Vzniku lyží a jednotlivých stylů lyžování se věnuje nová výstava Ostravského muzea. S počátky lyžníků v Beskydech, jak zní i název instalace, seznamují lyže všeho druhu, saně, historické fotografie i dobové pohlednice. Autoři připomínají také první propagátory lyžování, nechybí třeba trofeje a osobní předměty českých olympioniků. Přejí si, aby výstava v návštěvnících vzbudila nadšení, které se se sportem pojilo.
Počátky lyžování v českých zemích jsou spojeny s hrabětem Janem Harrachem, který nechal na konci 19. století dovézt do krkonošské Jilemnice ski, aby usnadnil lesníkům pohyb po svém panství. Nezůstalo ale jen u využívání lyží jako praktického pomocníka, dřevěná prkénka se záhy prosadila i pro sport a zábavu.
V Beskydech první lyže nedlouho poté předvedly české a německé spolky. „Byli to sportovní nadšenci, kteří jezdili na kole a v zimě začali jezdit na lyžích,“ upřesnila Karin Raszková ze spolku Elegant, který je spoluautorem výstavy.
Průkopník Zdarsky zkrátil lyže a změnil styl
Nadšeným průkopníkem lyžování se stal tělem i duší sportovec Mathias Zdarsky (uváděn též jako Matyáš Ždárský). Pro zimní sporty se nadchnul, když si přečetl v novinách článek o expedici na norských lyžích. Nechal si je přivézt a lyžování se věnoval nejen jako nadšenec, ale snažil se ski i vylepšit.
Zlepšovací návrhy nejen Mathiase Zdarského uvidí návštěvníci i v praxi. Demonstrují je desítky historických lyží opřených o stěnu Ostravského muzea. První lyže měřily skoro tři metry, byly sice výhodné pro dlouhé pláně skandinávských zemí, ale na vysokých kopcích střední Evropy se na nich příliš lyžovat nedalo.
Zdarsky lyže zkrátil více než o metr, přizpůsobil vázání a také jízdu. Je zakladatelem takzvané alpské lilienfeldské školy, která horským terénům vyhovovala lépe než ta norská.
Až stokilometrovou rychlostí
„Když pořádal první závody, dosahoval na lyžích až neuvěřitelné stokilometrové rychlosti,“ upozornila Raszková. Své znalosti předával Zdarsky dál jako instruktor. „Vyškolil kolem dvaceti tisíc lyžníků v celé střední Evropě. Pomohl také vojákům, jak mají detekovat laviny,“ doplnila Raszková.
Technický vývoj lyží mapují na výstavě desítky sněžnic, ski, vázání, hůlek a bot, které používali v začátcích beskydští lyžníci. Pozornost je věnována mimo jiné obnovenému řemeslu výroby takzvaných jasanek, tedy dřevěných lyží. „Dělají se na nich závody i expedice za polární kruh,“ podotýká Razsková. I tyto expedice výstava přibližuje.
V interaktivní části si zájemci mohou vyzkoušet telemarkové lyžování. Na konci 19. století, kdy neexistovalo pevné vázání a lyže na sjezd, se tímto stylem dalo poměrně bezpečně sjíždět i z prudších kopců.
Olympionici Parma a Raška
Muzeum připomíná i dva úspěšné lyžníky: československé reprezentanty ve skocích na lyžích Jiřího Parmu a Jiřího Rašku. Oba dovezli medaili z olympiády, Raška dokonce zlatou. Ta je v Ostravském muzeu také k vidění.
Počátky lyžníků v Beskydech si lze v Ostravském muzeu připomínat do počátku dubna. „Naším cílem je nejen touto výstavou, ale celou činností spolku Elegant vrátit nadšení a přátelství, které bylo ke sportu vázáno. Proto je také celá tato výstava věnována spolkům a organizacím, které se zasloužily o rozvoj zimních sportů v Beskydech,“ uzavírá Karin Raszková.
