Rekordní počet knižních titulů – více než pět set – se přihlásilo do cen Magnesia Litera za rok 2021. Do nominací z nich poroty vybraly tři desítky. Vítěze v próze, poezii, knihách pro děti a mládež, publicistice či nakladatelském činu vyhlásí pořadatelé 10. dubna v přímém přenosu České televize.
Na nejlepší prózu je už tradičně nominován dvojnásobný počet titulů oproti ostatním kategoriím. Magnesia Litera se tak snaží čtenářům pomoci, aby se snáze zorientovali v záplavě knižní produkce.
Za přečtení podle porotců stojí například existenciální román Stanislava Bilera. Hlavní hrdina jeho Destrukce je učitel, který před složitostí světa prchne na vesnici, místo klidu ale odhaluje svět v rozpadu. Podobně Zuzana Říhová v románu Cestou špendlíků nebo jehel na příběhu manželů hledajících cestu z vlastní krize útěkem z Prahy do pohraničí zpracovává témata konfliktu přírody a civilizace, města a venkova.
Kateřina Rudčenková v knize Amáliina nehybnost popisuje několik let v životě ženy, které pomalu utíká možnost stát se matkou a řešení hledá v psychoterapii a cestování. Simona Bohatá se zase v knize Klikař Beny vrací do osmdesátých let minulého století, do rozpadajícího se světa dělnických kolonií, hospod a sběrných surovin mezi bizarní postavy, které ho obývají.
Irenu Douskovou proslavil Hrdý Budžes, v němž normalizaci nahlížela skrze dětské vnímání. Nominaci na Magnesii Literu získala nyní za povídkový soubor Konec dobrý. Odehrává se v časovém rozpětí od roku 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost.
Spisovatel a novinář Štěpán Kučera soutěží se svým druhým románem Největší lekce Dona Quijota, v němž propojuje minulé příběhy s dnešními. Málo známé střípky o zajetí spisovatele Miguela de Cervantes v Alžíru i o jeho vrcholném románu propojil s tématem sebedestrukce civilizací.
Próza českého spisovatele se objevila i v nominacích na nejlepší překlad. Winterbergovu poslední cestu totiž Jaroslav Rudiš napsal německy, do češtiny ji nepřeložil on, ale Michaela Škultéty. Ocenění za překlad můžou získat také Michael Alexa a Michala Benešová, kteří se popasovali s rozsáhlým paralelním světem v knize Led od polského spisovatele Jacka Dukaje. Třetí nominovaný Petr Onufer provedl čtenáře surreálným vírem v příběhu Perník od britské prozaičky Helen Oyeyemiové.
Litera za poezii našla nominace ve čtvrté sbírce Kláry Goldstein Falkenfrau, v reflexivní lyrice Předkové kostí od Josefa Hrdličky a v epických básních, které překladatel a básník Vladimír Mikeš zastřešil v názvu otázkou Odkud to přichází?
Z loni vyšlých knih pro děti a mládež se podle Magnesie Litery vyplatí sáhnout například po nápadité encyklopedii Ruka, kterou sestavila umělecká organizátorka, literární redaktorka a autorka naučných knížek pro nejmenší Magda Garguláková. Další z nominovaných Marka Míková vylíčila příběh Kabátu a kabelky v Praze liduprázdné kvůli nouzovému stavu. Tereza Říčanová v příběhu Kráva Říčanová pokračovala ve volné sérii alb komentujících život její rodiny na statku poblíž Pelhřimova.
O titul nakladatelský čin roku 2021 soutěží publikace Lipnická bible. „Štít víry v neklidných časech pozdního středověku“ připravil k vydání kolektiv autorů pod vedením historiků Lucie Doležalové a Karla Pacovského. Nakladatelským činem se mohou stát i fotograficko-literární Hranice lásky založené na uměleckém výzkumu fotografky Dity Pepe. A za čtivé a srozumitelné podání vědeckého bádání je nominována celá ediční řada Zip vycházející pod hlavičkou nakladatelství Argo a Dokořán.
V publicistice vynikl hudební publicista Pavel Klusák, když v knize Gott: Československý příběh zasadil osud popové hvězdy do patřičného kontextu. Michal Plzák a Lucie Vopálenská by si podle porotců cenu zasloužili za dvacet šest rozhovorů o posledních věcech člověka v knize Pro smrt uděláno. Ještě před invazí Ruska na Ukrajinu se do výběru dostal Mrazík s pendrekem, tedy pohled publicisty Alexandar Mitrofanova na současné Rusko.
Své tři kandidáty našla i Litera za naučnou literaturu. Umělecká kritička Martina Pachmanová se v obsáhlé publikaci Civilizovaná žena zaměřila na paralelní procesy modernizace a ženské emancipace. Zasloužilý entomolog Jan Ždárek v knize Ohroženi hmyzem? na odborné úrovni popularizuje nejnovější informace v oboru. Historik Jaroslav Rokoský na rekonstrukci Útěku z Lepoldova vystavěl sondu do československé společnosti padesátých let dvacátého století.
Nadějné debuty objevila Magnesia Litera v básnické sbírce Nely Bártové Na konci chodby je ráno, v psychologické novele s fantaskními prvky Chlapec s rybí hlavou od Elišky Beranové a v Neskutečném příběhu Anežky České. Osud světice, jak „se asi nemohl stát“, vypráví Tereza Dobiášová.
Literární ceny i letos pokračují ve výběru blogu roku. I když blogem je formou z nominované trojice pouze Puberťačka před důchodem. Hana Vondráčková příspěvky začala psát jako „ventil“ při péči o matku s Alzheimerem. Magnesia Litera upozorňuje rovněž na facebookové Řecké štěstí, o něž se dělí Kateřina Panou, Češka žijící dlouhá léta v Řecku; a Twitter Frau Schischma, kde fiktivní dcera uničovského starosty Johanna Schischma „sdílí“ své deníkové zápisky z roku 1922.
