Jak to bylo s atentátem na Kennedyho, ví díky filmu Costner, Magneto i Červený trpaslík

Nahrávám video
Atentát na Kennedyho inspiroval filmaře
Zdroj: ČT24

Před šedesáti lety, 22. listopadu 1963, byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Nejasné okolnosti atentátu se staly vděčným tématem nejen pro novináře a autory konspiračních teorií, ale dodnes probíraný okamžik amerických dějin rekonstruovali i domýšleli také filmaři.

Vůbec první hraný film, který k tématu vznikl už rok po atentátu, se zaměřil na proces s Kennedyho atentátníkem. Snímek Soud s Leem Harveym Oswaldem je vystavěn jako soudní drama, ve Spojených státech oblíbený filmový žánr, a spekuluje, jak by proces vypadal.

Ve skutečnosti si Oswald, jehož za pachatele označil oficiální závěr vyšetřovatelů, žádný rozsudek nikdy nevyslechl. Jen pár dní po svém zadržení se sám stal obětí, když ho z nikdy přesně nevysvětlených pohnutek zastřelil majitel dallaského nočního klubu Jack Leon Ruby.

JFK podle Olivera Stonea

K nejznámějším filmovým zpracováním samotného atentátu patří dvěma Oscary ověnčené drama JFK Olivera Stonea. S odstupem (snímek vznikl na začátku devadesátých let) se zaměřil na vyšetřování podezřelých okolností Kennedyho smrti.

Kevin Costner ztvárnil newyorského státního zástupce Jima Garrisona, který odmítá oficiální verzi, podle níž byl atentát aktem jedince. Leea Harveyho Oswalda (zahraného Garym Oldmanem) považuje za pouze nastrčenou figurku možného spiknutí.

Stone se k filmové rekonstrukci atentátu vrátil ještě o tři dekády později dokumentem JFK návrat: Za zrcadlem. Probírá v něm nově zveřejněné dokumenty a získané záznamy výslechů o tehdejších událostech s experty a historiky.

Například podle recenze The Guardian dokument nabízí sice spoustu spekulací, ale málo konkrétních odpovědí. „Lze toto udělat s jakoukoliv historickou událostí? Mohli byste s dostatečným časovým odstupem zpochybnit obvinění Gavrila Principa v Sarajevu v roce 1914?“ pokládá recenzent řečnickou otázku.

Konspirace a cestování časem

I bez ní atentát na Kennedyho provází od začátku řada konspirací, zahrnujících podezření na zapojení CIA, zájmy mafie nebo komplot zbrojního průmyslu a ministerstva obrany kvůli obavám, že se prezident přestane angažovat ve Vietnamu. Filmaři si některé spiklenecké teorie dokonce sami vymýšleli.

Třeba v komiksové sérii X-Men za prezidentovu vraždu pykal ve vězení superpadouch Magneto. Podle smyšlené teorie byl přítomen v Dallasu, když městem projížděl John F. Kennedy v otevřeném automobilu, a použil své schopnosti k tomu, aby změnil trajektorii letící kulky. Ve skutečnosti se střele snažil ale zabránit, aby zasáhla prezidenta, o němž se dozvěděl, že je také mutant.

Několik filmových a televizních postav se vracelo v čase do doby atentátu. Od středoškolského učitele v seriálu Dallas 63 podle románu Stephena Kinga po posádku vesmírné lodi Červený trpaslík ze stejnojmenného britského sci-fi sitcomu.

Z filmu Jackie
Zdroj: Aerofilms

Jackie bez Kennedyho

Spojené státy přišly v listopadu 1963 o prezidenta, Jackie Kennedyová především o svého manžela. Právě vyhrocené dny, které prožívala bezprostředně po atentátu, sleduje snímek Jackie. V roce 2016 ho natočil chilský filmař Pablo Larraín. Vystihnout se pokusil tlak, kdy se vdova musí vyrovnávat s osobní ztrátou a zároveň dostát veřejné roli první dámy.

„Jaké pro ni asi byly ty tři následující dny, když ji ochromil smutek, její děti byly otřesené a upíraly se na ni oči celého světa? Jackie byla nekorunovanou královnou, která přišla o trůn i o manžela. Stylová, atraktivní, sofistikovaná. Byla jednou z nejfotografovanějších a nejsledovanějších žen dvacátého století, a přesto o jejím osobním životě víme velmi málo. Přísně si střežila soukromí, byla tajemná. Je asi nejméně známou ženou moderní doby. Líbí se mi představa, že o ní některé věci nikdy nebudeme vědět s jistotou,“ uvedl o Jackie Kennedyové Larraín.

Také představitelka titulní role Natalie Portmanová na filmu vítala, že vdovu po Kennedym ukazuje spíše z lidské stránky než jako ikonu. Ztvárnění postavy Jackie jí vynesla nominaci na Oscara. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 13 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 15 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...