Víte, kolik práce je třeba za jediným titulkem o teroristickém útoku, který si vygooglujete nebo si ho přečtete na Facebooku? ptá se zpravodaj agentury AFP. Jeho komentář v týdnu zveřejnila velká část tuzemských médií. Čeští i zahraniční novináři totiž bojují za společnou věc – daň z odkazu. Požadavek je jednoduchý: „Když sdílíte náš článek, zaplaťte.“ Obdobnou novelu autorského zákona chystá i Evropská unie. Před několika dny se o ní jednalo v Bruselu. Jak by směrnice v praxi vypadala? Kolik by se platilo za titulek nebo článek? A kdo by vůbec cenu určoval? Tématu se věnuje nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.
„Představte si investigativní novinářskou práci, která je za titulkem Tři desítky mrtvých po sebevražedném útoku v šíitské čtvrti v Bagdádu. Aby novinář napsal tenhle jednoduchý řádek, musel zavolat na policii, aby zjistil, o jaký útok šlo, zavolat do nemocnic, aby zjistil, kolik lidí zahynulo, navštívit místo činu, aby je dokázal popsat, a udělat rozhovory se svědky. Příležitostně může i riskovat život, protože se místo činu občas stane místem následného útoku. K tomu nedávno došlo v Kábulu, kde přišlo o život devět novinářů a fotografů včetně Shaha Maraie z AFP,“ píše v komentáři dlouholetý zpravodaj agentury AFP na Blízkém východě Sammy Ketz.
Tolik úsilí se skrývá za jedním jediným titulkem. Čtenáři se ale často spokojí právě jen s ním nebo s pár dalšími větami a samotný článek už nikdy neotevřou. Média tak přicházejí o čtenost a nemají ze své práce žádný zisk. Podle Ketze by proto i ty sebemenší úryvky měly být zpoplatněné. Když se tak nestane, předvídá katastrofické dopady.
Pokud bude dál pokračovat takovéto „rabování obsahu“, dojdou podle něj redakcím peníze, začne se propouštět, zavřou se pobočky v Afghánistánu, Iráku, Íránu nebo třeba v Severní Koreji. „Co pak bude zdrojem informací? Státní média? Dezinformační kampaně, které vedou autoritářské režimy?“ ptá se. Odpověď se nabízí – reportérskou práci převezmou trollí farmy a světem se budou šířit jen lži a propaganda.
Internetoví obři se brání
Informační apokalypse chce zabránit i Evropská unie. V červnu proto schválil výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu novou směrnici. Podle ní by vydavatelské domy měly mít nárok na poplatky od vyhledávačů, jako je Google nebo Seznam.
Za co přesně by podle novely autorského zákona měly platit? Právě za ukázky textů. Kdyby se technologickým firmám nepodařilo s médii domluvit na nějaké formě licence, se zobrazováním ukázek by měly utrum. Kromě vyhledávačů by se změna měla dotknout i sociálních sítí. Tam totiž uživatelé články sdílejí
V Bruselu se o směrnici znovu jednalo tento týden, zatím bez konečného výsledku. Technologičtí giganti se brání a požadují nejrůznější výjimky. Stejně tak ale i vydavatelé. Další a pravděpodobně poslední jednání by tak mělo proběhnout třetí týden v lednu. Pokud by se ani tentokrát novela o autorských právech nestihla schválit, hrozí, že spadne pod stůl. Na jaře totiž budou nové volby do Evropského parlamentu.
Kromě řady podporovatelů si ale směrnice získala i mnoho kritiků. Přes 200 akademiků ze všech unijních zemí odsoudilo v otevřeném dopise právě její článek týkající se on-line zpravodajství. Vidí ho naopak jako hrozbu pro svobodu a demokracii.
Co na to čeští novináři a akademici? Ketzův komentář šířila tuzemská média ve velkém. Zveřejnily ho listy jako MF Dnes nebo E15. Na internetu také Deník, Novinky, Echo24, iHNed nebo Blesk. Ohrožují vyhledávače i jejich existenci? Stojí za novelou nebo nabízejí i jiná řešení? A přistoupily by vůbec na něco takového největší digitální společnosti? Víc v nedělním Newsroomu od 22:00 na ČT24.
