Jak to bylo s atentátem na Kennedyho, ví díky filmu Costner, Magneto i Červený trpaslík

Nahrávám video
Atentát na Kennedyho inspiroval filmaře
Zdroj: ČT24

Před šedesáti lety, 22. listopadu 1963, byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Nejasné okolnosti atentátu se staly vděčným tématem nejen pro novináře a autory konspiračních teorií, ale dodnes probíraný okamžik amerických dějin rekonstruovali i domýšleli také filmaři.

Vůbec první hraný film, který k tématu vznikl už rok po atentátu, se zaměřil na proces s Kennedyho atentátníkem. Snímek Soud s Leem Harveym Oswaldem je vystavěn jako soudní drama, ve Spojených státech oblíbený filmový žánr, a spekuluje, jak by proces vypadal.

Ve skutečnosti si Oswald, jehož za pachatele označil oficiální závěr vyšetřovatelů, žádný rozsudek nikdy nevyslechl. Jen pár dní po svém zadržení se sám stal obětí, když ho z nikdy přesně nevysvětlených pohnutek zastřelil majitel dallaského nočního klubu Jack Leon Ruby.

JFK podle Olivera Stonea

K nejznámějším filmovým zpracováním samotného atentátu patří dvěma Oscary ověnčené drama JFK Olivera Stonea. S odstupem (snímek vznikl na začátku devadesátých let) se zaměřil na vyšetřování podezřelých okolností Kennedyho smrti.

Kevin Costner ztvárnil newyorského státního zástupce Jima Garrisona, který odmítá oficiální verzi, podle níž byl atentát aktem jedince. Leea Harveyho Oswalda (zahraného Garym Oldmanem) považuje za pouze nastrčenou figurku možného spiknutí.

Stone se k filmové rekonstrukci atentátu vrátil ještě o tři dekády později dokumentem JFK návrat: Za zrcadlem. Probírá v něm nově zveřejněné dokumenty a získané záznamy výslechů o tehdejších událostech s experty a historiky.

Například podle recenze The Guardian dokument nabízí sice spoustu spekulací, ale málo konkrétních odpovědí. „Lze toto udělat s jakoukoliv historickou událostí? Mohli byste s dostatečným časovým odstupem zpochybnit obvinění Gavrila Principa v Sarajevu v roce 1914?“ pokládá recenzent řečnickou otázku.

Konspirace a cestování časem

I bez ní atentát na Kennedyho provází od začátku řada konspirací, zahrnujících podezření na zapojení CIA, zájmy mafie nebo komplot zbrojního průmyslu a ministerstva obrany kvůli obavám, že se prezident přestane angažovat ve Vietnamu. Filmaři si některé spiklenecké teorie dokonce sami vymýšleli.

Třeba v komiksové sérii X-Men za prezidentovu vraždu pykal ve vězení superpadouch Magneto. Podle smyšlené teorie byl přítomen v Dallasu, když městem projížděl John F. Kennedy v otevřeném automobilu, a použil své schopnosti k tomu, aby změnil trajektorii letící kulky. Ve skutečnosti se střele snažil ale zabránit, aby zasáhla prezidenta, o němž se dozvěděl, že je také mutant.

Několik filmových a televizních postav se vracelo v čase do doby atentátu. Od středoškolského učitele v seriálu Dallas 63 podle románu Stephena Kinga po posádku vesmírné lodi Červený trpaslík ze stejnojmenného britského sci-fi sitcomu.

Z filmu Jackie
Zdroj: Aerofilms

Jackie bez Kennedyho

Spojené státy přišly v listopadu 1963 o prezidenta, Jackie Kennedyová především o svého manžela. Právě vyhrocené dny, které prožívala bezprostředně po atentátu, sleduje snímek Jackie. V roce 2016 ho natočil chilský filmař Pablo Larraín. Vystihnout se pokusil tlak, kdy se vdova musí vyrovnávat s osobní ztrátou a zároveň dostát veřejné roli první dámy.

„Jaké pro ni asi byly ty tři následující dny, když ji ochromil smutek, její děti byly otřesené a upíraly se na ni oči celého světa? Jackie byla nekorunovanou královnou, která přišla o trůn i o manžela. Stylová, atraktivní, sofistikovaná. Byla jednou z nejfotografovanějších a nejsledovanějších žen dvacátého století, a přesto o jejím osobním životě víme velmi málo. Přísně si střežila soukromí, byla tajemná. Je asi nejméně známou ženou moderní doby. Líbí se mi představa, že o ní některé věci nikdy nebudeme vědět s jistotou,“ uvedl o Jackie Kennedyové Larraín.

Také představitelka titulní role Natalie Portmanová na filmu vítala, že vdovu po Kennedym ukazuje spíše z lidské stránky než jako ikonu. Ztvárnění postavy Jackie jí vynesla nominaci na Oscara. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koprodukční český dokument Pan Nikdo proti Putinovi získal cenu BAFTA

Snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české koprodukci, získal v neděli cenu BAFTA za nejlepší dokumentární film. Je už rovněž v nominacích na Oscara. Nejlepším loňským filmem je podle britských cen akční černá komedie Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko-slovenský dokument je nejlepším na Berlinale, může se ucházet o Oscara

Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki získal na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Hlavní cenu Zlatého medvěda získal film Gelbe Briefe (Žluté dopisy) německého režiséra tureckého původu Ilkera Cataka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Indický umělec Sahej Rahal vypráví pomocí mýtů i obrazovek

Mezi hrou a vyprávěním se pohybuje tvorba indického umělce Saheje Rahala. V pražské Galerii Rudolfinum představují jeho malby, rytiny a sochy, ale i velkoformátové audiovizuální instalace a videohru. Rahal ve své tvorbě mísí dávné mýty, iluze, mluvící tvory i hybridy.
21. 2. 2026

Nejúspěšnější světové hity roku 2025 dostaly poprvé na vrchol K-pop hvězdy

Celosvětově nejúspěšnějším singlem roku 2025 byla skladba APT., kterou společně nahráli Rosé a Bruno Mars. Žebříček sestavila Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Poprvé se na jeho vrcholu ocitla skladba, která není jen v angličtině a je zpívaná hvězdou K-popu.
20. 2. 2026

Ceny Muriel ovládl Branko Jelinek díky svému „nejlepšímu příteli“

Slovenský výtvarník Branko Jelinek zvítězil s knihou Oskar Ed – Můj nejlepší přítel ve třech kategoriích komiksových cen Muriel. Ocenění získal za nejlepší kresbu, scénář i komiksovou knihu. Navíc si odnesl cenu České akademie komiksu, kterou získávají autor a vydavatel původního či překladového komiksu.
20. 2. 2026

Drobnou nehodou ukazuje Panahí íránskému režimu, že se uvěznit nenechal

Hlavní hrdina filmu Drobná nehoda chce potrestat svého někdejšího věznitele. Íránský filmař Džafar Panahí ve scénáři i režii zúročil vlastní zkušenosti z vězení, které tohoto „mistra podvratné íránské kinematografie“ nejspíš po návratu opět čeká. Možná s sebou poveze i cenu Oscar. Snímek, který s jistou dávkou ironie popisuje současné poměry v autoritářském Íránu, budou česká kina promítat od 26. února.
20. 2. 2026

VideoOn-line průvodce zve k objevování pražské architektury

Honosné vily, nájemní domy, sochy nebo kapličky. Pražané i návštěvníci metropole mají k dispozici nového on-line průvodce architekturou. Projekt Ústavu dějin umění Akademie věd převádí dlouholetý výzkum do databáze pro veřejnost. Web Umělecké památky je zdarma, v češtině a angličtině a nově také s dětskou sekcí. Projekt zatím pokrývá tři městské části, brzy ale přibydou i další.
19. 2. 2026

Zástupci slovenské kultury varovali, že Česko se může vydat slovenskou cestou

Více než sedm set představitelů slovenské kultury, včetně herců a režisérů, vyjádřilo obavy z příštích kroků českého ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Vyslovili proto podporu tuzemským kolegům v obraně před případnými mocenskými útoky. V otevřeném dopise vyslovili názor, že podobnost současné situace v Česku s tou slovenskou je „nepřehlédnutelná“.
19. 2. 2026
Načítání...