Ve jménu Boha a proroka Abraháma

Jordánský král Abdalláh II. a jeho žena Ranija al-Jasin, palestinský prezident Mahmúd Abbás, jeho izraelský protějšek Šimon Peres i premiér židovského státu Benjamin Netanjahu, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, Velký muftí Jeruzaléma Muhammad Husejn i vrchní rabíni David Lau a Šlomo Amar. Ti všichni se v uplynulých dnech krátce po sobě setkali s papežem Františkem. V rámci nebývalé a nejen symbolické oficiální návštěvy Svatých míst.

Božský posel
Ammán-Betlém-Tel Aviv-Jeruzalém. Ve jménu Božím vítali hlavu katolické církve muslimové, křesťané i židé. A František, který se na Blízký východ vydal spolu s rabínem Abrahamem Skorkou a profesorem islámských studií Omarem Abboudem, zamířil nejen do baziliky Narození Páně postavené nad domnělým rodištěm Ježíše Krista v Betlémě, ale také do mešity Skalní dóm na Chrámové hoře a pak i Zdi nářků.

Papež František u Zdi nářků
Zdroj: Andrew Medichini/ČTK

Zatímco televizní stanice z celého světa vysílaly záběry z Františkovy cesty, na sociálních sítích rostl počet diskutujících, kteří papeže vychvalovali až do nebes, stejně přibývalo výzev k náboženské toleranci lidí s odlišným vyznáním, nejvíce jich ale bylo celkem pochopitelně od křesťanů - od Ugandy až po Sýrii a zvláště pak z oblasti Blízkého a Středního východu, kde jsou křesťané častými terči útoků. Jen z Iráku jich od roku 2003 uteklo půl milionu.

Sám František pak při setkání s Velkým muftím Muhammadem Husejnem, se kterým se mimochodem setkal už předchozí papež Benedikt XVI. v roce 2009, vyzval k respektu mezi křesťany, muslimy a židy. Všichni se totiž identifikují s prorokem Abrahámem. František v této souvislosti doslova řekl „ať nikdo nepoužívá násilí ve jménu Božím“.

Papež František v Jeruzalémě
Zdroj: Andrew Medichini/ČTK/AP

V této souvislosti si vzpomínám na nedávný rozhovor s Idrizem Bilallim, imámem z kosovského Podujeva. Ten totiž při páteční bohoslužbě vždy kritizuje islamisty a sebevražedné atentátníky, kteří podle něho nemají s islámem nic společného, přestože se vždy odpálí s výkřikem „Alláhu akbar, Bůh je veliký“.

Jak mi Idriz Bilalli řekl, „islámský radikalismus nemá nic společného s islámem. To je to nejhorší, co může pro naši víru být, co jí škodí. A bohužel jsou tito extremisté nejen v Sýrii nebo na Blízkém východě, ale operují po celém světě. A ve dne v noci dělají vše pro to, aby zašpinili pravý islám“. Bilalli se prý ani nediví, že pak celý svět hledí na muslimy jako na teroristy a všechny hází do jednoho pytle. Za potřebnou tak považuje nejen osvětu mezi muslimy, ale i spolupráci se zástupci ostatních náboženství. A konkrétně papeže Františka si váží a uznává ho. Škoda jen, že takových otevřeně vystupujících imámů není většina.

Papež František
Zdroj: ČTK/AP/Riccardo da Luca

Syrská tragédie
Ve chvíli, kdy si na letišti v jordánském Ammánu pohrával vítr s částmi papežovy bílé kleriky, pokračovaly v sousední Sýrii těžké boje. Papež František proto vyzval k míru v Sýrii, kde si konflikt vyžádal od roku 2011 už přes 160 tisíc životů. Zem před boji už opustilo 2,7 milionu uprchlíků, z toho asi 450 tisíc křesťanů. A mnoho z nich našlo útočiště právě v Jordánsku, za což František jordánskému králi Abdalláhovi II. poděkoval.

