Dějiny sebevědomí psalo na osm set československých osobností

Nahrávám video
Dějiny sebevědomí shrnuje pentalogie
Zdroj: ČT24

Proslulé i zapomenuté osobnosti českých a slovenských dějin představuje rozsáhlý knižní projekt Dějiny sebevědomí. V pěti svazcích shrnuje příběhy králů, vojevůdců, umělců i vědců narozených mezi lety 827 až 1972. Prostor je věnován také československým firmám a fenoménům.

„Chyběla podobná ucelenější literatura,“ domnívá se autor projektu a režisér Peter Kršák. Přípravné práce trvaly déle než patnáct let. „Publikace má charakter malých literárních příběhů, není jen sumářem suchých faktografických hesel. Často si myslíme, že člověk, který je příslušníkem malého národa, má minimální šance se prosadit ve světě. Osudy lidí, o kterých píšeme v naší knize, dokazují opak,“ nepochybuje Kršák.

Celkem projekt představí bezmála osm stovek českých a slovenských rodáků. Na publikaci se podílelo 77 autorů – historiků, spisovatelů, filozofů, novinářů a mnoho dalších odborníků. K distribuci jsou v tuto chvíli připraveny první dva svazky z celkem pěti.

Věrozvěsti, obrozenci i ventilový král

V prvním svazku čtenáři najdou osobnosti narozené mezi lety 827 až 1899 včetně věrozvěstů Cyrila a Metoděje, českého a římsko-německého krále Karla IV., slovenských i českých obrozenců nebo secesního malíře Alfonse Muchy.

Druhý díl se zabývá osobnostmi narozenými od roku 1900 až do roku 1927. Vedle olympijských vítězů Dany a Emila Zátopkových, cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky nebo podnikatele Tomáše Bati se lidé dozvědí i o méně známých, ale podle autorů neméně zajímavých postavách českého a slovenského dědictví.

Dějiny sebevědomí například přiblíží příběh „ventilového krále“ Karla Velana, jehož firma s pobočkami po celém světě dodává součástky do ponorek, letadlových lodí nebo raketoplánů. „Patří mezi stovku nejznámějších Kanaďanů, ale v jeho rodné zemi se o něm téměř nic neví,“ uvedli vydavatelé o Velanovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

V encyklopedii se píše i o astronomu Zdeňku Kopalovi, jenž byl pověřen podrobným zmapováním Měsíce před prvním přistáním amerických astronautů. Autoři připomínají i osud Slováka Deža Hoffmana, dvorního fotografa legendární anglické kapely Beatles.

Zbývající tři svazky čekají ještě na redakční úpravy a tisk. Třetí publikace zahrnuje osobnosti narozené v letech 1928 až 1972; čtvrtý díl se věnuje československým průmyslovým odvětvím, firmám a institucím a pátý díl pojednává o československých fenoménech, hmotném i nehmotném dědictví. Celá pentalogie by měla být dostupná v následujících třech letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 19 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 20 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...