V létě se osmdesátiletý herec Harrison Ford vrátí jako Indiana Jones, jenž se jako pomlácený, ale neohrožený archeolog naposledy ukázal před patnácti lety. V pátém snímku ze série s podtitulem Nástroj osudu se ale objeví i s vizáží, jakou měl ve snímku Dobyvatelé ztracené archy v osmdesátých letech. Trikaři totiž jeho tvář digitálně omladili pomocí nové technologie, v níž jim prý pomohla i umělá inteligence (AI). Takových filmů prý bude přibývat.
Indiana Jones omládne díky umělé inteligenci. Filmaři si s takovými úpravami pohrávají s různou úspěšností
Podle režiséra Jamese Mangolda se ve filmu nebude předstírat, že hrdina není tak starý, jak jeho představitel, osmdesátiletý herecký veterán Harrison Ford, jenž se musel znovu pouštět do krkolomných akčních scén s fedorou na hlavě a bičem v ruce. V úvodní sekvenci se ale archeolog ukáže na začátku čtyřicátých let, i když zbytek děje se odehrává na konci let šedesátých. Stále ho však bude přestavovat Ford, ovšem s digitálně omlazenou tváří.
Sám herec se prý k nápadu zpočátku stavěl rezervovaně, výsledek ho ale přesvědčil. V rozhovoru pro list The Hollywood Reporter uvedl, že trikaři využili v postprodukci umělou inteligenci k roztřídění použitého i nepoužitého materiálu s ním samým za posledních čtyřicet let jeho kariéry, aby jeho omlazenou tvář složili z již natočených záběrů ve stejném úhlu a se správným světlem. „Je to bizarní, ale funguje to. Je to opravdu moje tvář,“ sdělil.
„Bude se o tom mluvit kvůli technologii, přesto doufám, že si diváci budou říkat, že se ve filmu použily nějaké čtyřicet let staré záběry, které se teprve teď podařilo najít,“ doplnila pro časopis Empire Kathleen Kennedyová, producentka snímku, jenž se možná poprvé představí už v květnu na festivalu v Cannes. Do českých kin pak dorazí 29. června.
Film vyšel studio Disney podle informací médií na 300 milionů dolarů bez reklamy, tudíž je podle tabulek sedmým nejdražším filmem historie – podle zákulisních informací výrobu komplikovalo třeba i natáčení hned několika potenciálních vyústění nového příběhu. Digitální omlazování herců pomocí AI si ale v blízké budoucnosti vyzkouší i další tvůrci.
Vidět se jako v zrcadle
Jedním z nich je režisér Robert Zemeckis, jenž testoval nové technologie už ve svých filmech jako Forrest Gump či Beowulf. V adaptaci knihy Here se omlazení dočkají herci jako Tom Hanks či Robin Wrightová díky technologii, která prý jejich mladší fotorealistické verze vyrobí v reálném čase. Herci tak tuto svoji podobu budou moci sledovat „jako v zrcadle“ a podle toho upravovat herecký projev.
Samotný základ technologie ale není novinkou. Postprodukčně se omlazovalo s různými výsledky třeba ve filmech jako Tron: Legacy, Podivuhodný případ Benjamina Buttona, Captain Marvel, Blíženec či Irčan.
Vždycky to bylo ale časově a finančně náročné, proto se technologie používala spíše u krátkých flashbacků. U gangsterky Irčan, kde takovým faceliftem prošli herci jako Robert De Niro, Al Pacino a Joe Pesci, to prý vyšlo na vyšší desítky milionů dolarů. Postava De Nira ve filmu „prožila“ šedesát let.
Robert De Niro ve filmu Irčan
Někde číhá nebezpečí
Mnozí kritici ani diváci z toho nadšení nebyli, poukazovali na „mrtvé“ oči, nepřirozenou mimiku, celkovou „umělohmotnost“ těl, za nimiž jsou lidé, kteří se už ale jako mladíci nepohybují. V jiných zmíněných případech se tak omlazená tvář vsadila na tělo jiného reálného herce.
Trikaři také musí pracovat s tím, že lidem se ke stáru zvětšují uši a nos, rty se naopak zmenšují. Nejde tedy jen o sofistikovanější vyhlazování vrásek. Aktuální článek The Guardianu však trendu úplně nefandí – mluví o kultuře recyklace a neustálému vracení se ke starým tvářím, kdy nová technologie paradoxně pomáhá ulpívat v minulosti.
Zesilují také hlasy, které v této technologii vidí bezpečnostní hrozbu v podobě stále dokonalejších podvržených deepfake videí, která se tváří jako reálná. V jednom takovém loni například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ukrajinské vojáky, aby se vzdali, jenže šlo o upravený záznam. Tváře celebrit jsou zase vsazovány do falešných pornografických videí. Někteří experti se obávají, že technologie umožní ovlivňovat například politické rozhodování, protože je schopna zesílit účinek dezinformací.