Desítky mrtvých v Americe nebo tisíce v Asii. Pozornost médií je nevyvážená, ukazuje studie

Zatímco zprávy o americké bouři Harvey plní zpravodajské weby, o ničivých záplavách v jižní Asii se téměř nepíše. Bouře zatím připravila o život 23 lidí, obětí monzunových záplav je oproti tomu více než 1500. Porovnání potvrzuje závěry americké studie, že při výběru témat hraje roli nejen celková dramatičnost události, ale také geografická vzdálenost postižených míst.

Zaplavené ulice v pákistánském Karáčí (31.8.2017)
Zdroj: Reuters

Média přednostně informují o přírodních katastrofách, které jsou vizuálně zajímavější a přitáhnou diváky. Důležitost či dlouhodobý dopad událostí jde stranou, ukazuje americký výzkum. Počet mrtvých, typ neštěstí, celková dramatičnost situace nebo vzdálenost od místa katastrofy jsou pak rozhodujícími faktory pro výběr zpráv. Nejatraktivnějšími tématy jsou například hurikány, lesní požáry nebo zemětřesení.

Ve své studii vědci Thomas Eisensee a David Strömberg porovnali více než pět tisíc přírodních katastrof a 700 tisíc zpráv z hlavních amerických médií. Atraktivnějšími tématy jsou podle nich neštěstí, která jsou vizuálně zajímavější a dokážou cílové publikum nalákat na strhující titulky. A celková sledovanost a čtenost je pak pro ně rozhodující. Z tohoto hlediska jsou vděčnými motivy nárazové události, jako jsou zemětřesení, hurikány, vulkanická činnost nebo lesní požáry.

Pokrytí katastrof v hlavních amerických médiích v letech 1968-2002 v procentech (zleva: epidemie, nedostatek jídla, sucho, studená vlna, sesuv půdy, záplavy, požár, bouře, sopečná činnost, zemětřesení)

Zdroj: Thomas Eisensee and David Strömberg: News Droughts, News Floods, and U.S. Disaster Relief
Autor: Our World In Data

Právě kvůli tomuto selektivnímu výběru jsou ale opomíjeny přírodní katastrofy, které si často vyžádají několikanásobné množství obětí a mají dlouhodobý dopad na společnost. Například kvůli nedostatku jídla ročně zemřou miliony lidí. Přesto média pokrývají pouze tři procenta zaznamenaných událostí, zatímco více než 30 procent případů zemětřesení nebo vulkanické činnosti se stane mediální „senzací“.

Pokud zemře jeden člověk při výbuchu sopky, je šance na pokrytí americkými médii stejná, jako kdyby zemřelo téměř 40 tisíc lidí v důsledku nedostatku jídla, ukazuje studie. Stejnou pravděpodobnost má pak 12 obětí požáru, 1696 obětí epidemie nebo 3150 zemřelých v důsledku studené vlny.

Čím je katastrofa dál, tím horší následky musí mít, aby získala pozornost médií

Autoři poukazují na to, že předpojatost vůči určitému typu katastrof je nejen neférová a zavádějící, ale může také negativně ovlivnit rozdělení pomoci. Nevýrazným, postupně narůstajícím problémům se tak nemusí dostat příslušná pozornost, ačkoliv je u těchto případů dostatek prostoru pro preventivní opatření. U nenadálých událostí je tento prostor minimální.

Ačkoliv byly výsledky studie publikovány v roce 2007, její závěry jsou podle odborníků platné i dnes. Výběr témat stále podléhá stejným principům. Co se od té doby změnilo, je využívání tiskových agentur. Ty mají podle mediálního odborníka Vlastimila Nečase z Univerzity Karlovy klíčový vliv na nastolování zpravodajské agendy napříč státy a médii. Přispívají tak ke globalizaci zpravodajství. Média z různých zemí přebírají témata od hlavních zpravodajských agentur (například Reuters nebo Associated Press) a ty pak mají moc nezáměrně přeurčit, o čem a jak často se bude ve světě psát.

Další nerovnost, kterou výzkumníci ve studii popsali, spočívá v nevyváženém pokrytí oblastí, kde se katastrofy dějí. Americké zpravodajství podle jejich závěrů informuje o 15 procentech tragédií v Evropě a Jižní a Střední Americe, zatímco v Africe a Pacifiku reflektují méně než pět procent podobných událostí. Při katastrofě v Africe by podle jejich odhadů muselo zemřít 45krát více lidí než v Evropě, aby si vysloužila stejnou mediální pozornost.

Největší nepoměr, co se týká destinací, je tedy mezi Evropou a Amerikou a oproti tomu stojící Asií a Afrikou. Výzkumníci ve své práci vysvětlují, že záplavy, nedostatky jídla či extrémní sucha jsou pro Afriku, případně Asii, mnohem častější než pro Evropu nebo Ameriku, a proto je média opomíjejí. Kromě toho hraje v selekci roli také vzdálenost postižených míst. Čím dál se katastrofa odehrává, tím horší následky musí mít, aby získala dostatečnou pozornost a přitáhla zájem jak médií, tak čtenářů.

Nezáleží ale pouze na blízkosti geografické, ale také kulturní. Podle Vlastimila Nečase dávají česká média přednost informování o amerických záplavách právě kvůli tomu, že je nám Amerika kulturně a ekonomicky bližší a máme s ní navázané užší vztahy. Dalším faktorem by podle něj mohla být dostupnost obrazových materiálů.

O místo ve zprávách se ale nepřou pouze přírodní katastrofy mezi sebou. Výzkumníci uvádí také porovnání s intenzivně sledovanými událostmi, jako jsou třeba olympijské hry. Při konání olympiády musí mít podle studie přírodní katastrofa třikrát více obětí než v obvyklý den, aby stála ve zprávách za zmínku. Na média je totiž vyvíjen zvýšený tlak, co se týká výběru témat, pro která je ve zpravodajské relaci prostor.

Zdroje: