Ministerstvo kultury šetří, z akvizičního fondu galeriím na nákup umění letos nepřispěje

Nahrávám video
Akviziční fond nepřijímá žádosti
Zdroj: ČT24

Sbírky tuzemských veřejných galerií se každoročně rozrůstají o tisícovky nových výtvarných děl. Na jejich koupi přispívá ministerstvo kultury, od roku 2017 mimo jiné prostřednictvím takzvaného akvizičního fondu. Ten teď ale je novým žádostem uzavřen. Důvodem jsou státní úspory.

Zájem o dotace z akvizičního fondu je každý rok velký. „Nedá se říct, že by prostředky byly vždycky úplně vyčerpány, nicméně není to z důvodu nezájmu, ale spíše proto, že některé projekty nemusí úplně splnit podmínky,“ dodává Jana Zechmeisterová z tiskového odboru ministerstva kultury.

Stát loni podpořil nákupy veřejných institucí 20,3 miliony korun. Galerie díky tomuto příspěvku nakoupily 131 děl. Přiznávají, že bez této pomoci by se častokrát neobešly. Teď se ale budou muset v nákupech omezit. Ministerstvo kultury na svých stránkách zastavení dotací zdůvodňuje „vládním opatřením ohledně úspory finančních prostředků ze státního rozpočtu“.

„Závažným rozměrem činnosti muzeí je, abychom sbírky nejenom spravovali, vystavovali, ale abychom i sbírkotvorný fond rozšiřovali,“ namítá například šéfkurátor Galerie Středočeského kraje (GASK) Richard Drury.

Ve výzvě ještě před zrušením vzbudila diskusi omezující podmínka, že do dotačního programu se nesmí hlásit galerie a muzea zřizována přímo ministerstvem kultury. Pro ně je určen speciální program výkupu kulturních předmětů mimořádného významu. Třeba Uměleckoprůmyslové muzeum koupilo díky tomu kolekci kubistického designu za třicet milionů.

Akviziční fond ministrstva kultury
Zdroj: ČT24/Ministerstvo kultury

A co současné umění?

Jenže dotační program akvizičního fondu byl vyhrazen nákupu děl, která vznikla v posledním půlstoletí. „Veřejné sbírkotvorné instituce by měly hrát důležitou roli i na trhu se současným uměním,“ míní šéfredaktor webu Art+ Jan Stuchlík. „Jednak tvoří poptávku, to znamená vstupují na trh jako kupující, jednak jsou pro trh důležité i jako reference,“ upřesňuje.

Ministerstvo kultury příští rok počítá s tím, že akviziční fond znovu otevře. V tuto chvíli není jasné, s jakou sumou bude operovat a zda se do výzvy budou moci hlásit galerie, které zřizuje přímo resort.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 7 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 10 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 15 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...