Goncourtovu cenu získala Brigitte Giraudová, která se vypsala ze smrti svého manžela

Nejprestižnější francouzské literární ocenění, Goncourtovu cenu, letos získala Brigitte Giraudová. Oceněna byla za knihu Vivre vite (Žít rychle). Líčí v ní sled nepravděpodobných událostí, které vedly ke smrti jejího manžela. Renaudotovu cenu, která se vyhlašuje ve stejný den, si odnáší román Performance od Simona Libératiho.

Brigitte Giraudová je rodačkou z Alžírska, žije v Lyonu. Během svého života vystřídala mnoho profesí. Vystudovala jazyky, pracovala jako překladatelka v průmyslu, v knihkupectví, jako novinářka i pořadatelka kulturních festivalů.

V oceněné knize Vivre vite píše o svém manželovi, který před více než dvaceti lety zemřel po nehodě na motorce. „Už dlouho jsem věděla, že tu knihu budu muset napsat. Knihu, která je hodna Clauda, našeho milostného příběhu, která to všechno zahrnuje a hledá pravdu, všechny pravdy,“ řekla o knize Giraudová. „Nemohla jsem ji napsat dříve než po dvaceti letech, protože jsem potřebovala mít dostatečný odstup,“ vysvětlila.

Široké veřejnosti není literární tvorba Brigitte Giraudové tolik známá, přestože napsala už desítku knih. To se po udělení Goncourtovy cenu určitě změní. Finanční odměna pro laureáta je zanedbatelná, hlavním oceněním je právě prestiž a zvýšení prodejnosti.

Ve více než sto dvacet let trvající historii ceny pro nejlepší literaturu napsanou ve francouzštině je Giraudová teprve třináctou ženou, která ji získala.

Renaudotova cena pro příběh o scenáristovi a Rolling Stones

Jak je zvykem, porota vzápětí vyhlásila také Renaudotovu cenu, kterou získal Simon Libérati za knihu Performance. Ta vypráví příběh sedmdesátníka, který píše scénář o kapele Rolling Stones a má vztah s o půlstoletí mladší ženou, píše server Ouest France.

Goncourtova cena se uděluje už od roku 1903 a nese jméno dvou spisovatelů z konce devatenáctého století, bratrů Edmonda a Julese Goncourtových. O něco mladší Renaudotova cena vznikla při čekání literárních publicistů na vyhlášení Goncourtovy ceny. Získala jméno po lékaři Théophrastu Renaudotovi, který je pokládán za otce francouzské žurnalistiky. O prvním z ocenění rozhoduje porota složená především ze spisovatelů, zatímco laureáta druhé vybírají novináři. 

Francouzská akademie ocenila Kouzelníka z Kremlu

Nejlepší tituly z letošní knižní produkce vybrala na konci října také Francouzská akademie. Ta svou cenu udělila románu Le Mage du Kremlin (Kouzelník z Kremlu), která popisuje mechanismy moci v nejvyšším ruském vedení. Autorem je italsko-švýcarský spisovatel Giuliano da Empoli, který se ovšem narodil v Paříži. Jeho román se dostal i mezi čtyři finalisty Goncourtovy ceny.

Kouzelník z Kremlu vyšel v dubnu, tedy krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Svým obsahem poté přitáhl velkou pozornost. Je monologem fiktivního poradce ruského prezidenta, který rekapituluje 30 let od rozpadu Sovětského svazu. Spekuluje se, že inspirací pro hlavního hrdinu by mohl být Vladislav Surkov, který dlouhá léta působil jako vlivný poradce Vladimira Putina, mimo jiné i pro otázku Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...