Hudba nesouvisí s barvou pleti, všichni máme stejné noty, říká africká zpěvačka Angelique Kidjová

Angelique Kidjová koncertovala v Česku (zdroj: ČT24)

Africká zpěvačka Angelique Kidjová se vrátila do Česka. Na festivalu Prague Sounds uvedla vlastní verzi alba Remain in Light od amerických rockerů Talking Heads. Držitelka pěti cen Grammy odmítá totiž škatulkovat hudbu i sebe v rámci hudby.

Angelique Kidjová je rodačkou z Beninu. Vychází ze západoafrické tradice a prolíná ji funky, jazzovým a latinskoamerickým stylem i dalšími hudebními inspiracemi. Své kořeny nezapírá, ale ani se jimi nechce nechat svazovat.

„V každé hudbě je tolik odkazů afrického dědictví. Když budete poslouchat, najdete ho tam,“ nabádá. „Afrika je kolébkou lidstva. První lidé pocházejí z Afriky. Homo sapiens pochází z Afriky. Všichni pocházíme z Afriky. Barva pleti není tím, co určuje, kým jsme. K tomu slouží DNA,“ dodává ale.

Nic nevlastníme

Smysl hudby vidí právě v její nedělitelnosti podle hranice, barvy pleti nebo jazyka, jímž interpret mluví. „Pro nás všechny je tu dvanáct not, s kterými pracujeme a které používáme k vyjádření emocí. V tom spatřuji sílu hudby,“ říká.

Byla spoluhráčkou Petera Gabriela, Carlose Santany, Alicie Keys nebo Philipa Glasse. Využívání odkazů africké hudby západními umělci ji neuráží. „Nic nevlastníme, protože v den, kdy odsud odejdeme, odejdeme s ničím,“ vysvětluje své vnímání světa, které vztahuje i na hudbu.

„Hudba je tedy neustálou připomínkou společné vzpomínky, která je v nás zakořeněná. Sama za sebe nechci, aby mě někdo škatulkoval. Celou svou kariéru se odmítám nechat škatulkovat. Jsem lidská bytost, nepohřbívejte mě, dokud jsem naživu. A dokud jsem naživu, mohu si dělat, co chci,“ hlásá.

Hudba je život, ticho nebezpečí

Časopis Time zařadil v roce 2021 Angelique Kidjovou mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. Vyjádřil tím zpěvačce uznání nejen za zprostředkování síly hudby, ale také za její práci vyslankyně dobré vůle UNICEF a bojovnice za práva žen v Africe. Na otázku, jestli hudba může měnit svět, má Kidjová jednoznačnou odpověď: ano.

„Představte si svět bez hudby. Je to nemožné. I když nestojíte v koncertním sále, hudba je všude. Třeba foukání větru. Hudba je ve všem. Život je hluk. Život je pauza a rytmus. Hudba také. Jedna skladba skončí a začne nová. Když hudba skončí, skončíme i my,“ uvedla.

Ticho označuje za zbraň, která každý den zabíjí. Na mysli má ticho ohlašující blízké nebezpečí, třeba smrtící vlnu tsunami. „A stejné je to s námi. Když jsme svědky nespravedlnosti, když jsme svědky zločinu a mlčíme, jen to zhoršujeme. Je třeba vystoupit a mluvit,“ nepochybuje.