Drony nad námi. Využívá je film, sport i zpravodajství

Praha – Bezpilotní letadla neboli drony se uplatňují čím dál víc. Jejich doménou už není jen armáda, menší modely využívají filmaři či zpravodajci - včetně České televize. A v budoucnosti by mohly třeba i doručovat poštu.

Bezpilotní letouny (někdy UAV z anglického Unmanned Aerial Vehicle) se poprvé objevily ve vojenském prostředí. Řada jich byla vyrobena během první světové války. Létají bez posádky a mohou být řízeny na dálku, nebo naprogramovány.

Do civilního života se dostaly mnohem později, když je začali využívat filmaři či zpravodajci pro natáčení a focení. Své místo mají také v průmyslu nebo zemědělství, kde je možné třeba zkontrolovat pohnojení pole. Použití dronu s kamerou namísto vrtulníku totiž přináší řadu výhod – je možné se dostat do těsné blízkosti sledovaného/natáčeného objektu, kamera dokáže stále sledovat cíl bez ohledu na pohybu dronu, a když by došlo k nehodě, následky by nebyly tak tragické jako při pádu vrtulníku. Podle pilota (bezpilotního letounu) Petra Lněničky se ani přesně neví, odkud název dron pochází. „Z toho je vidět, jak mladý obor to je,“ konstatuje s tím, že jako zdroj tipuje Hvězdné války.

Česká televize využívá drony pro zpravodajské účely pravidelně. „Získáme díky tomu naprosto unikátní záběry, navíc v lepší kvalitě než z vrtulníku – drony mají stabilizátory,“ popsal vedoucí domácí redakce Lukáš Dolanský. Naposledy se diváci mohli pokochat záběry z otevření Olympijského parku na pražské Letné, v minulosti se drony použily při povodních, výbuchu plynu v Divadelní ulici nebo při rekonstrukci D1. Dalším příkladem využití této technologie jsou třeba demonstrace.

Drony váží jen pár kilogramů a jsou různě velké, s různým počtem vrtulí. V případě využití kamery jsou většinou potřeba dva lidé – jeden ovládá dron, druhý má na starosti kameru. „Menší jsou snadněji ovladatelné, větší vyžadují lepší pilotáž a ovládání ve dvou lidech – ale samozřejmě díky větším a lepším kamerám poskytnou lepší záběry,“ vysvětluje Lněnička.

Drony pro komerční využití je nutné registrovat

Malé letadýlko určené jen pro zábavu není třeba nijak registrovat, pokud chcete ale létat komerčně, tzn. pořízené záběry či fotografie prodávat, je nutné se zaregistrovat u Úřadu pro civilní letectví. Musí se také dodržovat řada pravidel – například mít zaplacenou pojistku, úřad chce také vidět, jak umíte stroj ovládat, a prohlídkou projde i samotný dron. „Je to přísně regulované,“ uvedl Lněnička. Pro zájemce pořádá kurzy ovládaní dronů. Pilotáž je jednoduchá, pomáhá totiž zabudovaný autopilot, a tak stačí půldenní či jednodenní školení.

Největší internetový prodejce Amazon nedávno oznámil, že zkouší doručovat zásilky právě pomocí dronů. Podobný plán mají i Spojené arabské emiráty, známé svou oblibou nejmodernějších technologií. Technologicky už to možné je, problém je ale se zákony - pro automatické bezpilotní letouny pro civilní účely by se měl otevřít vzdušný prostor nad Spojenými státy v roce 2015. V Evropě to bude o rok později. Drony budou muset být vybaveny tzv. odpovídačem, aby byly je vidělo řízení letového provozu - a mohlo zabránit případným střetům s běžnými stroji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 16. dubna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 16. dubna 2026.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 16. dubna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 22 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
15. 4. 2026

SOUHRN: Zásadní události středy 15. dubna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 15. dubna 2026.
15. 4. 2026

Nerudová se kvůli změnám ve financování ČT a ČRo obrátila na Evropskou komisi

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se kvůli návrhu na změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) písemně obrátila na Evropskou komisi. Má podezření na porušení unijního práva, řekla europoslankyně v ČT. České republice můžou podle ní hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Vládní návrh financovat veřejnoprávní média místo poplatků ze státního rozpočtu v úterý představili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Zrušením poplatků kabinet plní program, namítl premiér Andrej Babiš (ANO). Plánované obstrukce nechápe.
15. 4. 2026Aktualizováno15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

TV Barrandov ukončila reorganizaci a míří do konkurzu

Společnost Barrandov televizní studio (BTS), která provozuje Televizi Barrandov, zamíří v tomto týdnu do konkurzu. Nepodařilo se jí uskutečnit reorganizaci, kterou jí soud povolil v létě 2024. Důvodem je propad reklamního trhu i růst cen energií, řekl vlastník televize Jan Čermák. BTS měla před zahájením reorganizace dluhy v objemu zhruba jedné miliardy korun, které měly být řešeny právě reorganizací.
15. 4. 2026Aktualizováno15. 4. 2026
Načítání...