Petr Nečas

Současné tragikomické postoje bývalého premiéra Nečase po pádu jeho vlády snad mohou někoho překvapovat jako něco, co se vymyká logice jeho dlouhodobého působení. Ve skutečnosti to jsou jen události, v nichž vyplavalo na povrch to, co existovalo už dávno a co bylo jen dlouho skryté.

Petr Nečas je jako předseda ODS dokonalým ztělesněním a produktem politické filozofie této strany. Není a nikdy však nebyl jejím „vynálezcem“. Byl jen horlivým a věrným žákem otce – zakladatele této strany. To je také důvod, proč se s ním nemůže dělit o slávu a proč na něj musel zbýt a dopadnout jen destilát všeho tragikomického, destilát koncepčního scestí, na které se tato strana dostala, a proč je to tak smutné.

Základem onoho scestí je chybná a velmi nebezpečná interpretace liberalismu, k němuž se ODS vždy hrdě hlásila. Tato interpretace postupně ovládla myšlení a chování celé strany. Jejího předsedu Nečase nikdy ani nenapadlo, že by na ní mohlo být něco vadného. Jádrem falešného liberalismu je velmi svůdná představa, že trh zařídí všechno sám, že vláda nemá do trhu zasahovat.

Opravdu nemá. Svůdnost takové představy je v tom, že nicnedělání povyšuje na ctnost, dokonce opřenou o učebnice celé jedné pomýlené třídy učitelů ekonomie, že právě toto znamená staré dobré laissez faire (poznámka red.: heslo klasického liberalismu: „nechte věcem volný průběh“). Zásah vlády do trhu je ve skutečnosti ojedinělý akt donucení podniknutý za účelem dosažení nějakého konkrétního výsledku, aniž je vláda ochotná aplikovat pravidlo, jímž je zásah veden, stejně na všechny.

Jenomže když se za zasahování vlády do trhu začne považovat vynucování pravidel soukromého práva, je zle. Vláda ve společnosti, která chce zůstat svobodná, totiž dokonce žádný důležitější úkol než je právě vynucování práva, ani nemá. Když se podle falešného liberalismu všechny instituce, které tu kvůli vynucování soukromého práva jsou, počínaje soudy, přes státní zastupitelství až po věznice a exekutory, začnou považovat za nepřátele svobody a demokracie, začne být opravdu zle. Velmi zle.

Tyto institucionální pilíře svobody a právního státu se pak rázem stávají něčím cizorodým a politici začnou považovat za svou povinnost pohlížet na ně jako na něco, co se jim vymklo z kontroly a co se musí co nejdříve pod jejich kontrolu zase dostat. Právě toto se přihodilo Nečasovi a s ním i celé ODS. Kořeny tohoto scestí jsou však velmi hluboko a jsou už hodně starého data, mají dokonce kontinentální rozměr.

Velmi mnoho liberálů na obou stranách Atlantiku si opravdu dlouho silně myslí, že být liberálem znamená stavět se proti všem omezením a zákazům, hlavně proti těm, která jsou obsažena v křesťanském Desateru, a soustavně proti nim bojovat. Zapomněli nebo spíše nikdy ani nevěděli, že už evangelista Matouš nás nabádal, abychom vcházeli jen úzkou branou, neboť široká cesta, kde je všechno dovoleno a kde tudíž dobrá vláda je ta, která nevynucuje návrat do koridoru práva, je cestou do pekel.

Je-li tomu skutečně tak, pak nezbývá než čekat a doufat, že se vynoří nějaká opravdu liberální strana, která bude považovat vynucování pravidel soukromého práva za svůj prvořadý úkol. Nemáme pohříchu žádný signál, že by se ODS mohla přerodit do takové hloubky. Kdo věřil, že se jí to mohlo zdařit pod vedením Petra Nečase, hluboce se mýlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...