Zemřel básník a textař Karel Šiktanc

Ve věku 93 let zemřel český básník, textař a scenárista Karel Šiktanc. Jeho literární počátky ovlivnila komunistická ideologie, ale po roce 1968 jej režim pronásledoval a publikovat mohl pouze v samizdatu a v zahraničí. V roce 2010 ho tehdejší prezident Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy.

Při psaní mu vždy šlo o prolínání věcí či témat na co nejmenším prostoru, avšak s co největším nábojem. „Nasvítit moment ze všech stran,“ popsal to jednou Šiktanc. Často využíval úryvky z náhodně zaslechnutých rozhovorů a nebránil se průnikům jinam: „A pořád jsou věci, které přivoláš jen / mlčením. / Pro které ještě nemáš abecedu.“

Podle básníka Petra Hrušky, který o něm napsal monografii nazvanou Někde tady (2010), se Šiktanc vždy vyznačuje „náročnou prací se slovem, rytmem i rýmem … svébytnou zaříkávací metaforikou, nervní intonací, archaickými novotvary, promluvou lomenou do zámlk či nezvyklým grafickým členěním jednotlivých veršů s různě velkými mezerami mezi slovy“.

Rodák z Hřebče na Kladensku Šiktanc, jehož otec byl truhlářem a později železničním zřízencem v ocelárnách, absolvoval učitelský ústav. Vysokou školu pedagogickou ale nedokončil a v roce 1950 se stal redaktorem Českého rozhlasu. V letech 1955 až 1959 byl členem redakční rady časopisu Květen a literárního uskupení utvořeného kolem něj, které se hlásilo k programu takzvané poezie všedního dne (spolupracoval se svým přítelem Jiřím Šotolou). Od roku 1961 byl deset let šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta.

Budovatelství, nemilost, samizdat

V 70. letech však upadl v nemilost a s nastupující normalizací byla v Mladé frontě zlikvidována většina nákladu jeho sbírky Mariášky a Šiktanc sám z nakladatelství v roce 1971 odešel. V následujícím období vystřídal řadu příležitostných zaměstnání, pro svůj odmítavý postoj k totalitní moci a veřejnou angažovanost byl vyslýchán a zbaven oficiálních publikačních možností.

„Živil jsem se tenkrát různě. Chodil jsem třeba s kluky tapetovat do Juldy ­ Fuldy na vánoční trh. Poslední dva roky jsem pak dělal strážného tenisových kurtů na Štvanici u Kodeše, který mě tam vzal jako vrátného a hlídače. Napsal jsem díky tomu knížku Ostrov Štvanice,“ vzpomínal později.

Do literatury Šiktanc vstoupil na počátku 50. let poezií budovatelsky nadšeného optimismu (Tobě, živote!, Pochodeň jara), přesvědčivější obraz světa pak přinesla až sbírka Žízeň (1959).

Jistým přelomem pak byla skladba Heinovské noci z roku 1960, kde se silně projevil zážitek z vyhlazení Lidic, sousední vesnice, kde měl mnoho kamarádů. Tehdy nalezl Šiktanc svou vlastní básnickou řeč – úsečný jambický verš, bohatou metaforiku i dramatický rytmus střihu,  i své téma – paměť, která se stala východiskem pro celou jeho další tvorbu.

Od sbírky Zaříkávání živých z roku 1966 bylo zjevné, že se jedná o jeden z nejvýraznějších básnických hlasů tehdejší střední generace. Další knihy Adam a Eva (1968) a Mariášky (1970) to potvrdily.

Básnické sbírky Karla Šiktance
Zdroj: ČT24

V průběhu normalizace publikoval v samizdatových periodikách. Dalším vrcholem Šiktancovy tvorby je cyklus dvanácti rozsáhlejších básní Český orloj. Sbírka je koncipována jako naléhavý dialog otce se synem, kterému jsou předávané zkušenosti dávány do střetu se zkušenostmi s normalizační přítomností. Prostor zničeného světa, na nějž se lze už jen pamatovat a předávat jeho obraz dál pouze díky vzpomínání a možnosti řeči, je setrvale motivem pro básně ze 70. a 80. let, kupříkladu sbírku Pro pět ran blázna krále (1978 samizdat) či Tanec smrti aneb Ještě Pámbu neumřel (1979 samizdat).

V 90. letech, od kdy mohl Šiktanc opět volně publikovat, následovaly další jeho nové sbírky, volněji komponované Ostrov Štvanice, Hrad Kost, Šarlat, Zimoviště, Vážná známost či Nesmír.

Karel Šiktanc jinými jmény

Za svou literární tvorbu získal Šiktanc řadu ocenění, mimo jiné dvakrát cenu Jaroslava Seiferta (za sbírku Srdce svého nejez v roce 1989 a v roce 2011 za sbírku Nesmír), Státní cenu za literaturu (v roce 2000 za sbírku Krevel) nebo cenu Magnesia Litera pro nejlepší básnickou knihu roku 2004, a to za sbírku Zimoviště. V roce 2013 byl oceněn za celoživotní přínos literatuře pro děti a mládež Zlatou stuhou.

V 70. letech podepisovala Šiktancovy televizní pohádky Milena Medová, rozhlasové pohádky Eva Králová a dramatizaci cestopisů pro rozhlasový pořad Vesmír Zdeněk Frýbort. V 80. letech publikoval Šiktanc pod cizími jmény i knižně, například pod jménem Vladimíra Pistoria, Jiřího Šebánka či Vladimíra Remeše. Šiktanc byl i libretistu opery Mistr Jeroným, kterou však za minulého režimu musel podepsat cizím jménem Ivo Jirásek. Opera byla v polovině 80. let uvedena devětkrát.

V letech 1993 až 1995 řídil Šiktanc, který napsal řadu pohádek pro rozhlas a televizi, edici České básně v nakladatelství Český spisovatel, od roku 1995 byl v důchodu. Syn Karla Šiktance Petr Halmay je básník, vnuk David Šiktanc divadelní režisér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 16:56‌‌

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
13. 11. 2026‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
13. 11. 2026‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.