„Chtěl jsem si zahrát prince,“ přiznává Budař. Mamánkovi v jeho filmové pohádce táhne na čtyřicet

Jan Budař na podzim uvede do kin pohádku Princ Mamánek. Ve své celovečerní režijní prvotině si zahrál i titulní roli – rozmazleného téměř čtyřicátníka Ludvíka, kterého donutí dospět, až když ho „tatík vykopne z baráku“. V roli královny se po bezmála třiceti letech vrací před kameru Jana Nagyová, známá jako princezna Arabela.

Dřív, než ve filmu stihl příběh vyjít v knižní podobě – s ilustracemi Jana Budaře. Jako filmovou pohádku Budař Prince Mamánka nejen napsal, ale také natočil, složil k ní hudbu a v titulcích je uveden i jako producent.

„Stal jsem se producentem vlastně omylem, protože jsem obcházel české producenty, ale buď neměli čas, nebo to nebylo pro ně, nebo naopak já jsem vyhodnotil, že to nebude pro ně,“ vysvětluje Budař. Od myšlenky na zfilmování pohádky po první klapku uteklo šest let. Realizace Budařova scénáře se podařila i díky zapojení České televize.

Režírovat sám sebe byl životní zážitek

Princ Mamánek je Budařův celovečerní režijní debut. Navíc si uložil nelehký úkol režírovat i sám sebe v hlavní roli. „Je to dvojí práce, ale zároveň nesmírně tvůrčí. Pro mě rozhodně životní zážitek,“ říká.

Protahování příprav podle Budaře nemohlo postavě Prince Mamánka uškodit. Jak přezdívka hlavního hrdiny napovídá, je starým mládencem, jemuž se nechce opustit „mama hotel“. Mamánkovi je v pohádce devětatřicet let, je tedy jen o pár let mladší než čtyřicátník Budař.

„Toužil jsem si zahrát prince,“ přiznává v nadsázce, že i proto dědice království stvořil o něco staršího, než v pohádkách bývá obvyklé. „Myšlenka, že takový přestárlý chlapík, který nechce z baráku od maminky, se dostane takzvaně do světa, a na peripetie, které to s sebou přináší, mě velmi pobavila, začaly se na ni nabalovat další nápady. Tak vznikl příběh,“ dodal.

Návrat Jany Nagyové

Mamánek, tedy Ludvík, je donucen vydat se na dobrodružství, které by mělo být začátkem jeho proměny v samostatného dospělého muže. Společníkem na cestě je mu rytíř Hudroval z Dětenic, jehož si zahrál Ondřej Vetchý. Královské rodiče, kteří se svým rozmazleným synem postupně ztrácejí trpělivost, ztvárnili Martin Huba a Jana Nagyová. Někdejší představitelka princezny Arabely se před kameru vrátila po téměř třiceti letech.

„Role královny Ludmily mě nadchla tolik, že jsem jí nemohla odolat, hned po přečtení scénáře jsem se s ní ztotožnila. Celý měsíc před natáčením jsem měla trému, ale hned první den, v okamžiku, kdy jsem vkročila na plac a viděla kolem sebe připravený a sympatický štáb, jsem se začala cítit jako ve velké rodině,“ popsala Nagyová své dojmy z návratu na plac.

Do obsazení Budař získal také Boleslava Polívku, Veroniku Khek Kubařovou či Vladimíra Javorského. „Většině z nich jsem psal role téměř na tělo a je pro mě úžasné, že se mnou do toho šli,“ cení si režisér.

Přispět můžou i diváci

Natáčelo se během loňského září a října na několika místech Česka. Tvůrci vystřídali prostředí Pohanska na jižní Moravě, Lednicko-Valtický areál, Žehrovskou oboru v Českém ráji, skály a lesy Kokořínska nebo zámek Dětenice.

Nyní je pohádka ve fázi postprodukce, na dokončení mohou přispět i diváci prostřednictvím crowdfundingové kampaně. „Jsou to prostředky na vyladění úplného finále, jsme těsně před dokončením,“ upřesnil Budař. Výsledek diváci uvidí od 27. října v kinech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 2 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 7 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
včera v 17:00

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
včera v 15:53

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
včera v 13:05

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...