Za půlstoletí čeština nevymře, jen se změní jako společnost, ujišťuje lingvistka

Rozhovor s lingvistkou Hanou Dufkovou (zdroj: ČT24)

Na světě je téměř sedm tisíc jazyků. Na 21. únor připadá mezinárodní den, který připomíná důležitost mateřského jazyka pro identitu člověka i kulturní dědictví lidstva. Zejména malým jazykům totiž hrozí zánik. Čeština v ohrožení není, ale samozřejmě se jako každý živý jazyk vyvíjí v závislosti na společnosti, která česky mluví, říká Hana Dufková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace.

Počet slov ve stále užívaném jazyce je těžké určit, v češtině existuje hrubým odhadem kolem 250 tisíc slov. Počet se stále mění, protože některá ubývají, jiná naši slovní zásobu zase obohacují. „Velká část z nich se zakládá na angličtině. Některé anglické výrazy se přizpůsobují češtině, třeba vyhajpovat, nebo zůstávají v původní podobě, jako weird,“ dodává Hana Dufková.

Komunikace se zrychluje

Změnu slovní zásoby vnímáme všichni, méně výrazně už si možná uvědomujeme, že jazyk se mění i s ohledem na měnící se způsoby komunikace. „Potřebujeme reagovat rychle, píšeme si kratší zprávy než dlouhé dopisy,“ podotýká lingvistka. To se odráží i ve školní výuce. Ta by se podle Dufkové měla soustředit na schopnost komunikovat, zacházet s informacemi a také rozeznávat manipulaci.

„V běžné komunikaci nám dělá problém sledovat vhodnost toho, jak mluvíme, umět se například přepnout z formálního do neformálního projevu a naopak,“ míní. Pořád se ale děti učí i pravopis. Podle objemu dotazů v Ústavu pro jazyk český Češi nejvíce tápají při psaní velkých písmen a v interpunkci.

Kontrola pravopisu je jako automatická pračka

Papírovými pravidly pravopisu už přitom listovat nemusí, zejména při psané elektronické komunikaci je dost nástrojů, které chyby opraví nebo na ně upozorní. Hana Dufková takovou pomoc nezatracuje.

„Automatická pračka nám usnadnila práci a podobně je to i se znalostí jazyka, přestože ta je víc v hlavě než v rukou. Máme-li elektronické pomocníky, tak proč je nevyužívat? Děláme to tak ve všech odvětvích,“ říká. Dodává ale, že je třeba umět s takovými nástroji zacházet a nebrat všechny jejich rady jako danou věc.

Umělá inteligence dělá málo chyb

Stále více se také mluví o využití umělé inteligence v komunikaci. I když s její pomocí je možné napsat, i v češtině, poměrně přesvědčivé texty, jisté mezery v užití AI zatím lingvistka vidí. „Nevíme, jestli bude umět sama tvořit například emocionální projevy, a také bude velmi těžko dělat přirozené chyby, které děláme v projevu my, třeba když nedořeknu větu nebo se začnu adaptovat na člověka, s nímž mluvím, a mluvit spíš pro něj,“ míní.

Obavy, jestli češtině například silným vlivem angličtiny hrozí zánik, lingvistka rozptyluje. Český jazyk tu bude i za půlstoletí, ujišťuje.

„Čeština to přežije, bude mít jen jinou podobu, takovou, jakou bude mít společnost. Bude internacionalizovaná, stejně jako společnost. Vzdálenosti jsou kratší díky letadlům a elektronické komunikaci – a taková bude i čeština,“ předpokládá. „Ale jestli nezanikne v delším horizontu, to nikdo nemůže vědět,“ dodala.

  • Byl zaveden z podnětu UNESCO, připomíná se od roku 2000.
  • Myšlenka vzešla z iniciativy Bangladéše na paměť událostí z 21. února 1952, kdy se v někdejším Dominu Pákistán (federativním státu odpovídajícímu dnešní Bangladéši a Pákistánu) konala demonstrace za zrovnoprávnění bengálštiny s urdštinou. Pákistánské ozbrojené síly ale protesty potlačily, zásah se neobešel bez obětí na životech.
  • UNESCO usiluje o zachování kulturních a jazykových odlišností, které podporují toleranci a respekt k ostatním. Kulturní a jazykovou rozmanitost vnímá jako důležitou pro společnost, ale jazyková rozmanitost je stále více ohrožena, protože stále více jazyků zaniká.