„Chtěl jsem si zahrát prince,“ přiznává Budař. Mamánkovi v jeho filmové pohádce táhne na čtyřicet

Jan Budař na podzim uvede do kin pohádku Princ Mamánek. Ve své celovečerní režijní prvotině si zahrál i titulní roli – rozmazleného téměř čtyřicátníka Ludvíka, kterého donutí dospět, až když ho „tatík vykopne z baráku“. V roli královny se po bezmála třiceti letech vrací před kameru Jana Nagyová, známá jako princezna Arabela.

Dřív, než ve filmu stihl příběh vyjít v knižní podobě – s ilustracemi Jana Budaře. Jako filmovou pohádku Budař Prince Mamánka nejen napsal, ale také natočil, složil k ní hudbu a v titulcích je uveden i jako producent.

„Stal jsem se producentem vlastně omylem, protože jsem obcházel české producenty, ale buď neměli čas, nebo to nebylo pro ně, nebo naopak já jsem vyhodnotil, že to nebude pro ně,“ vysvětluje Budař. Od myšlenky na zfilmování pohádky po první klapku uteklo šest let. Realizace Budařova scénáře se podařila i díky zapojení České televize.

Režírovat sám sebe byl životní zážitek

Princ Mamánek je Budařův celovečerní režijní debut. Navíc si uložil nelehký úkol režírovat i sám sebe v hlavní roli. „Je to dvojí práce, ale zároveň nesmírně tvůrčí. Pro mě rozhodně životní zážitek,“ říká.

Protahování příprav podle Budaře nemohlo postavě Prince Mamánka uškodit. Jak přezdívka hlavního hrdiny napovídá, je starým mládencem, jemuž se nechce opustit „mama hotel“. Mamánkovi je v pohádce devětatřicet let, je tedy jen o pár let mladší než čtyřicátník Budař.

„Toužil jsem si zahrát prince,“ přiznává v nadsázce, že i proto dědice království stvořil o něco staršího, než v pohádkách bývá obvyklé. „Myšlenka, že takový přestárlý chlapík, který nechce z baráku od maminky, se dostane takzvaně do světa, a na peripetie, které to s sebou přináší, mě velmi pobavila, začaly se na ni nabalovat další nápady. Tak vznikl příběh,“ dodal.

Návrat Jany Nagyové

Mamánek, tedy Ludvík, je donucen vydat se na dobrodružství, které by mělo být začátkem jeho proměny v samostatného dospělého muže. Společníkem na cestě je mu rytíř Hudroval z Dětenic, jehož si zahrál Ondřej Vetchý. Královské rodiče, kteří se svým rozmazleným synem postupně ztrácejí trpělivost, ztvárnili Martin Huba a Jana Nagyová. Někdejší představitelka princezny Arabely se před kameru vrátila po téměř třiceti letech.

„Role královny Ludmily mě nadchla tolik, že jsem jí nemohla odolat, hned po přečtení scénáře jsem se s ní ztotožnila. Celý měsíc před natáčením jsem měla trému, ale hned první den, v okamžiku, kdy jsem vkročila na plac a viděla kolem sebe připravený a sympatický štáb, jsem se začala cítit jako ve velké rodině,“ popsala Nagyová své dojmy z návratu na plac.

Do obsazení Budař získal také Boleslava Polívku, Veroniku Khek Kubařovou či Vladimíra Javorského. „Většině z nich jsem psal role téměř na tělo a je pro mě úžasné, že se mnou do toho šli,“ cení si režisér.

Přispět můžou i diváci

Natáčelo se během loňského září a října na několika místech Česka. Tvůrci vystřídali prostředí Pohanska na jižní Moravě, Lednicko-Valtický areál, Žehrovskou oboru v Českém ráji, skály a lesy Kokořínska nebo zámek Dětenice.

Nyní je pohádka ve fázi postprodukce, na dokončení mohou přispět i diváci prostřednictvím crowdfundingové kampaně. „Jsou to prostředky na vyladění úplného finále, jsme těsně před dokončením,“ upřesnil Budař. Výsledek diváci uvidí od 27. října v kinech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 5 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 11 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...