Goncourtovu cenu získala Brigitte Giraudová, která se vypsala ze smrti svého manžela

Nejprestižnější francouzské literární ocenění, Goncourtovu cenu, letos získala Brigitte Giraudová. Oceněna byla za knihu Vivre vite (Žít rychle). Líčí v ní sled nepravděpodobných událostí, které vedly ke smrti jejího manžela. Renaudotovu cenu, která se vyhlašuje ve stejný den, si odnáší román Performance od Simona Libératiho.

Brigitte Giraudová je rodačkou z Alžírska, žije v Lyonu. Během svého života vystřídala mnoho profesí. Vystudovala jazyky, pracovala jako překladatelka v průmyslu, v knihkupectví, jako novinářka i pořadatelka kulturních festivalů.

V oceněné knize Vivre vite píše o svém manželovi, který před více než dvaceti lety zemřel po nehodě na motorce. „Už dlouho jsem věděla, že tu knihu budu muset napsat. Knihu, která je hodna Clauda, našeho milostného příběhu, která to všechno zahrnuje a hledá pravdu, všechny pravdy,“ řekla o knize Giraudová. „Nemohla jsem ji napsat dříve než po dvaceti letech, protože jsem potřebovala mít dostatečný odstup,“ vysvětlila.

Široké veřejnosti není literární tvorba Brigitte Giraudové tolik známá, přestože napsala už desítku knih. To se po udělení Goncourtovy cenu určitě změní. Finanční odměna pro laureáta je zanedbatelná, hlavním oceněním je právě prestiž a zvýšení prodejnosti.

Ve více než sto dvacet let trvající historii ceny pro nejlepší literaturu napsanou ve francouzštině je Giraudová teprve třináctou ženou, která ji získala.

Renaudotova cena pro příběh o scenáristovi a Rolling Stones

Jak je zvykem, porota vzápětí vyhlásila také Renaudotovu cenu, kterou získal Simon Libérati za knihu Performance. Ta vypráví příběh sedmdesátníka, který píše scénář o kapele Rolling Stones a má vztah s o půlstoletí mladší ženou, píše server Ouest France.

Goncourtova cena se uděluje už od roku 1903 a nese jméno dvou spisovatelů z konce devatenáctého století, bratrů Edmonda a Julese Goncourtových. O něco mladší Renaudotova cena vznikla při čekání literárních publicistů na vyhlášení Goncourtovy ceny. Získala jméno po lékaři Théophrastu Renaudotovi, který je pokládán za otce francouzské žurnalistiky. O prvním z ocenění rozhoduje porota složená především ze spisovatelů, zatímco laureáta druhé vybírají novináři. 

Francouzská akademie ocenila Kouzelníka z Kremlu

Nejlepší tituly z letošní knižní produkce vybrala na konci října také Francouzská akademie. Ta svou cenu udělila románu Le Mage du Kremlin (Kouzelník z Kremlu), která popisuje mechanismy moci v nejvyšším ruském vedení. Autorem je italsko-švýcarský spisovatel Giuliano da Empoli, který se ovšem narodil v Paříži. Jeho román se dostal i mezi čtyři finalisty Goncourtovy ceny.

Kouzelník z Kremlu vyšel v dubnu, tedy krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Svým obsahem poté přitáhl velkou pozornost. Je monologem fiktivního poradce ruského prezidenta, který rekapituluje 30 let od rozpadu Sovětského svazu. Spekuluje se, že inspirací pro hlavního hrdinu by mohl být Vladislav Surkov, který dlouhá léta působil jako vlivný poradce Vladimira Putina, mimo jiné i pro otázku Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoJak to bylo možné, zamýšlí se Ostrochovský s Geislerovou nad sterilizací Romek

Koprodukční drama Pramen se vrací do osmdesátých let v Československu, kdy o právu mít děti rozhodoval stát. Anna Geislerová v něm hraje lékařku, která provádí sterilizace romským ženám, aniž by plně rozuměla důsledkům. „Člověk má být v systému ve střehu. Lidi si někdy říkají ‚Já přece nedělám nic nezákonného‘, a to je velká past. Člověk by nikdy neměl ztrácet vlastní lidskost a měřítko morálních hodnot, protože to platí pořád stejné, na rozdíl od zákonů,“ pojmenovává herečka obecnější přesah tématu. „Chtěli jsme se zamyslet nad tím, proč to lidem v té době přišlo jako dobrý nápad, jak čas utíká, vidíme věci už jinak,“ uvedl režisér Ivan Ostrochovský. Film Pramen promítl festival ve Varech v hlavní soutěži. Na případnou diskusi je prý připraven.
před 3 hhodinami

VideoZůstat svůj je na vesnici složitější, říká Tomicová o filmu Chica Checa

V hlavní soutěži karlovarského festivalu se promítá i novinka režiséra a scenáristy Šimona Holého. V citlivé komedii o ovdovělé venkovské pošťačce a jejím synovi, který se domů vrací jako drag queen, hrají Pavla Tomicová a Jan Cina. „Je to hodně o tom, zůstat svůj a ubránit si právo být svůj a žít si po svém, přestože na vesnici je to ještě složitější,“ podotkla herečka ke své roli v rozhovoru pro Českou televizi. „I když ve finále se ukáže, že když si necháme pomoct změnit svůj pohled na svět a na život od někoho blízkého, tak že je to ku prospěchu,“ dodala.
před 3 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 8 hhodinami

Kameraman Richardson ve Varech převzal Křišťálový glóbus

Kameraman Robert Richardson, držitel tří Oscarů a sedmi dalších oscarových nominací, v neděli převzal na karlovarském festivalu ocenění Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Poté uvedl dokument Bílý ďábel kameramanky a režisérky Jany Hojdové, který nabízí osobní i profesní portrét tohoto dlouholetého spolupracovníka režisérů Olivera Stonea, Martina Scorseseho či Quentina Tarantina. K předání ceny si výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha a umělecký ředitel Karel Och přizvali herce Harveyho Keitela.
včera v 15:35

Hoffman ve Varech uvedl film Absolvent

Dustin Hoffman, který v pátek na karlovarském festivalu převzal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, ve Velkém sálu Thermalu osobně uvedl film Absolvent z roku 1967. Příběh mladíka dezorientovaného společenskými očekáváními vynesl herci nominaci na Oscara a Zlatý glóbus a cenu BAFTA pro herecký objev roku. Přitom tuto hlavní roli paradoxně získal po neúspěšném pokusu v konkurzu na úlohu v broadwayském muzikálu The Apple Tree.
4. 7. 2026Aktualizováno4. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
4. 7. 2026

Kdo by rušil idylický klid, psal tisk ironicky o první výstavě Albertiny

Vídeňská Albertina, významná nejen evropská, ale i světová galerie, slaví dvě stě padesát let svého trvání. Výročí připomíná výstavou ve velkém stylu. Začátky instituce s více než milionem sbírkových položek jsou mimo jiné spojeny s Bratislavou.
4. 7. 2026

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
4. 7. 2026

Evropský pohled