integrace“. Nebyla tam ale „ani zmíněna potřeba dotáhnout do konce vyvázání z Evropské listiny základních práv a svobod, která je součástí Lisabonské smlouvy,“ připomněl Vondra. A právě tato výjimka, kterou před dvěma roky prosadil Václav Klaus, je zřejmě tím hlavním důvodem, proč je teď tak vehementní zájem o to, kdo bude prezentovat české stanovisko. Blíží se totiž hlasování o přijetí Chorvatska za nového člena EU, přičemž má být schválena i výjimka pro Česko, mimochodem stejná, jakou si už dříve vyjednaly Británie a Polsko. Takové hlasování vyplývá z dohody sedmadvacítky, že Klausovu výjimku členské parlamenty oficiálně odsouhlasí, až budou schvalovat nejbližší změnu primárního práva Unie, neboli rozšíření EU o Chorvatsko. Existuje však i varianta (prosazovaná odpůrci výjimky), že o výjimce se bude hlasovat samostatně, aby při jejím případném zamítnutí nezůstalo Chorvatsko před branami unie.

Nejslyšitelnějším Klausovým argumentem proti evropské listině byla sporadická možnost prolomení Benešových dekretů. Teď po bezmála dvou letech v režimu Lisabonské smlouvy, kdy se zásadní sudetoněmecké nároky vůči Česku neobjevily, prosazuje samostatné hlasování o výjimce především levicová opozice a nevylučuje ho ani kníže Schwarzenberg momentálně shánějící i levicové a populistické body. Ten si dokonce nechal vypracovat analýzu, která tvrdí, že hlasování nelze sloučit, protože se jedná o rozdílné záležitosti. Naproti tomu premiér Nečas argumentuje koaliční smlouvou, do níž bylo dotažení výjimky zahrnuto, a trvá na kontinuitě české zahraniční politiky. „Výjimkou se cítíme vázáni, je naší povinností ji prosazovat, protože ji na celoevropské úrovni vyjednala česká vláda a byla schválena Evropskou radou,“ připomíná Nečas a dodává: „Jsme právně zavázáni výjimku prosazovat, je to právní závazek na celoevropské úrovni“.

Zbývá si připomenout, že obava z nároků sudetských Němců není zdaleka tak aktuální, jako některé jiné aspekty evropské listiny. Především je zhola zbytečné nahrazovat či doplňovat naši Listinu základních práv a svobod (nedílnou součást Ústavy ČR), která obsahuje naprostou většinu mezinárodně uznaných práv a svobod, jakoukoliv další listinou podobného charakteru. Na nedostatky v české listině si za devatenáct let od jejího vzniku nikdo nestěžoval a z právního hlediska je považována za zcela dostatečnou. Vymýšlení nových sociálních práv či naddimenzování práv zavedených a osvědčených není známkou sociálního pokroku, ale rozbředlosti a úpadku právního řádu. Tak například některá kolektivní práva obsažená v evropské listině, která nadměrně posilují moc odborářů zasahovat do řízení firem a omezovat tak svobodu podnikání, jsou na českém trhu práce zřetelně nadbytečná a z hlediska volné soutěže škodlivá. Ostatně Poláci a Britové také velmi dobře vědí, proč evropskou listinu odmítli. Neměli bychom dělat, že si nepamatujeme, proč ji nechceme my.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...