Praha – Bezpilotní letadla neboli drony se uplatňují čím dál víc. Jejich doménou už není jen armáda, menší modely využívají filmaři či zpravodajci - včetně České televize. A v budoucnosti by mohly třeba i doručovat poštu.
Bezpilotní letouny (někdy UAV z anglického Unmanned Aerial Vehicle) se poprvé objevily ve vojenském prostředí. Řada jich byla vyrobena během první světové války. Létají bez posádky a mohou být řízeny na dálku, nebo naprogramovány.
Do civilního života se dostaly mnohem později, když je začali využívat filmaři či zpravodajci pro natáčení a focení. Své místo mají také v průmyslu nebo zemědělství, kde je možné třeba zkontrolovat pohnojení pole. Použití dronu s kamerou namísto vrtulníku totiž přináší řadu výhod – je možné se dostat do těsné blízkosti sledovaného/natáčeného objektu, kamera dokáže stále sledovat cíl bez ohledu na pohybu dronu, a když by došlo k nehodě, následky by nebyly tak tragické jako při pádu vrtulníku. Podle pilota (bezpilotního letounu) Petra Lněničky se ani přesně neví, odkud název dron pochází. „Z toho je vidět, jak mladý obor to je,“ konstatuje s tím, že jako zdroj tipuje Hvězdné války.
Česká televize využívá drony pro zpravodajské účely pravidelně. „Získáme díky tomu naprosto unikátní záběry, navíc v lepší kvalitě než z vrtulníku – drony mají stabilizátory,“ popsal vedoucí domácí redakce Lukáš Dolanský. Naposledy se diváci mohli pokochat záběry z otevření Olympijského parku na pražské Letné, v minulosti se drony použily při povodních, výbuchu plynu v Divadelní ulici nebo při rekonstrukci D1. Dalším příkladem využití této technologie jsou třeba demonstrace.
Drony váží jen pár kilogramů a jsou různě velké, s různým počtem vrtulí. V případě využití kamery jsou většinou potřeba dva lidé – jeden ovládá dron, druhý má na starosti kameru. „Menší jsou snadněji ovladatelné, větší vyžadují lepší pilotáž a ovládání ve dvou lidech – ale samozřejmě díky větším a lepším kamerám poskytnou lepší záběry,“ vysvětluje Lněnička.
Drony pro komerční využití je nutné registrovat
Malé letadýlko určené jen pro zábavu není třeba nijak registrovat, pokud chcete ale létat komerčně, tzn. pořízené záběry či fotografie prodávat, je nutné se zaregistrovat u Úřadu pro civilní letectví. Musí se také dodržovat řada pravidel – například mít zaplacenou pojistku, úřad chce také vidět, jak umíte stroj ovládat, a prohlídkou projde i samotný dron. „Je to přísně regulované,“ uvedl Lněnička. Pro zájemce pořádá kurzy ovládaní dronů. Pilotáž je jednoduchá, pomáhá totiž zabudovaný autopilot, a tak stačí půldenní či jednodenní školení.
Největší internetový prodejce Amazon nedávno oznámil, že zkouší doručovat zásilky právě pomocí dronů. Podobný plán mají i Spojené arabské emiráty, známé svou oblibou nejmodernějších technologií. Technologicky už to možné je, problém je ale se zákony - pro automatické bezpilotní letouny pro civilní účely by se měl otevřít vzdušný prostor nad Spojenými státy v roce 2015. V Evropě to bude o rok později. Drony budou muset být vybaveny tzv. odpovídačem, aby byly je vidělo řízení letového provozu - a mohlo zabránit případným střetům s běžnými stroji.
