11 let zaměstnával Twitter mozky svých přispěvatelů a pisatelů, kteří se snažili svá sdělení směstnat do prostoru menšího, než má esemeska. Tomu je teď konec. Uživatelé se nově mohou rozepsat do dvojnásobku znaků. Novinka se setkala se smíšenými reakcemi, a Twitter tím přišel o jednu ze svých ikonických charakteristik.
- Na začátku Twitteru stála služba TWTTR. Doména Twitter.com byla tenkrát už zabraná, a zakladatelé služby ji koupili až o několik měsíců později. Vývojáři původně přes službu chtěli posílat krátké číselné kódy.
- Práce na projektu začaly 21. března 2006, kdy Dorsey publikoval první zprávu: „Jen si nastavuju twttr“. První prototyp sloužil jako
interní služba pro zaměstnance společnosti Odeo. Byl postaven na posílání a přijímání SMS zpráv – odtud délka 140 znaků. Zvrat nastal v roce 2007. Na konferenci South by Southwest Interactive byly umístěny dvě 60palcové plazmové obrazovky v konferenčních chodbách, které streamovaly návštěvníkům výhradně zprávy z Twitteru. - Společnost zaznamenala rychlý růst. V roce 2007 to bylo 400 tisíc tweetů. V roce 2008 to bylo 100 milionů tweetů za čtvrt roku. V lednu 2009 se Twitter stal třetí najvíce používanou sociální sítí.
Když se v roce 2006 sociální síť Twitter zrodila, byla navržena tak, aby jí šlo využívat prostřednictvím služeb textových zpráv bezdrátových operátorů – esemesek. Ty byly a stále jsou omezeny na 160 znaků. Původně šlo o čistě technické omezení. Twitter byl a je službou, která se silně spoléhala na zasílání zpráv z mobilních telefonů.
Zejména ze začátku měla síť obrovskou výhodu v přístupnosti z mobilů. Také se mu často přezdívalo „SMS internetu“. Tvůrci Twitteru tehdy vyhradili 20 znaků pro uživatelské jméno a 140 znaků pro samotný příspěvek – tehdy ještě ani ne známý pod názvem „tweet“.
„Twitter je skvělý tak jak je. Nemusíme ho dělat skvělý znovu“
Limit 140 znaků se ale brzy stal ikonickou charakteristikou celé sítě. Po více než deset let bylo „přešvihnutí“ daného limitu a následné, i několikanásobné přepisování zpráv, tak, aby se do limitu vešly, každodenní skutečností života každého uživatele.
Bystření mozkových závitů u pilování vhodných výrazů a formulování chytlavých a vtipných glos navíc bavilo velkou část z více než 330 milionů aktivních uživatelů.
Kritici Twitter vyzývali, aby zvýšil počet znaků pro jednolivé zprávy již v roce 2011. Bývalý generální ředitel společnosti, Dick Costolo, se ke změnám neměl. Jack Dorsey, který pomohl založit Twitter, převzal firmu později v roce 2015. A změnám na síti byl nakloněn podstatně víc.
Prodlužovat se mělo už dříve, nikdy na to ale nedošlo
Začátkem roku 2016 koketoval s myšlenkou přidat do textových příspěvků 10 tisíc znaků. Přibližně od zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem dostali uživatelé další novinku – možnost řetězit své příspěvky do celých „vláken“. Do limitu znaků se navíc po čase přestaly počítat také přikládané obrázky nebo videa.
Z pohledu Twitteru se ale omezování sítě na stručnou platformu ukázalo jako problém. Když lidé nemohou vymyslet, jak své myšlenky „nacpat“ do 140 znaků, zprávu raději nezvěřejní. Což je pro platformu, která bojuje se stagnující uživatelskou základnou, jednoduše špatné.
„Nechtěli jsme 280 znaků. Stačilo by nám tlačítko ,upravit‘“
Twitter tedy sáhl k diskutabilnímu kroku – uživatelům dal větší prostor. Nejprve zprávy s rozšířeným limitem 280 znaků testovala malá skupina uživatelů, od 7. listopadu si větší prostor užijí téměr všichni uživatelé. Mnoho z nich ovšem novinku nepřivítalo zrovna s nadšením.
Na blogu společnosti se ke změně vyjádřila manažerka Twitteru Aliza Rosen. „My – a i mnozí z vás – jsme se obávali, že se timeliny mohou naplnit 280znakovými tweety a lidé s novým limitem budou vždy používat celý prostor, který mají k dispozici. Ale to se nestalo. Pouze 5 procent odeslaných tweetů bylo delších než 140 znaků a pouze 2 procenta přesáhla 190 znaků.“
Nový limit se ovšem nevztahuje na tweety napsané v čínštině, japonštině a korejštině. Twitter to komentoval tím, že východoasijské jazyky jsou kompaktnější, což znamená, že samy o sobě obsáhnou téměř dvojnásobné množství informací v rámci jednoho znaku.
