ČSSD jako béčko KSČM?

Stalo se už pravidlem, že ČSSD si témata volební kampaně vybírá z oblasti čiré demagogie a populismu. S tématem odporu proti zdravotnickým poplatkům vyhrála krajské volby před čtyřmi lety. Obsadila 13 ze 14 hejtmanství a hejtman Rath se holedbal, že třicetikorunové poplatky bude lidem vracet. Jak dopadl Rath a jak dopadl boj proti poplatkům, dnes už víme: Rath je pod zámkem a jeho straničtí kolegové zjistili, že některé zdravotnické poplatky mají „své opodstatnění“, takže např. šedesátikorunové poplatky za stravu v nemocnici ÚV ČSSD dokonce zahrnul do svého střednědobého programu.

Aby se zapomnělo na humbuk se zdravotnickými poplatky, ČSSD za ústřední téma letošních krajských a senátních voleb vyhlásila boj proti vyrovnání křivd způsobených komunistickým režimem církvím. Pokus zablokovat vypořádání těchto křivd není veden ani tak starostí o státní rozpočet (viz blog „Zlodějská mentalita“ 21.6.2012), jako spíše úmyslem završit a legalizovat komunistické bezpráví. Svědčí o tom i poutače ČSSD, které v komunistickém duchu zobrazují současnou vládu jako vykrádače peněženek a dámských kabelek, a církve jako bezostyšné příjemce těchto krádeží. Připomíná to zlaté pravidlo: zloděj křičí - chyťte zloděje! A vystihli to i čelní představitelé České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí, když ve společném prohlášení vytkli sociálním demokratům, že jejich předvolební propaganda „útočí slovníkem obou někdejších totalit a pamětníci mohou potvrdit, že si nezadá s neblahými antisemitskými a antiklerikálními plakáty ´třetí říše´ narudo přetřenými gottwaldovskými ideology“. Zároveň zkritizovali způsob, jakým ČSSD vede předvolební boj, a označili jej za „nekultivovanou a nekulturní cestu, ohrožující samotnou podstatu demokracie“.

Tím ovšem zástupci českých církví a náboženských společností vyvolali v oranžovém táboře přímo zběsilou reakci. Šéf ČSSD B. Sobotka se na ně obořil, že vstupují do politiky, když se jedná o jejich majetek, avšak mlčeli k sociálním škrtům. Obranou církví byl zřejmě natolik zaskočen, že jejich úlohu úplně obrátil: mají se prý trvale politicky angažovat, a ne se jen bránit, když je jim upíráno právo na vrácení jejich majetku. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek s tváří boha pomsty se v televizi rozběsnil, že církve nemají co kritizovat jejich volební kampaň a napadl je, že prý „sehrály zvláštní roli v průběhu nacismu“. Obvinil je také z vyvolávání neklidu v zemi. Ten prý vyvolávají ti, kdo mají na svědomí přesun „tak obrovského rozsahu majetku takovýmto pokoutním způsobem“. Kdyby nebyl pan Zaorálek místopředsedou Poslanecké sněmovny, možná by mu někdo uvěřil, že se o vypořádání s církvemi rozhodlo „pokoutním způsobem“. Protože však zastává tuto vysokou funkci v zákonodárném sboru, který o vyrovnání s církvemi (i přes nekonečné obstrukce ČSSD a KSČM) rozhodl naprosto demokraticky a transparentně, nelze jeho slova chápat jinak než jako absolutní výpadek paměti, či spíše zcela vědomou lež ve stylu „lepší drzé čelo, než poplužní dvůr“. Stejného druhu jsou i Zaorálkovy „obavy“ z prolomení restituční hranice roku 1948. Stačilo by, kdyby si přečetl návrh zákona o majetkovém vyrovnání, našel by tam jasnou záruku, že nejen nic z navraceného majetku nemůže prolomit hranici 25. února 1948, ale že se takový majetek nebude ani vydávat ani nahrazovat.

Místopředseda Zaorálek nicméně ve svých výlevech pokračuje a praví: „My se oprávněně bojíme toho, aby se tady nepředávaly peníze do struktur, kterým zítra nebude nikdo rozumět, jak fungují“. Neboli „strukturám, kterým zítra nebude nikdo rozumět“ (dnes je jim „rozumět“, neb jsou pod dohledem státu), nemíní pan Zaorálek cokoli vracet, ani je pouštět ze státního řetězu. To je ovšem klasická pirueta, kterou bolševici vykroužili po únoru 1948, když církvím sebrali majetek i samostatnost. Jestliže ji nyní vykružují vysocí funkcionáři ČSSD, znamená to (a Zaorálek to přiznává), že si nepřejí ani odluku církví od státu, ani jejich samostatné hospodaření za vlastní prostředky. Chtějí naopak zachovat spojení státu s církvemi prostřednictvím politicky ovládaného penězovodu, jímž ovšem budou na platy duchovních (v budoucnu možná i muslimských) proudit peníze všech občanů, a to bez konce. Komunisté nemusejí pro tuto svou starou ideu hnout prstem, sociální demokraté se projevují jako žáci nad mistra. Grebeníček se tetelí blahem a Gottwald se v pekle chechtá. Jejich nenávistné štvaní po padesáti letech znovu ožívá a ČSSD je ještě vylepšuje. Naštěstí víme velmi dobře, kdo, kdy, komu a co ukradl či zcizil. Byla to Komunistická strana Československa po únoru 1948, která podle stalinistického vzoru kradla a perzekuovala, věznila v koncentrácích, mučila a vraždila, a tak se sama zařadila po bok hitlerovských nacistů. Jestliže dnešní česká vláda a Poslanecká sněmovna chtějí komunistické zločiny ve vztahu k církvím alespoň částečně odčinit a sociální demokraté s komunisty nemají nic lepšího na práci než házet spravedlnosti klacky pod nohy, pak tím zároveň odsuzují všechny občany k nekonečnému financování institucí, jež mohou stát na vlastních nohou.

Logiku to nemá. Kdyby ČSSD jednala férově, musela by přiznat, že současná praxe je pro všechny nevýhodná. Stát platí (platíme všichni) na potřeby církví  jeden a půl miliardy korun ročně. Pokud se církve budou starat samy o sebe, s tím, co jim bude vráceno, jen za prvních třicet let samostatné existence ušetří stát (my všichni) kolem padesáti miliard korun (i s nárůstem počtu nových církví a duchovních). Nebezpečí pro ČSSD se ale skrývá i v nízkosti uvažování: bere si církve za rukojmí politického boje proti vládě a profiluje se jako rodná sestra komunistů. Na ubohost této strategie a absolutní nedostatek konstruktivního programu poukazuje i teolog profesor Tomáš Halík: „Já jsem zděšen tím, že česká sociální demokracie vede skutečně podlou a nepravdivou kampaň, která ji naprosto diskredituje. Tenhle krok prozrazuje, že oni vlastně nemají vlastní program, vlastní vizi a nemají co společnosti nabídnout. Chytají se proto toho, že budou oživovat staré předsudky“. Racionálně uvažující česká veřejnost na jejich špinavou hru stejně nenaletí. Darebáky volit nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...