Demokracie formy pevné, nebo tekuté?

Demokracie je vláda forem, protože forma je jedinou obranou před chaosem. Proto se tolik dbá na jejich dodržování. Kde se nedá spolehnout na (psané i nepsané) formy vyjednávání o distribuci a dělení moci, přestává existovat demokratický systém a vzniká prostředí libovůle. V něm se nedá očekávat nic a vše je zároveň možné. Měřítkem dění se stává „vůle k moci“, jíž se podřizují všichni, přestože političtí aktéři, snažící se vyjít vstříc morální neuróze mediálního davu, přesvědčují sebe i okolí, že formy neustále chrání.

Poslancem bez strany
Forma – obrana před politikou chaosu. Přesně to byl důvod, proč premiér Petr Nečas na začátku probíhající vládní krize způsobené štěpením Věcí veřejných tak hlasitě trval na tom, aby mu Karolína Peake dodala institucionalizovanou záruku, že ona a alespoň dalších devět lidí budou podporovat jeho vládu. Jedině minimální forma klubu státotvorných poslanců, cítil tehdy premiér, může vládnímu seskupení udržet určitou legitimitu. Bez této formy nemá vláda právo na existenci a její přetrvávání by bylo vzhledem k původci veškeré moci, tedy k lidu, nespravedlivé.

Když nyní premiér pod tlakem obavy ze ztráty moci ustupuje a připouští i podporu vlády bez požadované formy, vykračuje směrem k nespravedlivé vládě nelegitimního chaosu, která nemá s demokracií nic společného. Vysvětlení, že to JEST demokratické, neboť to není v rozporu s ústavou, je liché, i když řada ústavních právníků premiérovy argumenty bohužel podporuje. Mandát poslance je přece v českém systému odvozen od osoby, není vázaný ke straně, a každý poslanec s ním tudíž může nakládat, jak chce.

 
Toto klišé, které vládne politickému prostředí už deset let, je nejosudovějším právním klamem české demokracie. Všichni přitom vědí, že vznik mandátu není v ČR přímý (volič – poslanec) a že je navíc podmíněn překročením klauzule pěti procent všech hlasů, která ovšem není spojena s jednotlivcem, nýbrž s politickou stranou či volebním hnutím. Poslanec přísahající na své „nejlepší vědomí a svědomí“ a jednání v „zájmu všeho lidu“ tak MUSÍ brát ohled i na seskupení, které ho do sněmovny vyneslo. Poslanec je poslancem jedině v napětí mezi vlastním myšlením a zásadami, jež přislíbil společenství, jehož spolupřičiněním svůj mandát získal. Jakmile toto napětí opustí, jakmile se zbaví jeho tíhy a tím i odpovědnosti, vystupuje z dohodnutého demokratického rámce parlamentní politiky, ať už se odvolává na hlas svědomí, jak chce.

Kutilské flikování
Důsledek takového nelegitimního, „neforemného vládnutí“ je zřejmý: neustálá politická nestabilita, nulová kontinuita jednotlivých politik, pragmatické obchodování s mocí, nejistota, zmatek a morální relativizace, která je z vykročení mimo hřiště, z opuštění demokratického zákona formy, schopna udělat hrdinský čin, podlost proměnit v ctnost. Nulová důvěra v politiku…


K lepšímu v demokracii vedou jen dvě cesty: důsledná obnova a uctívání forem, na nichž demokracie rituálně stojí, nebo okamžité vyjednání forem nových, pružnějších, které by přesněji odpovídaly tomu, čím skutečně česká politika žije, včetně nového volebního zákona. Premiér Nečas a jeho věrní vyrazili po jiné cestě. Na ní se kutilsky flikuje a vytváří dojem, že nejvíce záleží na formě, kterou právě teď vymyslíme a jako demokratickou uznáme.

Možná že je to skutečně jediný možný model dnešní postmoderní politiky odpovídající tekuté povaze politična a světa. Překvapivé ovšem je, že takovou relativizující politiku v zájmu plynutí vůle moci provádějí strany, které tak rády odkazují k pevným, konzervativním hodnotám. 

(Texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...