Goncourtovu cenu získala Brigitte Giraudová, která se vypsala ze smrti svého manžela

Nejprestižnější francouzské literární ocenění, Goncourtovu cenu, letos získala Brigitte Giraudová. Oceněna byla za knihu Vivre vite (Žít rychle). Líčí v ní sled nepravděpodobných událostí, které vedly ke smrti jejího manžela. Renaudotovu cenu, která se vyhlašuje ve stejný den, si odnáší román Performance od Simona Libératiho.

Brigitte Giraudová je rodačkou z Alžírska, žije v Lyonu. Během svého života vystřídala mnoho profesí. Vystudovala jazyky, pracovala jako překladatelka v průmyslu, v knihkupectví, jako novinářka i pořadatelka kulturních festivalů.

V oceněné knize Vivre vite píše o svém manželovi, který před více než dvaceti lety zemřel po nehodě na motorce. „Už dlouho jsem věděla, že tu knihu budu muset napsat. Knihu, která je hodna Clauda, našeho milostného příběhu, která to všechno zahrnuje a hledá pravdu, všechny pravdy,“ řekla o knize Giraudová. „Nemohla jsem ji napsat dříve než po dvaceti letech, protože jsem potřebovala mít dostatečný odstup,“ vysvětlila.

Široké veřejnosti není literární tvorba Brigitte Giraudové tolik známá, přestože napsala už desítku knih. To se po udělení Goncourtovy cenu určitě změní. Finanční odměna pro laureáta je zanedbatelná, hlavním oceněním je právě prestiž a zvýšení prodejnosti.

Ve více než sto dvacet let trvající historii ceny pro nejlepší literaturu napsanou ve francouzštině je Giraudová teprve třináctou ženou, která ji získala.

Renaudotova cena pro příběh o scenáristovi a Rolling Stones

Jak je zvykem, porota vzápětí vyhlásila také Renaudotovu cenu, kterou získal Simon Libérati za knihu Performance. Ta vypráví příběh sedmdesátníka, který píše scénář o kapele Rolling Stones a má vztah s o půlstoletí mladší ženou, píše server Ouest France.

Goncourtova cena se uděluje už od roku 1903 a nese jméno dvou spisovatelů z konce devatenáctého století, bratrů Edmonda a Julese Goncourtových. O něco mladší Renaudotova cena vznikla při čekání literárních publicistů na vyhlášení Goncourtovy ceny. Získala jméno po lékaři Théophrastu Renaudotovi, který je pokládán za otce francouzské žurnalistiky. O prvním z ocenění rozhoduje porota složená především ze spisovatelů, zatímco laureáta druhé vybírají novináři. 

Francouzská akademie ocenila Kouzelníka z Kremlu

Nejlepší tituly z letošní knižní produkce vybrala na konci října také Francouzská akademie. Ta svou cenu udělila románu Le Mage du Kremlin (Kouzelník z Kremlu), která popisuje mechanismy moci v nejvyšším ruském vedení. Autorem je italsko-švýcarský spisovatel Giuliano da Empoli, který se ovšem narodil v Paříži. Jeho román se dostal i mezi čtyři finalisty Goncourtovy ceny.

Kouzelník z Kremlu vyšel v dubnu, tedy krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Svým obsahem poté přitáhl velkou pozornost. Je monologem fiktivního poradce ruského prezidenta, který rekapituluje 30 let od rozpadu Sovětského svazu. Spekuluje se, že inspirací pro hlavního hrdinu by mohl být Vladislav Surkov, který dlouhá léta působil jako vlivný poradce Vladimira Putina, mimo jiné i pro otázku Ukrajiny.