Velkým problémem v Sýrii jsou však v posledních měsících aktivity stovek džihádistických skupin, které neusilují ani tak o sesazení prezidenta Asada, ale hlavně o ustavení islámského státu v režii radikálů. František se v nedávné minulosti několikrát vyslovil pro mírové řešení války v Sýrii, kde papež našel spřízněnou duši v osobě velkého muftího Ahmada Badr Al-Din Hassouna.

Velký muftí, který se letos na jaře spolu s kardinálem Sandrim a izraelskou spisovatelkou Manuelou Dviri stal laureátem mírové ceny nadace Ducci, mimochodem udělené na římském Kapitolu, také zve papeže k návštěvě Sýrie. Dobře si pamatuje, jak František, v době, kdy Západ uvažoval, že vstoupí do války ve prospěch syrské opozice, vyzval k celosvětovému dni půstu. Je jasné, že v tuto chvíli je jeho cesta do Sýrie nereálná, ale určitým příslibem je alespoň návrat sochy Panny Marie do syrské Malúly.

Islámští extrémisté z Fronty al-Nusrá vtrhli loni na podzim do Malúly, jednoho z nejposvátnějších míst křesťanů, kde se dodnes mluví jazykem z dob Ježíše Krista, a tři ze sedmi kostelů vypálili. Obyvatele obce, kteří neuprchli, nutili ke konverzi k islámu a tři civilisty zavraždili. V dubnu ale vesnici dobyla syrská armáda zpět a stejně tak se vracejí i její obyvatelé, kteří se opět mohou modlit i k Panně Marii. Poničená socha byla opravena a opět stojí v klášteře sv. Sergie a sv. Bakcha.

Pero
„Doufám, že tímto perem podepíši mírovou dohodu s Izraelem,“ řekl palestinský prezident Mahmúd Abbás v říjnu 2013, když skončila jeho audience u papeže Františka ve Vatikánu. Mluvil o peru, které znázorňovalo sloup z Berniniho baldachýnu nad oltářem konfese ve Vatikánské bazilice. O sedm měsíců později se papež František pod širým nebem ve Svaté zemi obrátil směrem právě k Abbásovi, kterého spolu s izraelským prezidentem Šimonem Peresem vyzval ke společné modlitbě ve Vatikánu. A oba pozvání na příští měsíc přijali.

Papež František s Mahmúdem Abbásem
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Nasser Nasser

Celá Františkova cesta do kolébky křesťanství je tak vskutku poseta symboly i symbolickými gesty. Modlitbou v Betánii v Zajordánsku, na místě Ježíšova křtu počínaje, přes zastavení u zdi oddělující západní břeh Jordánu od Izraele, odsouzením útoku v židovském muzeu v Bruselu či návštěvou Herzlova vrchu i památníku obětí holocaustu Jad vašem a konče společnou modlitbou v Bazilice Božího hrobu, kde se jinak všechny tři křesťanské komunity (řecko-pravoslavná, apoštolská arménská a Kustódie Svaté země) modlí vždy odděleně.

Papež František v památníku Jad vašem
Zdroj: Dan Balilty/ČTK/AP

Stejně můžeme vnímat papežovy přelety mezi Ammánem, Betlémem a Tel Avivem, což zejména Palestinci vnímají jako uznání jejich státu. Za neméně důležité je však třeba považovat setkání s ekumenickým patriarchou, podobně, jako tomu bylo přesně před padesáti lety. Tehdy se papež Pavel VI. sešel s patriarchou Athenagorou, což mělo zásadní význam pro ukončení rozkolu mezi východní a západní církví.

Pravda, papež František je jezuita, tedy pragmatik, to ale nijak nesnižuje jeho dosavadní působení v čele katolické církve. Některá média ho označují za „duchovní popovou star“. Na Blízkém východě, kde ve třech dnech navštívil tři země a sešel se s představiteli tří náboženství, ale papež působil jako posel míru. Navíc zcela svobodně, bez opancéřovaného vozidla, se pohyboval v otevřeném autě. Jak napsal jeden z věřících na Facebooku, vydal se do rukou Božích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...