Indiana Jones omládne díky umělé inteligenci. Filmaři si s takovými úpravami pohrávají s různou úspěšností

V létě se osmdesátiletý herec Harrison Ford vrátí jako Indiana Jones, jenž se jako pomlácený, ale neohrožený archeolog naposledy ukázal před patnácti lety. V pátém snímku ze série s podtitulem Nástroj osudu se ale objeví i s vizáží, jakou měl ve snímku Dobyvatelé ztracené archy v osmdesátých letech. Trikaři totiž jeho tvář digitálně omladili pomocí nové technologie, v níž jim prý pomohla i umělá inteligence (AI). Takových filmů prý bude přibývat.

Podle režiséra Jamese Mangolda se ve filmu nebude předstírat, že hrdina není tak starý, jak jeho představitel, osmdesátiletý herecký veterán Harrison Ford, jenž se musel znovu pouštět do krkolomných akčních scén s fedorou na hlavě a bičem v ruce. V úvodní sekvenci se ale archeolog ukáže na začátku čtyřicátých let, i když zbytek děje se odehrává na konci let šedesátých. Stále ho však bude přestavovat Ford, ovšem s digitálně omlazenou tváří.

Sám herec se prý k nápadu zpočátku stavěl rezervovaně, výsledek ho ale přesvědčil. V rozhovoru pro list The Hollywood Reporter uvedl, že trikaři využili v postprodukci umělou inteligenci k roztřídění použitého i nepoužitého materiálu s ním samým za posledních čtyřicet let jeho kariéry, aby jeho omlazenou tvář složili z již natočených záběrů ve stejném úhlu a se správným světlem. „Je to bizarní, ale funguje to. Je to opravdu moje tvář,“ sdělil.

„Bude se o tom mluvit kvůli technologii, přesto doufám, že si diváci budou říkat, že se ve filmu použily nějaké čtyřicet let staré záběry, které se teprve teď podařilo najít,“ doplnila pro časopis Empire Kathleen Kennedyová, producentka snímku, jenž se možná poprvé představí už v květnu na festivalu v Cannes. Do českých kin pak dorazí 29. června.

Film vyšel studio Disney podle informací médií na 300 milionů dolarů bez reklamy, tudíž je podle tabulek sedmým nejdražším filmem historie – podle zákulisních informací výrobu komplikovalo třeba i natáčení hned několika potenciálních vyústění nového příběhu. Digitální omlazování herců pomocí AI si ale v blízké budoucnosti vyzkouší i další tvůrci.

Vidět se jako v zrcadle

Jedním z nich je režisér Robert Zemeckis, jenž testoval nové technologie už ve svých filmech jako Forrest Gump či Beowulf. V adaptaci knihy Here se omlazení dočkají herci jako Tom Hanks či Robin Wrightová díky technologii, která prý jejich mladší fotorealistické verze vyrobí v reálném čase. Herci tak tuto svoji podobu budou moci sledovat „jako v zrcadle“ a podle toho upravovat herecký projev.

Samotný základ technologie ale není novinkou. Postprodukčně se omlazovalo s různými výsledky třeba ve filmech jako Tron: Legacy, Podivuhodný případ Benjamina Buttona, Captain Marvel, Blíženec či Irčan.

Vždycky to bylo ale časově a finančně náročné, proto se technologie používala spíše u krátkých flashbacků. U gangsterky Irčan, kde takovým faceliftem prošli herci jako Robert De Niro, Al Pacino a Joe Pesci, to prý vyšlo na vyšší desítky milionů dolarů. Postava De Nira ve filmu „prožila“ šedesát let.

Robert De Niro ve filmu Irčan
Zdroj: Netflix

Někde číhá nebezpečí

Mnozí kritici ani diváci z toho nadšení nebyli, poukazovali na „mrtvé“ oči, nepřirozenou mimiku, celkovou „umělohmotnost“ těl, za nimiž jsou lidé, kteří se už ale jako mladíci nepohybují. V jiných zmíněných případech se tak omlazená tvář vsadila na tělo jiného reálného herce.

Trikaři také musí pracovat s tím, že lidem se ke stáru zvětšují uši a nos, rty se naopak zmenšují. Nejde tedy jen o sofistikovanější vyhlazování vrásek. Aktuální článek The Guardianu však trendu úplně nefandí – mluví o kultuře recyklace a neustálému vracení se ke starým tvářím, kdy nová technologie paradoxně pomáhá ulpívat v minulosti.

Zesilují také hlasy, které v této technologii vidí bezpečnostní hrozbu v podobě stále dokonalejších podvržených deepfake videí, která se tváří jako reálná. V jednom takovém loni například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ukrajinské vojáky, aby se vzdali, jenže šlo o upravený záznam. Tváře celebrit jsou zase vsazovány do falešných pornografických videí. Někteří experti se obávají, že technologie umožní ovlivňovat například politické rozhodování, protože je schopna zesílit účinek dezinformací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
před 5 hhodinami

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
12:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
včeraAktualizovánovčera v 17:44‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
včera v 13:42‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
včera v 10:12‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:32‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.