„Chtěl jsem si zahrát prince,“ přiznává Budař. Mamánkovi v jeho filmové pohádce táhne na čtyřicet

Jan Budař na podzim uvede do kin pohádku Princ Mamánek. Ve své celovečerní režijní prvotině si zahrál i titulní roli – rozmazleného téměř čtyřicátníka Ludvíka, kterého donutí dospět, až když ho „tatík vykopne z baráku“. V roli královny se po bezmála třiceti letech vrací před kameru Jana Nagyová, známá jako princezna Arabela.

Dřív, než ve filmu stihl příběh vyjít v knižní podobě – s ilustracemi Jana Budaře. Jako filmovou pohádku Budař Prince Mamánka nejen napsal, ale také natočil, složil k ní hudbu a v titulcích je uveden i jako producent.

„Stal jsem se producentem vlastně omylem, protože jsem obcházel české producenty, ale buď neměli čas, nebo to nebylo pro ně, nebo naopak já jsem vyhodnotil, že to nebude pro ně,“ vysvětluje Budař. Od myšlenky na zfilmování pohádky po první klapku uteklo šest let. Realizace Budařova scénáře se podařila i díky zapojení České televize.

Režírovat sám sebe byl životní zážitek

Princ Mamánek je Budařův celovečerní režijní debut. Navíc si uložil nelehký úkol režírovat i sám sebe v hlavní roli. „Je to dvojí práce, ale zároveň nesmírně tvůrčí. Pro mě rozhodně životní zážitek,“ říká.

Protahování příprav podle Budaře nemohlo postavě Prince Mamánka uškodit. Jak přezdívka hlavního hrdiny napovídá, je starým mládencem, jemuž se nechce opustit „mama hotel“. Mamánkovi je v pohádce devětatřicet let, je tedy jen o pár let mladší než čtyřicátník Budař.

„Toužil jsem si zahrát prince,“ přiznává v nadsázce, že i proto dědice království stvořil o něco staršího, než v pohádkách bývá obvyklé. „Myšlenka, že takový přestárlý chlapík, který nechce z baráku od maminky, se dostane takzvaně do světa, a na peripetie, které to s sebou přináší, mě velmi pobavila, začaly se na ni nabalovat další nápady. Tak vznikl příběh,“ dodal.

Návrat Jany Nagyové

Mamánek, tedy Ludvík, je donucen vydat se na dobrodružství, které by mělo být začátkem jeho proměny v samostatného dospělého muže. Společníkem na cestě je mu rytíř Hudroval z Dětenic, jehož si zahrál Ondřej Vetchý. Královské rodiče, kteří se svým rozmazleným synem postupně ztrácejí trpělivost, ztvárnili Martin Huba a Jana Nagyová. Někdejší představitelka princezny Arabely se před kameru vrátila po téměř třiceti letech.

„Role královny Ludmily mě nadchla tolik, že jsem jí nemohla odolat, hned po přečtení scénáře jsem se s ní ztotožnila. Celý měsíc před natáčením jsem měla trému, ale hned první den, v okamžiku, kdy jsem vkročila na plac a viděla kolem sebe připravený a sympatický štáb, jsem se začala cítit jako ve velké rodině,“ popsala Nagyová své dojmy z návratu na plac.

Do obsazení Budař získal také Boleslava Polívku, Veroniku Khek Kubařovou či Vladimíra Javorského. „Většině z nich jsem psal role téměř na tělo a je pro mě úžasné, že se mnou do toho šli,“ cení si režisér.

Přispět můžou i diváci

Natáčelo se během loňského září a října na několika místech Česka. Tvůrci vystřídali prostředí Pohanska na jižní Moravě, Lednicko-Valtický areál, Žehrovskou oboru v Českém ráji, skály a lesy Kokořínska nebo zámek Dětenice.

Nyní je pohádka ve fázi postprodukce, na dokončení mohou přispět i diváci prostřednictvím crowdfundingové kampaně. „Jsou to prostředky na vyladění úplného finále, jsme těsně před dokončením,“ upřesnil Budař. Výsledek diváci uvidí od 27. října v kinech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
před 14 hhodinami

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
před 15 hhodinami

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
před 19 hhodinami

V Lipníku nad Bečvou vyrábějí pro Hollywood historické lodě

Plaví se na nich hrdinové celosvětově úspěšných seriálů Hra o trůny, Vikingové nebo snímku Letopisy Narnie. Historické lodě ale vznikly v Česku, v garáži v Lipníku nad Bečvou. Dvě fantasy plavidla se objevila i v Oscarem letos oceněném muzikálu Čarodějka.
před 20 hhodinami

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
14. 3. 2025

Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
14. 3. 2025

Juniorský balet Národního divadla Brno přináší meditaci i emoce

Juniorský soubor baletu Národního divadla Brno představuje tři nové choreografie. Vypráví v nich tři příběhy: o vnitřním souboji, o hledání ticha v přehlcené společnosti a o dramatickém soužití uvnitř jedné rodiny.
14. 3. 2025
Načítání...